Poslední rok ve znamení rekordů
Ještě v polovině minulého roku byla koruna poměrně slabá, a proto její posilování směřovalo k rovnovážné úrovni. Na podzim roku 2007 se prodávalo jedno euro za 28 Kč. Za necelý rok však koruna zaznamenala razantní vzestup a zesílila o více jak 20 %. Takový velký nárůst však nekoresponduje s výkonností naší ekonomiky a silná koruna tak začala ohrožovat celé hospodářství. Když prolomila před týdnem hranici 23 CZK/EUR, zaintervenoval slovně guvernér České národní banky (ČNB) Zdeněk Tůma a v rozhovoru zmínil, že se v srpnu možná sníží úrokové sazby. Trh na tyto slova ihned zareagoval a koruna se náhle propadla. Lidé se v reakci na zeslabení koruny snažili rychle nakoupit levná eura. Díky tomu se u mnoha směnáren vytvořily veliké fronty. Jakmile však přešla trh prvotní panika, koruna opět posílila a prozatím se usadila na 23,585 CZK/EUR.
Za růstem stály spekulace
Za značným posilováním koruny v posledním roce stálo několik faktorů. Vše odstartovala americká hypoteční krize. Koruna se pro investory stala lákavou především z důvodů naší stabilní a slušně rostoucí ekonomiky. Atraktivitě měny přidávalo i očekávané zvyšování sazeb ČNB. Postupně se však zájem o korunu stal čistě spekulativním, kdy samotné posilování živilo další poptávku,
uvedl pro business server Podnikatel.cz Tomáš Vlk, analytik firmy Patria Finance. Jednou z hypotéz je, že jsou to spekulativní nákupy české měny, která hraje v současné situaci roli bezpečného přístavu. Množství investorů vidí její fenomenální růst za poslední dobu a doufají, že na koruně vydělají,
připojil se Martin Lobotka, analytik České spořitelny.
Silná koruna škodí hlavně exportérům
Ač české turisty silná koruna těší, jelikož si mohou dopřát levnější dovolenou v zahraničí, odborníci varovali, že tak silný růst není adekvátní naši ekonomice. Sílící korunou značně trpěli především tuzemští exportéři. Vývozci totiž kvůli koruně ztráceli konkurenceschopnost na zahraničních trzích. A jelikož je naše ekonomika proexportně zaměřená, začala koruna poškozovat celé hospodářství. Posílení kurzu 20 % za rok skutečně neustojí bez újmy žádná ekonomika,
poznamenal Martin Lobotka. Začínají se tak opětovně ozývat z řad podnikatelů hlasy volající po urychleném přijetí eura. Čtěte více: Koruny, děkujeme, odejděte! Podnikatelé chtějí platit eurem.
Firmy se samozřejmě mohly zkusit proti sílící koruně zajistit (pojištění proti kursovému riziku) či kompenzovat posilující korunu nákupy surovin a materiálu v cizí měně. Pokud tak neučinily, dopady pro ně mohly být skutečně katastrofální. Ale i v případě zajištění trvá obrana většinou maximálně rok a dopad dlouhého posilování koruny se tak nakonec negativně projeví,
upozorňuje Tomáš Vlk. Dlouhodobým řešením je zvyšování produktivity, orientace na služby a výrobky s vysokou přidanou hodnotou nebo přesouvání výroby do levnějších regionů,
radí Petr Čermák, analytik společnosti Colosseum. V případě velkých korporací se už dají pozorovat první známky obrany v podobě zavírání českých provozů.
Další oběti-firmy v tuzemském cestovních ruchu
Ale nejsou to jen vývozci, které poškozuje silná koruna. Dalšími „obětmi“ jsou firmy působící v tuzemském cestovním ruchu. České restaurace, obchody, hotely i cestovní kanceláře tak dle některých odborníků zažívají největší krizi od povodní v roce 2002. Posilující koruna jednoznačně likviduje tuzemský cestovní ruch, který je závislý na zahraniční klientele,
varuje Jana Kozlíková z tiskového oddělení Hospodářské komory ČR. Kvůli silné koruně obchodům, restauracím i cestovním agenturám klesají tržby v desítkách procent, hotely hlásí velký úbytek zahraničních turistů,
přidal se Tomio Okamura, tiskový mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA).
