Zkušební doba by měla sloužit ke vzájemnému ověření vhodnosti nově uzavřeného pracovního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zaměstnavateli dává možnost prověřit pracovní schopnosti a výkonnost zaměstnance. Zaměstnanec si vyzkouší, zda mu vyhovují pracovní podmínky nového pracoviště.
Zjistí-li zaměstnanec nebo zaměstnavatel, že mu nově jednaný pracovní poměr nevyhovuje, lze jej snadno zrušit ve zkušební době. Čtěte více: Kdy vyhodit zaměstnance? Jen v zákonem povolených případech.
Zkušební doba však nevzniká ze zákona automaticky, musí být sjednána při vzniku pracovního poměru nebo při jmenování vedoucího pracovníka do funkce.
Podmínky zkušební doby
Podle § 35 zákoníku práce:
- Musí být zkušební doba sjednána ještě před vznikem pracovního poměru nebo nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce. V době trvání pracovního poměru už zkušební dobu sjednat nelze.
- Její délka nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. O dobu překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, se zkušební doba prodlužuje.
- Dodatečně nelze zkušební dobu prodlužovat. V jednom pracovním poměru lze sjednat zkušební dobu jen jednou. Byla-li například v pracovní smlouvě sjednána zkušební doba na dva měsíce, nelze ji o další měsíc prodloužit, a to ani se souhlasem zaměstnance.
- Zkušební dobu lze nově sjednat i u pracovního poměru založeného jmenováním.
Délka zkušební doby
Nový zákoník práce přinesl změnu v počítání času zkušební doby. Pokud pracovní poměr vznikl podle předchozí právní úpravy například 1. ledna 2005 a byla sjednána zkušební doba na tři měsíce, posledním dnem zkušební doby byl 31. březen 2005. Čtete více: Nový zákoník práce: odstupné za kratší výpovědní lhůtu.
Současná úprava zákoníku práce odkazuje při počítání času na občanský zákoník a jeho ustanovení v § 122:
Konec lhůty určené podle týdnů nebo měsíců připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Pokud není takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty na jeho poslední den. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
Jestliže by pracovní poměr vznikl například 1. ledna 2008, bude posledním dnem tříměsíční zkušební doby 1. duben 2008. Tento den bylo úterý, tedy není třeba posunovat na nejblíže následující pracovní den. Čtěte více: Jak na dohody o práci mimo pracovní poměr?.
Zákoník práce v platném znění
Při sjednání zkušební doby se doporučuje uvádět její konkrétní dobu, například od 3. července 2008 do 3. září 2008 nebo od 1. srpna do 30. září. Lze se tak vyhnout případným sporům mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem při rozvázání pracovního poměru.
Prodlužování zkušební doby
Zkušební doba se prodlužuje o dobu překážek v práci pro které zaměstnanec práci ve zkušební době nekoná. Čerpání dovolené nemá na běh zkušební doby žádný vliv. Překážkou v práci bude zejména pracovní neschopnost zaměstnance.
Příklad:
Pracovní poměr zaměstnankyně vznikl 1. 7. 2008. Byla sjednána zkušební doba v délce 3 měsíců, tedy do 1. 10. 2008. Zaměstnankyně dne 19. 8. 2008 onemocněla a byla v pracovní neschopnosti do 27. 8. 2008. Její pracovní neschopnost trvala 9 dní, z toho 2 dny pracovního klidu a 7 pracovních směn.
Počet pracovních dní a dní pracovního volna v pracovní neschopnosti celkovou dobu prodloužení zkušební lhůty neovlivní. Původní zkušební lhůta měla skončit 1. 10. 2008 a z důvodu pracovní neschopnosti zaměstnankyně bude prodloužena o 9 dní. Zkušební lhůta bude v tomto případě končit 10. 10. 2008.
Jmenování
Podle předchozí právní úpravy zákoníku práce nebylo možno sjednat zkušební dobu při jmenování vedoucího zaměstnance do funkce, jelikož se sjednávala pouze v pracovní smlouvě. Při jmenování pracovníka do funkce se nová pracovní smlouva neuzavírá. Zákoník práce v současné době umožňuje sjednání zkušební doby i mimo pracovní smlouvu. Při jmenování do funkce je tedy možné sjednat zkušební dobu jako zvláštní právní akt. Obvykle se sepisuje samostatná smlouva nebo dohoda, kterou se upravují podmínky do funkce jmenovaného vedoucího pracovníka. Je však třeba dodržet písemnou formu ujednání o zkušební době.
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
Zaměstnanec i zaměstnavatel mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo i bez udání důvodu. Oznámení o zrušení pracovního poměru by mělo mít písemnou formu a doručuje se druhému účastníku zpravidla alespoň 3 dny přede dnem, kdy má být pracovní poměr ukončen. Nedodržení písemné podoby o zrušení pracovního poměru nebo nedodržení třídenní lhůty pro doručení však neznamená neplatnost tohoto právního úkonu. Čtěte více: Pracovní poměr.
Podle § 66 zákoníku práce nemůže zaměstnavatel zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Toto ustanovení se však použije poprvé až ode dne, kterým nabývá účinnosti nový zákon o nemocenském pojištění, tj. 1. ledna 2009. Zaměstnavatel se tak nevyhne povinnosti vyplácet zaměstnanci náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti (karantény) tím, že by zrušil pracovní poměr ve zkušební době.
ČLÁNKY DO MAILU