Přiznání za rok 2020 můžete podat až v květnu, pokud to uděláte elektronicky

Server Podnikatel.cz připravil tradiční přehled termínů pro OSVČ, které se týkají daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění.

Elektronicky lze přiznání podat až v květnu

Základní lhůta pro podání daňového přiznání sice zůstala pro letošek stejná, tedy do čtvrtka 1. dubna, přesto lze podat v některých případech přiznání až 3. května.

§ 136 odstavec 2 daňového řádu totiž nově zní:

Lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 se prodlužuje na

a) 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, nebo

b) 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud

1. daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo

2. daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce.

Platí tedy, že podnikatelé, kteří podají daňové přiznání elektronicky, mají lhůtu pro podání daňového přiznání k daním z příjmů prodlouženou o 1 měsíc. Přiznání tedy mohou podat 3. května (lhůta pro případný doplatek daní se tím posouvá také na 3. května).

Zároveň se zjednodušilo podání podnikatelům, kteří využívají služeb daňového poradce a chtějí tak prodloužit lhůtu o další tři měsíce. Do konce loňského roku bylo nutné dát plnou moc konkrétnímu daňovému poradci a tu před uplynutím tříměsíční lhůty (zpravidla do začátku dubna) doručit na finanční úřad. To nově již není nutné a stačí, když daňový poradce prostě podá přiznání ve lhůtě tří měsíců po uplynutí základní lhůty.

Vzhledem ke konstrukci příslušného ustanovení mají poplatníci, kteří podají přiznání elektronicky, nejen měsíc navíc, ale v případě nestihnutí ani prodloužené lhůty se jim pokuta bude počítat od konce prodloužené lhůty. Jinými slovy, kdo nestihne podat přiznání k dani z příjmů do začátku dubna, může jej elektronicky podat do začátku května bez rizika sankce. Kdo by nestihl ani květnový termín, může využít daňového poradce, jehož prostřednictvím půjde přiznání bez trestu podat až do začátku července.

Kdo by pak podal přiznání třeba až v srpnu, výše sankce by závisela na tom, zda přiznání podal elektronicky či jej za něj podal poradce. Pokud by dotyčný podal přiznání v srpnu v papírové podobě, sankce by se počítala od dubna. Pokud by jej podal elektronicky, penále by naběhlo od května, a pokud by jej za něj podal poradce, pokuta by se počítala až od července.

Kdo má datovku dobrovolně, nemá už povinné elektronické přiznání

V případě elektronických podání ale nedošlo pouze ke změně termínů. Nově se zúžila i povinnost podávat přiznání elektronicky ve stanoveném formátu a struktuře v případě osob, které mají zpřístupněnou datovou schránku, pouze na osoby, které datovou schránku mají zřízenou na základě zákona, typicky tedy na firmy nebo vybrané profese. S touto změnou souvisí i zmírnění pokut za nedodržení elektronické formy podání. Místo dřívějších 2000 Kč se nově platí 1000 Kč.

Pokuty se zmírnily

Původně se měla rušit několikadenní toleranční lhůta, během které mohou poplatníci přiznání podat a daň doplatit, aniž by za to dostali pokutu. U podání daňového přiznání nakonec liberační lhůta zůstala na 5 pracovních dnech a navíc se zvýšila minimální hranice pro vznik pokuty při pozdním podání z 200 Kč na 1000 Kč. Pokud tak penále nedosáhne 1000 Kč, poplatník jej platit nemusí.

U pozdního doplacení daně se sice dřívější lhůta čtyř pracovních dnů zkrátila na 3 kalendářní dny, ale stejně jako u sankcí za pozdní podání přiznání se úrok nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1000 Kč.

Pozitivní zprávou je i to, že klesl úrok z prodlení, který platí při zpoždění poplatníci. Nově se totiž odvíjí od výše úroku z prodlení podle občanského zákoníku, která je ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, +  8 procentních bodů. Dle dřívější úpravy daňového řádu přitom musel poplatník platit repo sazbu stanovenou Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, + 14 procentních bodů. Úrok z prodlení se tak snížil o 6 p. b.

I lhůty pro přehledy se u elektronických přiznání posouvají

U základních lhůt pro podání přehledů pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu se nic nezměnilo. Oba přehledy je třeba podat nejpozději do jednoho měsíce od doby, kdy podnikatelé mají podat daňové přiznání. OSVČ bez daňového poradce, která podá přiznání v původním termínu do začátku dubna, musí přehledy odevzdat nejpozději první pracovní den v květnu, tedy v pondělí 3. května. Pokud ale OSVČ využije možnosti podat přiznání později, prodlužuje se jí i lhůta pro podání přehledů o měsíc. Přehledy v takovém případě musí podnikatel podat do úterý 1. června.

Co se týče doplatků pojistného, stále platí, že musí být uhrazeny do 8 dnů od reálného odevzdání přehledů. Jestliže podá OSVČ přehled v poslední možný den, tedy 3. května, musí pojistné zaplatit do 11. května. Pokud si ale pospíší a podá přehled například už 3. února, musí pojistné uhradit do 11. února.

Za den platby se považuje i u pojistného den, kdy má ČSSZ nebo zdravotní pojišťovna peníze na účtu. Kdo zaplatí pozdě, může obdržet penále. Výše sankce činí 0,05 % z dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá. V případě, že příslušná správa sociálního zabezpečení povolila placení dlužného pojistného ve splátkách, činí penále z takového dluhu 0,025 % z dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh trvá. Penále nabíhá ode dne následujícího po dni splatnosti pojistného do dne úhrady dluhu včetně tohoto dne. Pokuta se ale nepředepíše, pokud částka za jeden kalendářní rok nepřesáhne v úhrnu 100 korun.