Ve víru světové finanční krize a šílenství na burzách by neměla zapadnout informace o tom, že Ludmila Havránková vyhrála svou vysokou hru se státem o pozemky. Čtěte více: Seriál Finanční krize
Pozemek za pozemek
Farmářka Ludmila Havránková totiž hospodařila na místě, kde chce stát vést závěrečný úsek královehradecké dálnice. Příběh paní Havránkové je příběhem o tom, jak může malá podnikatelka zvítězit nad státní mašinérií.
Vláda na svém dnešním (pozn.: 15. října) jednání odsouhlasila směnu pozemků ve vlastnictví státu za pozemky nacházející se v trase dostavby dálnice D11, kterou vládě navrhl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Směna pozemků umožní dostavbu nedokončené dálnice z Prahy do Hradce Králové,
uvedlo v tiskové zprávě Ministerstvo zemědělství. Schváleným rozhodnutím vlády se nám podařilo odblokovat stávající stav, kdy se celá záležitost táhne již 15 let. Výsledkem dnešního kroku vlády je možnost dokončení dálnice do Hradce Králové v horizontu 2 let, tedy do konce roku 2010. Dostavba dálnice, která je pro Východočechy klíčová, přispěje k zlepšení složité dopravní situace v celém regionu,
komentoval rozhodnutí vlády ministr zemědělství Petr Gandalovič.
Jádrem sporu bylo, že Ludmila Havránková trvala na tom, aby za své pozemky, které padnou na oltář dálnice, dostala jiný pozemek k hospodaření v adekvátní ceně. Odmítla finanční kompenzaci i výměnu za stejně velký pozemek plus finanční kompenzaci. Ustála i to, když místo cukru kompenzací přišel stát, respektive Ministerstvo dopravy, s bičem vyvlastnění. Ostatně jedno vyvlastnění už rodina Havránkových prožila.
Patnáct let neoblomnosti přineslo výsledek. Stát vymění 10,6 hektarů zemědělských pozemků Ludmily Havránkové za 253 hektarů státních zemědělských pozemků.
Jak trávíte víkend?
Prodám, ale chci víc
Jenže tímto happyendem nekončí v Královéhradeckém kraji všechny potíže související s výstavbou silnic a soukromými majiteli. Obchvat České Skalice měl být hotový vloni. Dodnes ale brání spojení dvou dostavěných částí v jednu sběrné suroviny manželů Jirouškových a podle státu přemrštěné požadavky jejich majitelů na finanční kompenzaci. Opět se hovoří o vyvlastnění. Kauza navíc nabývá až absurdního rozměru v podobě požadavku českoskalických na obchvat obchvatu. Tedy provizorní objížďku soukromého pozemku.
Svých warholovských patnáct minut slávy si „užila” také kadeřnice Markéta Regecová, když před několika lety odmítla prodat pozemek potřebný k výstavbě továrny Philips v Hranicích na Moravě za cenu nabídnutou státem.
Pachuť vyvlastnění
Podobné kauzy budou mít v Česku zřejmě ještě dlouho poněkud odpornou pachuť a při slovu vyvlastnění bude všem, kteří nemají krátkou paměť, nebo těm mladším, co dávali ve škole pozor, naskakovat husí kůže. A to přesto, že už druhý rok platí kontroverzní Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), který Poslanecká sněmovna prosadila navzdory senátu a prezidentovi. A který podepsali vlastní rukou Lubomír Zaorálek a Jiří Paroubek (oba ČSSD).
Aktuálně však lze konstatovat, že podnikatelka (Ludmila Havránková) „vytřela státu zrak”.