U paušální daně se totiž OSVČ vždy započítává jako příjem 50 % z průměrné měsíční mzdy, čili aktuálně 18 900 Kč. Reálně může mít OSVČ klidně příjem 60 000 Kč, ale z pohledu úřadů jde jen o 18 900 Kč. OSVČ s paušální daní tak mohou klidně od státu dostat tisíce korun měsíčně.
Co se dozvíte v článku
Kdo má nárok na příspěvek na bydlení
O příspěvek na bydlení mohou žádat jak zaměstnanci, tak OSVČ. Nárok na příspěvek na bydlení má osoba, která je vlastníkem, nájemcem nebo podnájemcem bytu, případně žadatel, jenž využívá k trvalému bydlení stavbu určenou pro rekreaci. O příspěvek lze požádat i v případě, pokud je byt užíván na základě služebnosti. Od poloviny roku 2020 navíc není nutné mít v místě reálného bydliště trvalý pobyt.
Abyste měli nárok na příspěvek, musíte splnit následující podmínky:
- Součin příjmů všech společně posuzovaných osob a koeficientu 0,30 (v případě Prahy je koeficient 0,35) nesmí přesahovat výši normativních nákladů na bydlení stanovených zákonem.
- Součin příjmů všech společně posuzovaných osob a koeficientu 0,30 (v případě Prahy je koeficient 0,35) je nižší než reálně uhrazené náklady na bydlení za rozhodné období.
Čtěte více na Měšec.cz: Příspěvek na bydlení se opět zvýší. Zohlední zdražování energií
Společně posuzovanými osobami, jejichž příjmy se započítávají do výše uvedených podmínek, jsou pak všichni obyvatelé bytu, kteří sdílí společnou domácnost. Kdo se počítá do skupiny společně posuzovaných osob a kdo už ne, stanovuje zákon o životním a existenčním minimu.
Normativní náklady na bydlení jsou aktuálně stanoveny (zvyšovaly se od 1. října 2022)
| Počet osob v rodině | Praha | více než 100 000 obyv. | 50 000 – 99 999 obyv. | 10 000 – 49 999 obyv. | do 9999 obyv. |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 14 621 Kč | 12 771 Kč | 12 435 Kč | 11 429 Kč | 11 246 Kč |
| 2 | 18 129 Kč | 15 597 Kč | 15 137 Kč | 13 761 Kč | 13 510 Kč |
| 3 | 20 812 Kč | 17 500 Kč | 16 899 Kč | 15 099 Kč | 14 771 Kč |
| 4 a více | 24 995 Kč | 21 002 Kč | 20 277 Kč | 18 106 Kč | 17 711 Kč |
| Počet osob v rodině | Praha | více než 100 000 obyv. | 50 000 – 99 999 obyv. | 10 000 – 49 999 obyv. | do 9999 obyv. |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 8732 Kč | 8732 Kč | 8732 Kč | 8732 Kč | 8732 Kč |
| 2 | 10 932 Kč | 10 932 Kč | 10 932 Kč | 10 932 Kč | 10 932 Kč |
| 3 | 13 561 Kč |
13 561 Kč | 13 561 Kč | 13 561 Kč | 13 561 Kč |
| 4 a více | 16 368 Kč | 16 368 Kč | 16 368 Kč | 16 368 Kč | 16 368 Kč |
Náklady na bydlení tvoří:
- U bytů užívaných na základě nájemní či podnájemní smlouvy nájemné
- U družstevních bytů, bytů vlastníků či bytů užívaných na základě služebnosti srovnatelné náklady
Výše nákladů srovnatelných s nájemným podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona činí pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 za kalendářní měsíc částku:
| Počet osob v rodině | Výše nákladů za měsíc |
|---|---|
| 1 | 2240 Kč |
| 2 | 3065 Kč |
| 3 | 4008 Kč |
| 4 a více | 4834 Kč |
Mezi další náklady na bydlení patří náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, kterými se rozumí zejména náklady za dodávku tepla (dálkové vytápění) a centrální poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva. Pozor, že příspěvky do fondu oprav se nepočítají. Celkové náklady určíte tak, že k tabulkovým přičtete „další náklady“ uvedené v tomto odstavci. Pokud topíte pevnými palivy, přičtete ještě následující náklady na pevná paliva.
Náklady na pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc:
| Počet osob v rodině | Výše nákladů za měsíc |
|---|---|
| 1 | 802 Kč |
| 2 | 1097 Kč |
| 3 | 1435 Kč |
| 4 a více | 1773 Kč |
Co se dokládá pro posouzení nároku na příspěvek na bydlení
Všechny uvedené dokumenty dokládá žadatel od 1. října minimálně 2× ročně.
- Potvrzení o výši příjmu za každou posuzovanou osobu (foto výplatního lístku)
- Daňové přiznání za předchozí rok (u OSVČ)
- U osob, které nemají žádný příjem, tedy ani nemocenskou, podporu v nezaměstnanosti apod.: Prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky
- Příjmy z nájmů
- Doklad o výživném, které je poskytováno osobou, která v bytě bydlí
- Doklad o výši nákladů na energie
- Potvrzení o studiu na středních, vyšších a vysokých školách (potvrzení o studiu na základní škole je třeba jen tehdy, pokud dítě v daném školním roce dovršilo 15 let)
- Potvrzení nákladů na služby (vodné, stočné, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě…)
- Prohlášení osob, které se žadatelem bydlí, ale nehospodaří s ním
- Nájemní smlouvu nebo doklad o vlastnictví nemovitosti
- Prohlášení dalších osob, které se posuzují pro nárok na příspěvek na bydlení
- U dětí do 15 let rodný list
Jak se počítají příjmy OSVČ
OSVČ dokládají svůj příjem daňovým přiznáním za předchozí zdaňovací období. Jestliže by tak OSVČ podala žádost 10. 11. 2022, dokládala by daňové přiznání z roku 2021.
