S kovy nepracuje jen kovář nebo pasíř. Připomeňte si i další tradiční řemesla

2. 9. 2024
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
Řada řemesel přetrvala a má rozhodně co nabídnout i v dnešní době. Obzvlášť to platí o výrobcích z kovů, které nemají jen dekorativní charakter.

S kovy lidé pracují od nepaměti, a to v různých podobách. Zatímco někdy jen z praktického hlediska, jindy se jednalo také o šperky a dekorace.

Co se dozvíte v článku
  1. Pasířství v mnoha podobách
  2. Kov je tradiční i moderní
  3. Nahlédněte do kovárny
  4. Ke kovu měli blízko i hamerníci
  5. Cínařka dává tradičnímu řemeslu modernost

Pasířství v mnoha podobách

Jak uvádí na webu Pasířství Pavel Bělehrad, pasířství je příbuzným oborem uměleckého kovářství. S kovářstvím má také společné kořeny v dávném zpracovávání kovů za studena a má zároveň velmi blízký vztah ke zlatnictví a stříbrnictví. Ve 13. století k nám ze západu působením králů a panstva proniklo rytířství a turnaje. Nebývalá nádhera a pestrost zbroje a zbraní dává i u nás rozvinout se řemeslům s úzkou specializací. S meči a rytířstvem vůbec souviselo rozmnožení řemesla pasířského, neboť pás, na němž visel meč, býval znamením rytířským. 

Pásy byly vyráběny z barevné kůže a byly bohatě zdobeny i drahými kovy, neboť často odrážely majitelovo společenské postavení. Kromě různých ozdob a kovových přezek zhotovovali pasíři háčky, řetězy a úchyty k pásům a od poloviny 14. stol. i jednotlivé kovové části, ze kterých byly pásy sestavovány, vysvětlují dále s tím, že z hlediska používaných materiálů převládá zpracovávání barevných kovů, především mědi a různých druhů mosazí, v posledních letech se však dostává do popředí nerez ocel díky jejím výborným užitným vlastnostem a také modernímu vzhledu.

Mezi další jimi zmiňovaná řemesla patří například brníř dělající drátěná brnění nebo pancíře, platnéř zhotovující krycí pláty, helméř, co vytepával přilby a železné klobouky, mečíři, kteří se specializovali na různé typy chladných zbraní, nebo kováři vyrábějící sudlice, oštěpy, kopí a jiné výrobky. Štítaři pak vyráběli štíty a mohou být označováni také jako pukléři.

Společnost Pasířství Pavel Bělehrad od roku 1993 zajišťuje zakázkovou výrobu a hlavní specializací je výroba a montáž zábradlí z ušlechtilých kovů a výroba komponentů pro nábytkářské firmy. Výsledkem pasířské práce je výrobek nejen užitkový, ale i estetický, s vysokou kvalitou řemeslného zpracování. Nabídka našich prací je velmi široká, jsme schopni zhotovit rozsáhlý sortiment výrobků od úchytky k nábytku až po točité schodiště, dodávají.

Dlouhou tradici má také firma Čermák-Pasířství. Ta se zaměřuje na výrobu svítidel a interiérových doplňků z mosazi, a to s neopakovatelným puncem ruční práce. Jejich nová svítidla i repliky starých mistrů, repasované lustry, lampy, kliky a ozdobné prvky zdobí bezpočet budov, od divadel, hotelů až po Poslaneckou sněmovnu a Senát. Při výrobě používají rozsáhlé strojní vybavení, různé ruční stroje a nářadí včetně široké škály materiálů. Stroje jako soustruhy, vrtačky, ohýbačky apod. nám usnadňují některé pracné operace, ale po staletí používaná technologie ručního zpracování, dlouholetá zkušenost, originální design spolu s řemeslným umem našich pracovníků dává jistotu, že vaše zakázky jsou zpracovány ve vynikající kvalitě, zmiňují na webu.

Víte, co dělá jirchář nebo smolař? Seznamte se s některými starými řemesly Přečtěte si také:

Víte, co dělá jirchář nebo smolař? Seznamte se s některými starými řemesly

Kov je tradiční i moderní

Vyučeným pasířem je Milan Dubský, který v devadesátých letech založil umělecké kovářství a zámečnictví Hefaistos. To se specializuje na zakázkovou a moderní kovovýrobu a vyrábí škálu ručně kovaných a dekorativních předmětů od svícnů, krbových doplňků přes nejrůznější plastiky a sochy až po kovaný nábytek nebo ploty a zábradlí. Navíc společnost patří ke špičce v oboru v restaurování historických staveb a uměleckých předmětů a má také certifikaci od Ministerstva kultury ČR k této unikátní řemeslné činnosti.

