Podnikajícím důchodcům už se nebude zvyšovat penze, ale dostanou slevu na pojistném

OSVČ důchodci jsou OSVČ vedlejší

Aktuálně platí, že senioři, kteří pobírají starobní důchod, mohou bez omezujících podmínek (neplatí u předčasného starobního důchodu) dále podnikat. Účast na sociálním pojištění, a tedy i povinnost platit pojistné na toto pojištění, vznikne při výkonu vedlejší samostatné činnosti ve dvou případech. Buďto se k tomuto pojištění OSVČ sama přihlásí, nebo její daňový základ překročí každoročně stanovenou rozhodnou částku pro vedlejší činnost.

Podnikatel, který pobírá starobní nebo invalidní důchod, je osobou, za kterou platí zdravotní pojistné stát. Netýká se jej minimální vyměřovací základ ani minimální zálohy. Důchodci totiž platí zdravotní pojistné dle dosaženého výdělku, tj. z vyměřovacího základu bez doplatku do minima. Ani v případě uzavřeného pracovního poměru není pro zaměstnané důchodce stanoven doplatek pojistného z minimální mzdy.

Výdělečná činnost v důchodu zvyšuje penzi

Zároveň je aktuálně v platnosti, že senior si tím, že k pobírání penze ještě podniká či pracuje, zvyšuje výměru starobního důchodu. Podle ustanovení § 34 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění se výše procentní výměry starobního důchodu na žádost zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a pobíral přitom starobní důchod v plné výši, za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 0,4 % výpočtového základu. Osoby, které tuto možnost chtějí využít, musí každý rok podat žádost.

Místo zvýšení důchodů má být sleva na pojistném

Ministerstvo práce a sociálních věcí ale navrhuje v novele tento systém změnit. Na jedné straně by se mělo sice pro pracující a podnikající seniory zrušit zvyšování výměry starobního důchodu, na druhé straně se ale má zavést sleva na sociálním pojištění. U zaměstnaných seniorů se nově nebude muset platit pojistné zaměstnancem, které aktuálně činí 6,5 %. Cílem je podpora delšího setrvání poživatelů starobního důchodu na trhu práce. Zároveň pomůže v době zvýšené poptávky po zaměstnancích (zejména kvalifikovaných) a v důsledku toho lze očekávat další pozitivní rozpočtové efekty, a to nejen v dlouhodobém, ale i v relativně krátkodobém časovém horizontu. Opatření bylo projednané na pracovním týmu pro důchodovou reformu, doplňuje se v důvodové zprávě.

Podnikajícím důchodcům se pak má o 6,5 p. b. snížit pojistné, a to z 29,2 % na 22,7 %. Nárok na nižší sazbu na pojistném uplatňuje OSVČ na tiskopise „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ“ za příslušný kalendářní rok. Snížená procentní sazba pojistného bude platit pro OSVČ, které dosáhnou důchodového věku, mají nárok na výplatu starobního důchodu a současně jsou účastny důchodového pojištění, upřesnil serveru Podnikatel.cz Josef Augusta, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.

Ruku v ruce s tím se upraví i výše měsíčních záloh na pojistné, aby OSVČ neplatily zbytečně vysoké zálohy a nevznikal jim tak přeplatek. Upravuje se proto procentní sazba zálohy na pojistné, a to na 22,7 %. V roce 2023 se bude sleva na pojistném uplatňovat z poměrné části ročního vyměřovacího základu. Zálohy na pojistné v nové sazbě 22,7 % budou moci OSVČ platit poprvé za červenec 2023 (pokud tedy zákon dle plánu nabyde účinnosti 1. července 2023).

U důchodců nebude nutné vést ELDP

Výdělečná činnost zaměstnance zůstane i nadále dobou účasti na důchodovém pojištění. Vzhledem k tomu, že za ni však nenáleží zvýšení důchodu, nebudou muset zaměstnavatelé vést za pracující poživatele starobního důchodu evidenční list důchodového pojištění (ELDP) a odesílat ho průběžně do evidence ČSSZ nebo jiného plátce důchodu. Doba účasti na pojištění může mít význam pouze v případě, že by bylo třeba ji potvrdit zahraničnímu nositeli pojištění pro účely nároku na zahraniční důchod.

Navrhuje se proto návrat k právní úpravě platné před 1. lednem 2010, tzn. že zaměstnavatel nevede ELDP za zaměstnance, který má nárok na slevu na pojistném, ledaže by se prokázalo, že zaměstnanec byl v minulosti výdělečně činný ve smluvní cizině. Zaměstnanec bude povinen tuto informaci zaměstnavateli sdělit v režimu, podle něhož je zaměstnanec povinen sdělit zaměstnavateli plnícímu úkoly při provádění jeho důchodového pojištění na jeho výzvu skutečnosti rozhodné pro provádění tohoto pojištění, píše se v důvodové zprávě.

