Při uzavírání kupní smlouvy je vhodné předem vyřešit, jak se bude postupovat, pokud nedojde ke splnění všech ujednání smlouvy. Nejvíce podnikatele trápí, jak zajistit, aby došlo k zaplacení kupní ceny. Jak Obchodní zákoník, tak Občanský zákoník nabízí širokou škálu zajišťovacích prostředků.
Zajišťovací prostředky působí preventivně. Ve smlouvě je přímo uvedeno, jaké nepříjemné následky může mít nesplnění závazku řádně a včas. Vhodné a důrazné zakotvení zajišťovacích prostředků ve smlouvě může tedy vést k řádnému plnění smlouvy. Obě strany jsou si vědomy toho, že je předem dáno, jak se bude postupovat při nedodržení smlouvy. Dokud přesně neví, co se stane, když nedodrží smlouvu, zkouší, co si mohou dovolit. Čtěte více: Kupujete nemovitost pro podnikání? Máme tipy, jak nenaletět
Význam zajišťovacích prostředků je také důkazní či sankční. Dobře zpracovaná smlouva usnadní důkazní situace například při soudním jednání. Sankce nastane, pokud skutečně nedojde k řádnému plnění smlouvy. Sankce jsou následky porušování smlouvy majetkové povahy.
Co můžeme požadovat při porušení kupní smlouvy?
Oblíbené zajišťovací prostředky u kupní smlouvy jsou:
- smluvní pokuta,
- náhrada škody,
- úroky z prodlení.
Smluvní pokuta může být požadována, i když nedošlo porušením smlouvy ke škodě. Náhradu škody může podnikatel požadovat jen jestliže ke škodě dojde. Nárok na úroky z prodlení je v souvislosti s nezaplacením peněžité částky. Úroky z prodlení není nutné přímo ve smlouvě sjednat. Není-li přímo ve smlouvě určena výše úroků z prodlení, platí se úroky ve výši dvojnásobku diskontní sazby ČNB.
Smluvní pokuta v zákonech
Zajištění závazku smluvní pokutou je upraveno především Občanským zákoníkem, konkrétně § 544 a § 545 zákona. Odchylky, které se vztahují na obchodní závazkové vztahy, jsou uvedeny v Obchodním zákoníku (§ 300 až § 302).
Ujednání smluvní pokuty plní ve smlouvě preventivní funkci. Odběratel, který nakoupil zboží, si jednoznačně uvědomuje, že pokud nezaplatí smluvní cenu včas, hrozí mu pokuta. Smluvní pokuta je účinná jako preventivní nástroj jen v případě, že je odběratel solventní. Pokud nemá při nejlepší vůli dostatek finančních prostředků, nelze očekávat, že zaplatí. Smluvní pokuta je zároveň možnou sankcí. Vyčíslená smluvní pokuta navyšuje celkový dluh, který odběratel vůči svému obchodnímu partnerovi má.
V podnikatelském světě je u smluvní pokuty důležitý fakt, že u obchodních závazkových vztahů, nezáleží na okolnostech, proč byla smlouva porušena. Podnikatel musí pokutu zaplatit i v případě, že porušení závazku nezavinil. Čtěte více: Nový živnostenský zákon: Za podnikání „načerno“ až milionová pokuta
Obchodní smlouvy, které uzavíráte při podnikání:
Obecně však podle Občanského zákoníku není povinnost zaplatit smluvní pokutu, jestliže dlužník nezavinil porušení povinností, které vyplývají ze smlouvy. Toto u obchodních smluv, které jsou uzavřeny podle Obchodního zákoníku, neplatí. Věřitele nemusí zajímat, proč nedošlo k řádnému plnění. Okolnosti nemají vliv na povinnost zaplatit smluvní pokutu.
Takže u obchodních smluv, které uzavírají podnikatelé podle Obchodního zákoníku, se nepřihlíží na důvody, překážky a další okolnosti, které vedou k porušení smluvního ujednání. Podle obchodního zákoníku musí odběratel za své závazky zaplatit, i když by nedodržení smlouvy následovalo po tzv. zásahu vyšší moci. Zásahem vyšší moci jsou zejména živelní události nebo třeba úřední zákazy apod. Čtěte více: Pojišťujete auto? Dejte si pozor na možná úskalí
Obchodní zákoník však umožňuje podnikatelům sjednat si ve smlouvě jiné podmínky. Lze si například dohodnout, že v případě, že dojde k porušení závazků z důvodu třetí osoby, nemusí dlužník smluvní pokutu zaplatit. Např. lze dohodnout, že pokud dojde k prodlení v dodávce zboží, přičemž na vině je dopravce, smluvní pokuta nebude po dodavateli požadována.
Jak sjednat smluvní pokutu
Smluvní pokutu lze vyměřit za jakékoli porušení závazku. Nemusí se jednat pouze o pokutu za pozdní úhradu.
Pokutu lze sjednat:
- přímým poukazem na určitý závazek,
- obecnějším vyjádřením.
Přímý poukaz na porušení závazku může být např. vyměřená pokuta při nedodržení dodací lhůty.
U obecnějšího vyjádření dochází k poukázání na porušení určitých ustanovení smlouvy.
Jak už vyplývá s názvu, hovoříme o smluvní pokutě. To znamená, že pokuta je výsledkem dohody smluvních stran o důvodech pro vyměření smluvní pokuty, o výši smluvní pokuty nebo o způsobu určení pokuty.
Smluvní pokuty jsou většinou uplatňovány v kupní smlouvě nebo smlouvě o dílo. Smluvní pokuta je dohodnuta pro případy porušení platebních a dodacích podmínek.
Smluvní pokutu můžeme sjednat pouze písemně přímo v kupní smlouvě nebo jiné smlouvě (smlouva o dílo). Pro případ, že bychom např. kupní smlouvu sjednali ústně, což zákon dovoluje, je vhodné sepsat Dohodu o sjednání smluvní pokuty. Stahujte: vzory smluv
Výše smluvní pokuty
Výše smluvní pokuty je také výsledkem dohody smluvních stran. Lze se dohodnout přímo na částce nebo vyjádřit výši pokuty v procentech z ceny. Smluvní pokutu je možné sjednat i tak, aby se postupně navyšovala.
Maximální výše smluvní pokuty není konkretizována ani v občanském ani v obchodním zákoníku. Smluvní pokuta by však měla být přiměřená a měla by odpovídat významu a hodnotě závazku, případně škody, která by porušením smlouvy hrozila.
Smluvní pokuta v účetnictví
Smluvní pokuty, které máme povinnost zaplatit, se v účetnictví účtují do nákladů. Používá se nákladového účtu 544 Smluvní pokuty a úroky z prodlení. Přijaté pokuty jsou naopak výnosem – účet 644 se stejným názvem Smluvní pokuty a úroky z prodlení. Ačkoli účtujeme do nákladů a výnosů, nemusí být vždy ovlivněn základ pro daň z příjmů. Základ daně ovlivní pouze zaplacené pokuty a úroky z prodlení. Čtěte více: Hlídejte si časové rozlišení i při měsíční účetní závěrce
V účetním rozvrhu najdeme ještě účet 545 Ostatní pokuty a penále. Tento nákladový účet neovlivní základ daně. Na účet se zachycují pokuty a penále, které se hradí finančnímu úřadu, živnostenskému úřadu apod.
ČLÁNKY DO MAILU