Pracovali čeští europoslanci, či se pouze pět let „flákali“?

Volby do Evropského parlamentu (EP) se kvapem blíží. Už jenom osm dní zbývá voličům v České republice, než budou moci vyrazit k volebním urnám. V historii se jedná o druhou příležitost pro české občany, jak ovlivnit složení jednoho z nejdůležitějších evropských orgánů. Prvních eurovoleb se v Česku zúčastnilo necelých 29 % oprávněných voličů a vyhrála je ODS (30 % hlasů) před komunisty (20 % hlasů).

Přestože Evropský parlament schvaluje právní normy, které ovlivňují každodenní život jak podnikatelů, tak běžných lidí, účast voličů nebude zřejmě ani tentokrát vysoká. Odhady agentur se vesměs shodují, že urny navštíví kolem 40 % voličů. Jako jeden z důvodů nízké účasti u eurovoleb se uvádí dosavadní (ne)působení českých europoslanců. Podle některých podnikatelů je to tím, že čeští zástupci v EP se v podstatě pouze flákají, podle jiných však europoslanci vykonali mnoho práce, kterou jen nedokázali „prodat“ do médií.

V roce 2004 propadla vládní ČSSD

V Česku se v roce 2004 volilo do EP poprvé. Navzdory slušné mediální kampani k volbám dorazila pouze necelá třetina oprávněných voličů. Ti, co přišli, dali nejvíce hlasů občanským demokratům (30 %). Druzí skončili komunisté s 20 % hlasů a třetí SNK s Evropskými demokraty (11,6 %). Tehdy vládnoucí ČSSD propadla a získala hlas pouze od 8,78 % voličů. Tuzemské strany se v roce 2004 ucházely o 24 mandátů, které má Česko v Evropském parlamentu k dispozici. Celkový počet europoslanců se mění s nově přistupujícími zeměmi. Zatímco se v roce 2004 do EP volilo 732 poslanců, v lednu 2007 vzrostl kvůli novým členům Unie jejich počet na 785. Po letošních volbách zase stavy europoslanců poklesnou, občané Evropské unie jich za týden navolí 736. České republice zůstalo i pro další volební období 24 mandátů.

Ač se některým mohou zdát pravomoci Evropského parlamentu nevýznamné, skutečnost je jiná. Evropský parlament hraje jednak klíčovou úlohu při jmenování Komise, kdy schvaluje jmenování předsedy Komise, pořádá slyšení s kandidáty na komisaře a poté rozhoduje o jmenování celé Komise hlasováním o důvěře. Spolu s Radou EU pak společně přijímají právní předpisy na základě návrhů Komise. Parlament pak navíc musí udělit konečný souhlas.

Spolurozhodování se uplatňuje mimo jiné u volného pohybu pracovních sil, vytváření vnitřního trhu, výzkumu a vývoje, životního prostředí, ochrany spotřebitele, vzdělání, kultury a zdraví. Parlament také spolurozhoduje o evropském rozpočtu a dohlíží na všechny aktivity Unie. Výrazně roste také politická role EP a jeho pravomoci se dále rozšiřují.

Pracují, či nepracují čeští europoslanci?

Za týden se má k evropským volbám sice více českých občanů, než v roce 2004, ale jejich počet by měl podle odhadů dosahovat stejně jen kolem 40 %, a to i přesto, že Evropský parlament disponuje velkými pravomocemi a ovlivňuje do značné míry legislativní prostředí a vůbec samotné podnikání v ČR. Alespoň se to domnívají tuzemské firmy.

Mezi důvody nízké účasti u voleb se mimo jiné řadí i dosavadní působení českých europoslanců a jejich medializace. Zatímco podle části oslovených firem však čeští europoslanci nedokážou svoji činnost pouze dostatečně medializovat, podle jiných podnikatelů tuzemští vyslanci v EP příliš nepracují a výsledky činnosti nejsou vidět proto, že žádné nejsou.

Názor první: Čeští europoslanci řadu věcí udělali

Podle firem potřebuje podnikatelský sektor především zlepšování legislativního prostředí, menší a lepší regulace, dodržování pravidel a svobod vnitřního trhu, specifickou podporu pro malé a střední podniky, udržitelnou a bezpečnou energetiku a rozumnou politiku klimatických změn, tak aby nenarušila konkurenceschopnost evropských podniků.