Sleva na pojistném je koncipována jako nároková ze zákona s tím, že poživatel starobního důchodu prokazuje podmínky nároku na slevu zaměstnavateli (předkládá rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a/nebo jiný doklad). Pokud zaměstnanec již nárok na slevu na pojistném uplatnil a tuto výhodu požívá, musí oznámit zaměstnavateli všechny skutečnosti, které mohou mít vliv na slevu na pojistném. Jde především o oznámení, že ztratil z různých důvodů nárok na slevu.

Jestliže senior slevu řádně uplatní, sníží se celková částka pojistného, kterou bude zaměstnavatel odvádět, právě o pojistné daného penzisty. Takto snížené pojistné bude zaměstnavatel odvádět nejen za kalendářní měsíc, v němž byla sleva na pojistném uplatněna, ale i za všechny následující kalendářní měsíce, po které bude trvat zaměstnání zaměstnance k tomuto zaměstnavateli.

Přečtěte si také:

Podrobně k doložení důvodů pro uplatnění slevy na pojistném

Slevu půjde získat i zpětně

Zaměstnanci, kteří požádají o důchod zpětně, budou moct navíc zaplacené pojistné ve výši slevy zpětně získat. Navrhuje se, aby pojistné, které bylo zaměstnanci sraženo za kalendářní měsíce, za které mohla být uplatněna sleva na pojistném, bylo považováno za přeplatek na pojistném. Tento přeplatek na pojistném vrátí na základě žádosti příslušná OSSZ, a to bez ohledu na to, zda vznikl u aktuálního zaměstnavatele pojištěnce, u bývalého zaměstnavatele nebo u několika zaměstnavatelů, které zaměstnanec vystřídal v době, za kterou mu náleží výplata starobního důchodu. 

Skutečnosti rozhodné pro vrácení přeplatku na pojistném bude zaměstnanec povinen doložit, neboť státní prostředky lze vyplatit pouze na základě důvěryhodně prokázaných skutečností. Přeplatek na pojistném tedy bude vracet pouze za ty kalendářní měsíce, za které zaměstnanec doloží výši vyměřovacího základu, z něhož mu bylo pojistné sraženo, konkretizuje důvodová zpráva.

Zaměstnavatel v souvislosti s tím bude mít povinnost tyto vyměřovací základy potvrdit. Postup zaměstnavatele přitom bude obdobný, jako je tomu v současnosti při prokazování úhrnu vyměřovacích základů pro vrácení přeplatku na pojistném z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu. Pokud zaměstnavatel bude zaměstnanci nadále strhávat pojistné, i když u něj bude mít prokázáno, že má na slevu na pojistném nárok, dopustí se přestupku, za který lze dostat pokutu.

U OSVČ vedlejší se nebude brát v potaz rodičovský příspěvek, ale věk dítěte

Další novinku, která se týká OSVČ, tvoří změny v hodnocení OSVČ vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Nyní je jedním z důvodů pro hodnocení samostatné výdělečné činnosti jako vedlejší nárok na rodičovský příspěvek. Právní úprava poskytování rodičovského příspěvku se však postupně měnila a podle současné úpravy je možné rodičovský příspěvek pobírat při zachování celkové výše i kratší dobu než 4 roky. Značná míra flexibility čerpání rodičovského příspěvku zakládá neodůvodněné rozdíly mezi OSVČ při posuzování, kdy bude samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší. Navrhuje se proto, aby kritériem nebylo pobírání rodičovského příspěvku, ale věk dítěte, vysvětluje se v důvodové zprávě.

Nově se bude považovat samostatná výdělečná činnost za vedlejší vždy v případě osobní péče o dítě ve věku do 4 let, přičemž tuto osobní péči lze hodnotit jen u jedné OSVČ. Pro případ osobní péče o totéž dítě více OSVČ se stanoví kritéria, u které OSVČ se bude samostatná výdělečná činnost považovat za vedlejší. Nepůjde tedy v tomto případě rozdělit péči o děti tak, že by se péče o 1 dítě hodnotila u jedné OSVČ a péče o druhé dítě se hodnotila u druhého rodiče, který je rovněž OSVČ.

Změní se výplatní termín důchodů

Novinky se dotknou i samotných důchodů. Nově bude možnost podat žádost o důchod zcela online. Dále se mají změnit výplatní termíny důchodů. Důchody, které vyplácí ČSSZ, proto budou nově vypláceny nikoli dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách, jako je tomu dosud (od splatnosti do splatnosti, tj. např. od 6. dne kalendářního měsíce do 5. dne bezprostředně následujícího kalendářního měsíce), ale na běžný kalendářní měsíc, tj. od prvního dne kalendářního měsíce do jeho posledního dne. Jde tedy o modifikaci výplatního období z „klouzavého“ měsíce na měsíc kalendářní.

Přečtěte si také:

Připravované změny v roce 2023 pro zaměstnavatele