Za rozhodný příjem se pak bere 1/12 z celkového čistého příjmu za zdaňovací období, a to i tehdy, pokud žadatel vykonával samostatnou výdělečnou činnost pouze pár měsíců. Nebere se ani ohled na to, zda byla činnost vykonávána jako hlavní, nebo vedlejší. Vždy tento příjem ale nesmí být menší než výše průměrné mzdy v národním hospodářství.
Pokud měl podnikatel celkový čistý zisk například ve výši 480 000 Kč, bude jeho rozhodný čistý měsíční příjem po vydělení 40 000 Kč.
Čtěte více na Finance.cz: Jak dokládá OSVČ příjem pro nárok na příspěvek na bydlení?
Nárok na příspěvek mají i OSVČ s paušální daní
Pokud se OSVČ nachází v režimu paušální daně a nepodává tak daňové přiznání, může rovněž o příspěvek požádat. Za příjem se jí pak počítá dle § 5 zákona o státní sociální podpoře 50 % z průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství, tedy aktuálně 18 900 Kč za každý měsíc rozhodného období. To, že je OSVČ v paušálním režimu, nijak dokládat nemusí, úřad práce si to potvrdí u berňáku sám.
§ 5 odst. 4 a 5 zákona o statní sociální podpoře
(4) Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost, započítává se jí jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu za každý měsíc
a) jedna dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku,a to bez ohledu na to, kolik měsíců osoba ve zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost vykonávala a zda tato činnost byla ve zdaňovacím období vykonávána jako činnost hlavní či vedlejší, nebo
b) částka stanovená podle odstavce 5, jde-li o poplatníka v paušálním režimu, není-li dále stanoveno jinak.
(5) Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní činnost, započítává se jí však jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu vždy nejméně částka 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství.
Až do říjnového zvýšení normativů na příspěvek nemohly dosáhnout samostatně žijící pražské OSVČ s paušální daní ve vlastnickém či družstevním bydlení, jelikož součin 0,35 a 18 900 Kč vychází 6615 Kč, což bylo více než tehdejší normativní náklady. V říjnu však došlo ke zvýšení normativů, přičemž pro jednu osobu v domácnosti ve vlastnickém bydlení nyní činí 8732 Kč. Pražské OSVČ s paušální daní tak nově splňují výše zmíněnou první podmínku.
Pokud tak například platila pražská OSVČ s paušální daní, která bydlí sama ve vlastním, na nákladech na bydlení 5000 Kč, dostane příspěvek několik stovek korun. Ano, za podmínek platných od 1. října nárok na příspěvek vznikne. Srovnatelné náklady pro jednu osobu činí kromě uvedených nákladů na energie (5000 Kč) ještě 2 240 Kč měsíčně. Celkem tedy jde o 7 240 Kč měsíčně, což je více než 35 % příjmu,
potvrdil serveru Podnikatel.cz Josef Augusta, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí s tím, že aktuálně se OSVČ s paušální daní počítá za příjmy 18 900 Kč
Příklad 1
OSVČ s paušální daní žije sama v Praze ve vlastnickém bydlení a topí plynem. Reálné náklady s bydlením má 5000 Kč. Splňuje tak podmínky pro příspěvek na bydlení (bez ohledu na výši reálných příjmů).
- Součin příjmů a 0,35 (tedy 6615 Kč) nepřesahuje normativní náklady (8732 Kč).
- Součin příjmů a 0,35 (6615 Kč) je nižší než uhrazené náklady (5000 + 2240 = 7240 Kč)
OSVČ tak bude mít nárok na příspěvek 625 Kč měsíčně (7240 – 6615). Nezáleží přitom vůbec, jaké má příjmy a zisk.
Příklad 2
OSVČ s paušální daní žije sama s dvěma dětmi v Hradci Králové ve pronájmu, za který platí 15 000 Kč. Další náklady s bydlením má 6000 Kč. Splňuje tak podmínky pro příspěvek na bydlení (bez ohledu na výši reálných příjmů).
- Součin příjmů a 0,30 (tedy 5670 Kč) nepřesahuje normativní náklady (16 899 Kč).
- Součin příjmů a 0,30 (5670 Kč) je nižší než uhrazené náklady (15 000 + 6000 = 21 000 Kč)
OSVČ tak bude mít nárok na příspěvek 11 229 Kč měsíčně (16 899 – 5670). Opět bez ohledu na to, jaké má reálné příjmy a zisk.
Je způsob, jakým se počítají příjmy OSVČ s paušální daní pro příspěvek na bydlení, správný?
Paušální daň se rozšíří
Od příštího roku se má navíc zvýšit limit pro registraci k DPH a také pro využití paušální daně OSVČ na 2 miliony Kč. Na příspěvek na bydlení se však stále má paušalistům započítávat polovina z průměrné mzdy. Na příspěvek tak dosáhne více OSVČ, a to i s vyššími příjmy a bez ohledu na to, kolik je jejich reálný zisk.
ČLÁNKY DO MAILU