Jaký je správný postup při úmrtí zaměstnance a jak naložit s jeho peněžitými právy, nevědí často zaměstnavatelé ani jejich mzdové účetní. Obdobné problémy mohou nastat v případě úmrtí zaměstnavatele – fyzické osoby, tj. OSVČ zaměstnávající další osoby.
Úmrtí zaměstnance a zánik pracovního poměru
V případě úmrtí zaměstnance v době trvání pracovního poměru musí zaměstnavatel ve vztahu k pozůstalým rozlišovat, zda k úmrtí došlo následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, či se jedná o jakékoliv jiné úmrtí.
Pracovně právní vztah je vztahem konkrétního zaměstnance, na základě kterého vykonává práce osobně v souladu s pracovní smlouvou, a proto jeho smrtí pracovní poměr končí. Zákoník práce v § 48 taxativně vyjmenovává způsoby skončení pracovního poměru. Ve čtvrtém odstavci je uvedeno, že pracovní poměr smrtí zaměstnance zaniká.
Pracovněprávní vztah končí i v případě dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Dohodu o provedení práce je možné vykonávat i za pomoci rodinných příslušníků, jejich činnost však v okamžiku smrti zaměstnance zaniká, jelikož pracovně právní vztah byl uzavřen ne mezi nimi, ale mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Čtěte více: Jak na dohody o práci mimo pracovní poměr?
Zánik pracovního poměru v případě úmrtí zaměstnavatele
V případě, že dojde k úmrtí zaměstnavatele – fyzické osoby, podle zákoníku práce pracovněprávní vztah rovněž zaniká. Výjimku tvoří případy, kdy podle živnostenského zákona pokračují v živnosti až do skončení řízení o projednání dědictví:
- správce dědictví,
- dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti,
- dědicové ze závěti a pozůstalý manžel nebo partner, i když není dědicem, je-li spoluvlastníkem majetku používaného k provozování živnosti,
- insolvenční správce ustanovený soudem podle zvláštního právního předpisu; nejdéle však do skončení insolvenčního řízení, nebo
- pozůstalý manžel nebo partner, splňující podmínku spoluvlastnictví majetku používaného k provozování živnosti, pokud v živnosti nepokračují dědicové.
Zaměstnancům jejichž pracovní poměr nebo dohoda o pracovní činnosti úmrtím zaměstnavatele zanikly, vystaví úřad práce příslušný podle místa činnosti zaměstnavatele na jejich žádost potvrzení o zaměstnání. Potvrzení se vystavuje na základě dokladů předložených zaměstnancem.
Zákoník práce v platném znění
Smrt zaměstnance a peněžitá práva
V případě úmrtí zaměstnance zaniká pracovně právní vztah, ale některá jeho práva a povinnosti nezanikají. Zákoník práce rozlišuje mezi peněžitými právy zaměstnance vůči zaměstnavateli a zaměstnavatele vůči zaměstnanci. Čtěte více: Novela zákoníku práce: Velký třesk se nekoná.
Peněžitá práva zaměstnance jeho smrtí nezanikají. Do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdová a platová práva z pracovně právních vztahů postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti. Předmětem dědictví se stávají až v případě, že tyto osoby nejsou nebo jejich výše přesáhne trojnásobek průměrného měsíčního výdělku.
U zaměstnance, který utrpěl pracovní úraz nebo nemoc z povolání, zanikají jeho smrtí nároky na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění. Ostatní, již vzniklé peněžité nároky, například nárok na dosud nevyplacenou mzdu nebo náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou, nezanikají.
Dostaví-li se pozůstalý manžel, děti, popřípadě rodič zaměstnance, měl by prokázat svou totožnost a předložit úředně ověřené zmocnění k převzetí peněžní částky. Pokud byla před úmrtím výplata poukazována v pravidelných výplatních termínech na bankovní účet zaměstnance, může i po jeho smrti zaměstnavatel peníze odeslat tomuto ústavu.
Příklad:
Zaměstnavatel propustil zaměstnankyni z nadbytečnosti v červnu 2008. Výpovědní doba měla skončit 31.8.2008, když však zaměstnankyně v červenci 2008 zemřela na srdeční příhodu. Nyní pozůstalí nárokují vyplacení odstupného, a to manžel do výše trojnásobku průměrné měsíční mzdy, ve zbytku pak do dědického řízení. Má pozůstalý manžel nárok na odstupné?
Peněžitá práva zaměstnance přecházejí ve smyslu ust.§ 328 zákoníku práce na jeho manžela, děti a rodiče, pokud s ním žili v době smrti ve společné domácnosti. Jde však jen o práva již vzniklá. Vzhledem k tomu, že nárok na odstupné nevzniká právním úkonem učiněným zaměstnavatelem (výpovědí), ale až skončením pracovního poměru, nevznikl v tomto případě pozůstalým nárok na vyplacení odstupného od zaměstnavatele, neboť zaměstnankyně před skončením pracovního poměru zemřela,
odpověděly pro business server Podnikatel cz LUCIE NEŠPOROVÁ a VLADIMÍRA PAJEROVÁ, právničky z Advokátní kanceláře Pajerová & Šnajdrová.
Peněžitá práva zaměstnavatele zanikají smrtí zaměstnance, s výjimkou práv, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo která byla zaměstnancem před jeho smrtí písemně uznána co do důvodů i výše, a práv na náhradu škody způsobené úmyslně.
Příklad:
Zaměstnanec v měsíci březnu strávil 3 týdny na zahraniční dovolené, v červnu vážně onemocněl a v měsíci srpnu zemřel. Poměrná část řádné dovolené k datu zániku pracovního poměru činí 12 dnů. Jelikož zaměstnanec vyčerpal při svém zahraničním pobytu dnů 15, celkový nárok na dovolenou byl o 3 dny přečerpán. Může zaměstnavatel nárokovat náhradu za tyto tři dny řádné dovolené po pozůstalých?
Peněžitá práva zaměstnavatele smrtí zaměstnance zanikají (s výjimkou práv, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto, nebo práv uznaných před smrtí zaměstnance). Zaměstnavatel není oprávněn požadovat po pozůstalých příbuzných náhradu za dny „přečerpané“ řádné dovolené.
Smrt následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání
Zákoník práce v § 375 vyjmenovává druhy náhrad v případě odškodnění pozůstalých po zaměstnancích, kteří zemřeli na následky pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Zaměstnavatel je povinen poskytnout:
- náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením,
- náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem,
- náhradu nákladů na výživu pozůstalých,
- jednorázové odškodnění pozůstalých,
- náhradu věcné škody.
ČLÁNKY DO MAILU