Cestovní agentury zaměřené na zahraniční turisty jsou na tom podle něho asi nejhůře. Katalogy pro další sezonu se připravují již během léta. Cestovní agentury musí dávat do zahraničí ceny v eurech, a tak musí odhadnout kurz s přibližně ročním předstihem. Proto počítaly většinou s kurzem loňského léta 28 CZK/EUR, nyní však od zahraničních cestovních kanceláří inkasují místo 28 Kč za euro pouze 23–24 Kč (15–18 % méně). To je hluboko pod marží všech cestovních agentur a celé pobyty zahraničních turistů tak dotují ze svého, nebo musí skončit,
doplnil Tomio Okamura.
Jiný pohled má ovšem Jan Papež, tiskový mluvčí Asociace cestovních kanceláří (ACK). Prozíraví podnikatelé v cestovním ruchu se brání kurzovým rizikům stejně jako v jiných oborech,
domnívá se Jan Papež a dodává: Jiná věc je, že mnoho podnikatelů spekulovalo na růst a poté to nevyšlo.
Firmy působící v tuzemském cestovním ruchu mají ale i další problémy. Působí zde vedle kurzu i zvýšená inflace a mzdy. Zajištění je proto jen krátkodobá a částečná pomoc. Celkově musíme počítat s tím, že pro cizí turisty budeme stále dražší zemí. I tak je však možné si turistiku udržet, pokud nutnému zdražování služeb bude odpovídat i rostoucí kvalita,
konstatuje Tomáš Vlk. Podnikatelé, pokud chtějí dále působit na trhu, by se měli zřejmě více zaměřit na nákladovou stránku firmy a kvalitu poskytovaných služeb. Cestovní kanceláře se všemu také obávají zákona o cenách, který by jim mohl uškodit v evropské konkurenceschopnosti. Čtěte více: Cestovky balamutily zákazníky. Pomůže nový zákon o cenách?
Podnikatel.cz doporučuje Živnostenské podnikání
Silná koruna má i své výhody
I přes všechna negativa ale silná koruna přináší České republice jednu podstatnou výhodu, o které se příliš neví. Díky koruně totiž cena benzínu i nafty neroste tak dramaticky jako v jiných zemích. Ač si dopravci stěžují na vysoké ceny nafty, oproti jiným zemím jsme na tom s růstem cen pohonných hmot dobře. Například ve Spojených státech vzrostla cena benzínu u čerpacích stanic od počátku roku přibližně o 35 %, přitom u nás to bylo o pouhých 5,7 %. Sílící koruna sice způsobuje problémy exportérům, nicméně působí i pozitivně na inflaci v ČR, která by bez ní byla vyšší,
připomíná k tomu Petr Čermák.
Koruna a budoucnost?
Stále silnější korunu zastavil až před týdnem guvernér ČNB. Otázkou však zůstává, zda jen na čas odvrátil její posilování, či skutečně dochází k dlouhodobějšímu obratu. Druhou zásadní otázkou pak je, zda skutečně dojde ke snížení úrokových sazeb. Odborníci jsou v hodnocení vesměs opatrní a ve svých odhadech se velmi liší.
Věříme, že jsme viděli maximum kurzu koruny na delší dobu, minimálně několik měsíců. Dlouhodobější vývoj bude záležet na vývoji světové a tuzemské ekonomiky a na politice ČNB,
myslí si Petr Čermák. Koruna zdražila tuzemskou práci a odrazuje od přílivu dalších investic, které místo toho směřují dál na východ. Toto prostředí dle Čermáka spíše signalizuje, že další výrazné posílení koruny by se již nemělo konat.
Dlouhodobě čekáme posilování zhruba tempem 3–4 % ročně, krátkodobě ještě korekci k 25 CZK/EUR,
nesouhlasí Martin Lobotka. Hlasování bankovní rady zřejmě mnohé napoví o dalším vývoji. Na konci roku stále čekáme kurz zhruba na úrovni 25 CZK/EUR,
připojil se Tomáš Vlk.
I v otázce, zda ČNB sníží úrokové míry, se analytici neshodují. Zatímco Tomáš Vlk si myslí, že úrokové míry skutečně klesnou, Martin Lobotka a Petr Čermák jsou přesvědčeni o opaku. Všichni se však shodují na jednom, pokud by skutečně ke snížení sazeb došlo, zlepšilo by to postavení českých exportérů.
O dalším vývoji koruny rozhodnou již následující týdny.
ČLÁNKY DO MAILU