Čeští europoslanci jsou v tomto v převážné většině rozumní a přístupní argumentům. Nezáleží však jen na nich. To byl případ směrnice o službách, kde EP jako celek přispěl k jejímu okleštění. Příkladem je i směrnice o pracovní době, kde nedošlo ke shodě ani v rámci smírčího řízení, uvedla pro business server Podnikatel.cz Vladimíra Drbalová, ředitelka sekce mezinárodních organizací a evropských záležitostí Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Firmy pozitivně hodnotí podporu Aktu pro drobné podnikání (Small Business Act) nebo jejich aktivity při revizi směrnice o Evropských podnikových radách. Hodnotí se však i snaha, což je právě příklad zmíněné směrnice o službách, byť je směrnice celkově méně liberální než se čekalo, řadu liberalizačních prvků se podařilo prosadit, doplnila Drbalová. Čtěte více: Podnikatel – povolání, které musí mít v Evropě prestiž.

Bedřich Danda, předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR, zase vyzdvihl snahu komisaře Špidly na zavedení povinnosti platit faktury maximálně do 30 dnů. Zároveň však Danda dodává, že europoslanci by se měli více snažit snižovat byrokracii a administrativu. Řadě podnikatelů vadí i stále více bující antidiskriminační legislativa, která podle mnohých z nich daleko překračuje rámec pracovně právních vztahů a přináší podnikům další finanční zátěž a byrokracii. Velkou administrativní zátěž potvrzuje včera zveřejněná studie Asociace evropských obchodních a průmyslových komor, podle které stálo evropské podniky naplňování požadavků evropských směrnic a norem za posledních 11 let více než 1 bilion eur. Čtěte více: Naplňování evropských směrnic a norem vyšlo firmy na více než 1 bilion eur.

Názor druhý: Nic nedělají a pokud ano, neumějí to prodat

Existují však i podnikatelé, kteří se k činnosti českých europoslanců staví velice kriticky. Mezi takové patří například Tomio Okamura, mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, podle kterého čeští zástupci v EP na podnikatele úplně kašlou a nechtějí prostě pracovat. Přestože mají mnoho placených asistentů, drtivá většina českých europoslanců se ani neuráčí odpovědět, byť třeba jen zdvořilostně. Je to skutečně příšerná situace a když tyto osoby teď vidíme v televizi, jak říkají občanům opět dokola ty samé sliby, které stejně nesplní, tak jsme skutečně znechucení a je nám z toho smutno, stěžuje si Okamura.

Okamurovi hlavně vadí, že čeští europoslanci nemají zájem aktivně komunikovat o českých zájmech, a to navzdory tomu, že působení Evropského Parlamentu jako celku má na podnikatele vliv zcela zásadní, stále se připravuje a postupně vstupuje v platnost mnoho nových právních úprav, které zásadně ovlivňují činnost všech subjektů v cestovním ruchu.

Proto je naše Asociace trvale aktivní a jednáme v Bruselu celoročně minimálně jednou měsíčně, někdy až na úrovni eurokomisaře. Působení českých europoslanců na nás však žádný vliv nemá, jelikož jsme nezaznamenali prakticky žádnou aktivitu. Často je to však jako když „hrách na zeď hází“, sdělil serveru Tomio Okamura. Čtěte také: Okamura: Jsem rád, že pan Čunek už na ministerstvu nezdržuje.

Méně kritický názor na činnost českých europoslanců zaujímá Tomáš Lukeš, tajemník Asociace českých nábytkářů, podle kterého je jejich práce především málo medializovaná. Takže, i když třeba pracují dobře, vidět to příliš není. Ale tím neříkám, že pracují špatně. Pouze je o jejich práci málo slyšet, domnívá se Lukeš. Asociace nábytkářů podle Lukeše řeší spíše problémy na národní úrovni, kdy je česká národní legislativa v několika případech tvrdší, než by musela být. Tím se zhoršují podmínky pro podnikání pro podnikatele v České republice.

Kdo a kdy může volit?

Jak jsou občané a podnikatelé spokojení či nespokojení s působením českých europoslanců ukáže už příští pátek a sobota, kdy proběhnou volby. Urny se otevřou v pátek 5. června ve 14 hodin a zavřou se ve 22 hodin. V sobotu pak mohou lidé volit od 8 do 14 hodin. V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků vloží volič do úřední obálky jeden hlasovací lístek. Na tomto hlasovacím lístku může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u dvou kandidátů vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné úpravy hlasovacího lístku nemají na jeho posuzování vliv. Právo volit má každý občan, který dosáhl alespoň druhý den voleb věku 18 let.