Podle Milana Dubského, zakladatele společnosti, když se řekne kov, tak si většina lidí představí chladné mříže nebo velkou šedou bránu. To je však jen malá ukázka toho, co kov dokáže. V našich rukou umí kov především zkrášlit a doplnit váš interiér, exteriér či zahradu. Samostatně nebo ve spojení se dřevem či jiným materiálem vůbec není chladný, ale naopak teplý, vášnivý a v moderním designu nenahraditelný. I pro váš interiér a exteriér bude náš kovářský výrobek prvkem, který je přivede k dokonalosti, doplňuje.

Dříve jsme na serveru Podnikatel.cz přinesli příběh kováře a zámečníka Petra Benetky. Ten dělá věci na zakázku. Nerad vytváří jednu úplně stejnou věc vícekrát, vyrábí originály. V začátcích zkoušel v obchodě a na trzích také prodávat kovové šperky a drobnosti, ale brzy toho nechal. Bezkonkurenčně největší zájem je podle něj o zábradlí na míru, a to venkovní i vnitřní, potom o vrata nebo kratší ploty. Lidé mají zájem i o drobnosti a doplňky do interiérů, ať už jsou to věšáky, zrcadla a podobně. Občas dělám i kovaný nábytek. Popravdě řečeno, kovaný nábytek sice hezky vypadá, ale je tak těžký, že se s ním nedá moc hýbat. Třeba křeslo je v pohodě, ale stůl a židle už moc funkční nejsou, upozornil na praktickou stránku kovářských výrobků.

Nahlédněte do kovárny

Ke kovu měli blízko i hamerníci

Jak vysvětluje Malý slovník řemesel a činností v knize Zapomenutá řemesla: Vyprávění o lidech a věcech od Miroslava Janotky a Karla Linharta, hamerník byl řemeslník vyrábějící ze surového železa svářkovou ocel vytloukáním na hamrech obvykle s kolem na spodní vodu, které pohání kladivo dopadající na kovadlinu. Podle serveru Dobová řemesla se hamerníkům původně říkalo lesní kováři. Kočovali po kraji a načas se usadili tam, kde našli zásobu starého železa. Na těchto místech si založili milíře a postavili primitivní výheň. Později se hamerníci natrvalo usazovali u vodních toků a vznikaly tak první kamenné dílny vyrábějící ve velkém polotovary pro vesnické kováře. Na malých hamrech pracoval hamernický mistr (někdy současně i majitel hamru) s najímanými dělníky. Hamernický učeň se najímal na tři roky. Tovaryšské zkoušky se však nedělaly. Po vyučení se dělník nenazýval tovaryš, ale pomocník, uvádí server dále.

Myslíte, že by do seznamu UNESCO měla být zapsána i další řemesla?

Cínařka dává tradičnímu řemeslu modernost

Jak vyplývá ze samotného názvu řemesla, cínař zhotovuje předměty z cínu. Encyklopedie Českých Budějovic uvádí, že cínové artefakty měly v minulosti široké uplatnění jako užitkové nádobí v domácnostech, ale také jako liturgické nebo cechovní náčiní. Dále popisuje, že pro výrazné zabarvení, snadné odlévání a poměrnou levnost se cín stal oblíbeným kovem nahrazujícím stříbro. Z jednoho druhu se mohly vyrábět nádoby na potraviny a další se používal na výrobu ozdobných předmětů.

Tomuto řemeslu se věnuje například Cínařství Ladislava Růžičková. Na webových stránkách zdůrazňuje, že si v její dílně váží kvalitního materiálu, ruční práce a tradičního řemesla. Zabýváme se odléváním replik, které kombinujeme s ručně foukaným sklem a výrobou autorských produktů. Velice rádi se věnujeme i restaurování vašich cínových předmětů po předcích, dodává s tím, že v nabídce je procházka starými časy, kde občas zazáří i něco z moderního designu. V sortimentu se nachází nápojové sklo, šperky, bytové doplňky i osvětlení.

Ladislava Růžičková časopisu Rozmarýna sdělila, že jejich doménou jsou odlévané vlasové spony. Když začínali, nikdo jiný je nevyráběl. Je to podle ní ojedinělá technika a možnost využívat různá témata podle zájmů zákazníků. Například bodláky a další skotské motivy, které každoročně tvoří na námi oblíbené Skotské hry na Sychrově. Jinak nám je velmi blízká secese a florální motivy, koňské motivy, protože miluji koně a venkov vůbec. Baví mě i tematika horkovzdušných balónů, plastiky balonů jsou mé oblíbené, vyjmenovala.

Autor článku

Jana je redaktorkou Podnikatel.cz a její hlavní specializací je marketing, zajímá se také o firemní finance. Pravidelně hledá a píše nové příběhy podnikatelů.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).