Při exekuci hrozí věřiteli role žalovaného

Business server Podnikatel.cz se již zabýval podnikáním v oblasti pronájmů, a to jak z hlediska živnostenského zákona, tak daní. Čtěte více: Podnikejte s úspěchem v oblasti pronájmů.

Věnoval se i problematice pohledávek a jejich mimosoudnímu a soudnímu vymáhání a následné exekuci. Čtěte více: Co dělat, když obchodní partner neplatí?

Přes veškerou opatrnost, dobře sepsanou smlouvu apod. může podnikání v oblasti pronájmů skončit nevalně – soudním sporem o náhradu škody poté, co se v krátké době podařilo nájemníkovi pronajatý byt zdemolovat.

Poznámka: Postavení věřitele a dlužníka v rámci insolvenčního řízení a nového insolvenčního zákona není tématem tohoto článku. Čtěte více: Jste v úpadku? Teď máte větší šanci firmu zachránit

Profesionální dlužník

Existují dlužníci, kteří se dokáží úhradě svých dluhů vyhýbat na téměř profesionální úrovni. Toto je modelový příklad:

Podnikatel pronajal byt fyzické osobě. Nájemník se však o pronajaté prostory nestaral a byt byl v krátké době vhodný pro generální rekonstrukci. Pronajímatel požadoval po nájemníkovi náhradu škody a věc řešil soudní cestou (náhrada škody podle občanského zákoníku). Soud vydal rozsudek ve prospěch pronajímatele a nájemci nařídil úhradu škody, soudních nákladů a úroků z prodlení do dne zaplacení pohledávky. Dlužník se neodvolal a rozsudek nabyl právní moci. Po neúspěšných pokusech na základě rozsudku vymoci na bývalém nájemníkovi peníze se pronajímatel rozhodl věc dále řešit exekucí.

Exekutor ale narazil právě na profesionalitu dlužníka. Nejen že měl věřitelů mnohem více, ale také věděl, jak se placení vyhnout. Trvalé bydliště si registroval na městském úřadě, nevlastní žádný majetek, nemá žádné oficiální příjmy, žádný účet v bance.

Po několika letech udělal dlužník zdánlivou chybu – exekutorovi se podařilo zjistit poštovní adresu dlužníka. Na exekuovaný majetek (který exekutor zabavil za přítomnosti dlužníka) však třetí osoba podala vylučovací žalobu a u soudu prokázala, že je majitelem zabavených věcí. Protože žalovaným v případě vylučovací žaloby není exekutor, ale oprávněný, tedy pronajímatel, stál pronajímatel – poškozený rázem u soudu v roli žalovaného a soud mu nařídil uhradit soudní výlohy protistrany. Pronajímatel se může odvolat. Ale pokud soud rozhodnutí nezmění, bude muset zaplatit (k nákladům na právní zastoupení v původním sporu o náhradu škody a k nákladům exekuce) ještě tyto soudní poplatky. Šance na vymožení celé pohledávky navíc téměř není reálná. Dlužník přitom nemusí být bezdomovec bez příjmů, jen si dovedl oficiálně všechno zařídit tak, aby byl prakticky nepostihnutelný.

Pravděpodobnost vymožení v případě, kdy se dlužník předem dobře a kvalifikovaně připravil, lze odhadnout někde okolo 5 – 10 %, popisuje pro server Podnikatel.cz Pavel Kočiš zkušenosti Exekutorské komory ČR. Pro ilustraci pak uvádí, že u částek do 100 000 korun dosahuje soudní exekutor u fyzických osob úspěšnosti někde okolo 60 %.

Poškozený v roli žalovaného

Poškozený se tak v průběhu exekuce může lehce dostat do pozice žalovaného. Stačí, aby exekutor zabavil věci, které vlastní někdo jiný (třetí osoba) než dlužník. Třetí osoba podá k soudu vylučovací žalobu, kterou se domáhá vyjmutí věcí z exekuce. Vylučovací žaloba se však v podstatě nijak netýká exekutora a žalovaný – věřitel musí navíc například uhradit soudní poplatky žalobce.

Soudní exekutor není v tomto případě účastníkem řízení, potvrzuje Pavel Kočiš. Oprávněný se ale samozřejmě může domáhat náhrady na soudním exekutorovi v samostatném nalézacím řízení, dodává.

Dle § 32  exekučního řádu (zákon č. 120/2001 Sb.) odpovídá za vzniklou škodu třetí osobě sám exekutor. Oprávněný může v takovém případě žádat náhradu škody. I z tohoto důvodu je zákonnou povinností exekutora mít uzavřenou „smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu“ (viz § 11 téhož zákona), bez níž by exekutor nemohl svoji činnost vykonávat, vysvětluje Zuzana Steinerová, ředitelka tiskového odboru a tisková mluvčí Ministerstva spravedlnosti ČR. Věřitel je tak v situaci, kdy se navíc dostává do sporu s exekutorem, jehož prostřednictvím se chtěl domoci uhrazení dlužné částky.   

Nelze se divit, že podnikatel pak vnímá situaci tak, že pravomocný rozsudek nemá valnou hodnotu a z jeho nerespektování neplyne pro dlužníka žádný postih.

Jak je na tom Česko s vymahatelností práva věřitele?

Business server Podnikatel.cz zjišťoval, co si podnikatelé, exekutoři a Ministerstvo spravedlnosti myslí o postavení věřitele v případě, kdy se dlužník dlouhodobě vyhýbá úhradě dluhu. A jestli se v této oblasti chystají nějaké změny.

Samotnému vydání pravomocného rozsudku o náhradu škody (či jinému vykonatelnému titulu) předchází většinou spor o náhradu škody, přičemž postavení podnikatele jako věřitele v těchto sporech je dostatečné a nepřesahuje běžnou míru podnikatelského rizika, tvrdí pro server Podnikatel.cz Petr Valenta z oddělení legislativy Hospodářské komory České republiky. Práva na náhradu škody se nelze navíc vzdát do budoucna a soud nemá moderační právo výši náhrady škody snížit. Otázkou však zůstává, zda tyto principy, jež právě posilují postavení poškozené strany, budou zachovány i v nově připravovaném obchodním zákoníku, dodává Valenta. A popisuje, že má-li podnikatel v ruce pravomocný rozsudek na náhradu škody, který je opatřený doložkou vykonatelnosti, může požádat soud o provedení výkonu rozhodnutí. Soud pak do 15 dnů od jeho doručení rozhodne o nařízení exekuce na majetek povinného. Lze tedy konstatovat, že vymahatelnost pravomocných rozsudků je v současnosti v Česku poměrně dobrá a rychlá, domnívá se Petr Valenta.

Postavení věřitele je v mnoha případech pouze na papíru a dlužník se buď schovává nebo se vám směje do obličeje, ničeho již nemaje, protože veškerý majetek již dávno převedl na jiné spřátelené osoby. Že jsou v této oblasti rezervy, je jasné, a velké, uvádí naopak Bedřich Danda, předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR. Snažíme se již 15 let o nápravu a bohužel bezúspěšně, dodává Danda.

Obávám se, že jakékoliv zvýšení vymahatelnosti práva v České republice je v současné době záležitostí spadající do žánru sci-fi, domnívá se Pavel Kočiš. Trend v ČR je právě opačný – posilování ochrany dlužníků na úkor věřitelů. Vinu za tento stav nesou média a různá občanská sdružení, pro které je soudní exekutor snadno lovná zvěř s celoroční dobou lovu, tvrdí.

V České republice skutečně existuje řada občanských sdružení, která poskytují bezplatné dluhové poradenství pro dlužníky – například Poradna při finanční tísni, SPES či občanské poradny sdružené v Asociaci občanských poraden – ředitel asociace na otázky serveru Podnikatel.cz do uzávěrky článku neodpověděl.

Novela exekučního řádu

Ministerstvo spravedlnosti si lepší vymahatelnost pohledávek slibuje od novely exekučního řádu. Obecně lze říci, že tzv. střednědobá novelizace exekučního řádu by měla vést ke zrychlení a zefektivnění exekučního řízení, a tedy i k lepší vymahatelnosti pohledávek, uvádí pro business server Podnikatel.cz Zuzana Steinerová z Ministerstva spravedlnosti ČR.

Hlavním bodem navrhované novely je podle ní zjednodušení postupu při zahájení exekuce. Proto se systém mění tak, aby po podání návrhu na exekuci provedl přezkum formálních náležitostí, tj. víceméně administrativní úkon, nikoli soud, ale exekutor, který by za to byl také odpovědný (náhrada škody, kárná odpovědnost). To mimo jiné znamená, že exekutor bude nově odpovědný za řádné přezkoumání formálních náležitostí exekučního titulu, popisuje. Stejně tak by se na exekutora mělo přenést rozhodování o odkladu nebo zastavení exekuce, pokud nebude mezi účastníky řízení spor. Nově by také exekutor mohl zřizovat exekutorské zástavní právo na nemovitostech. Platná právní úprava připouští pouze zřizování soudcovského zástavního práva, což znamená, že soud v podstatě mechanicky na návrh exekutora vydává rozhodnutí o zřízení soudcovského zástavního práva. Na základě provedených rozborů je proto odůvodněn závěr umožnit toto blokační oprávnění exekutorům přímo. Odpovědnost exekutora za případný nesprávný úřední postup v tomto směru samozřejmě zůstává zachována, informuje Steinerová.