Slevy na pojistném pro zaměstnavatele v praktických otázkách a odpovědích

Přečtěte si také:

Souhrn podmínek k uplatnění slev na pojistném: Úskalí jejich uplatnění „vyřešena“

Ověření, zda je jiným zaměstnavatelem uplatňována sleva

Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlila Jitka Drmolová za Českou správu sociálního zabezpečení, od 1. února 2023 byla spolu s účinností změn zákona č. 216/2022 Sb. na ePortálu ČSSZ spuštěna nová služba „Evidence záměru uplatňovat slevu na pojistném za zaměstnance“. Služba je zaměstnavatelům přístupná pouze prostřednictvím ePortálu ČSSZ a zaměstnavatel prostřednictvím této služby může zjistit skutečnost, zda je nebo není evidován záměr uplatňovat slevu na pojistném za konkrétního zaměstnance. Ověřovat může pouze u svých zaměstnanců účastných pojištění, tj. u zaměstnanců, u kterých oznámil nástup do zaměstnání. U zaměstnanců, kteří nejsou účastni pojištění, nelze nic ověřovat a ani uplatňovat slevu na pojistném (pojistné se za ně neodvádí). Z uvedených důvodů je služba dostupná pouze přihlášeným zaměstnavatelům, popř. osobám, které k tomu zaměstnavatel pověřil. Zaměstnavateli služba vrací informaci, zda je či není u zaměstnance evidován záměr uplatňovat slevu (příp. do kterého dne byl evidován poslední záměr), a v případě, že je evidován záměr uplatňovat slevu, zda jde o záměr přihlášeného zaměstnavatele, či záměr jiného zaměstnavatele (tento zaměstnavatel pochopitelně uveden není).

Pokud se zaměstnavatel dostaví na OSSZ s tím, že nemá možnost se do ePortálu ČSSZ přihlásit (což předpokládáme pouze u zcela zanedbatelného počtu zaměstnavatelů), nebude samozřejmě odmítnut a potřebná informace mu bude poskytnuta, ujistila zaměstnavatele Jitka Drmolová.

Slevy na pojistném u občanů z EU a cizinců

Zaměstnavatelé zaměstnávají také cizí státní příslušníky. Zda a za jakých podmínek budou moci uplatnit slevy, vysvětlil Jakub Augusta z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

Obdobně to zřejmě bude platit i pro osoby invalidní, které mají rozhodnutí o invaliditě vydané jiným státem?

Ano, osobu, která byla uznána za osobu se zdravotním postižením orgánem jiného státu, nelze pro účely zákona o zaměstnanosti považovat za osobu se zdravotním postižením. Za účelem posouzení zdravotního stavu k získání některého ze stupňů invalidity (nebo statusu osoba zdravotně znevýhodněná) je proto i v případě zdravotně postižených osob z jiných států zapotřebí se obrátit na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení. Teprve poté, co tyto osoby disponují příslušným posudkem českého orgánu sociálního zabezpečení, je možné je považovat za osoby se zdravotním postižením pro účely zaměstnávání na českém trhu práce a pro účely získání výhod souvisejících s tímto statusem.

Měsíční limit počtu hodin a neplacené volno

V souladu s ustanovením § 7a odst. 3 písm. c) zákona o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti nelze uplatnit slevu v konkrétním měsíci z důvodu překročení 138 hodin. Jestliže bude zaměstnanec po část měsíce čerpat neplacené volno, bude zaměstnavatel úměrně snižovat limit 138 hodin podle počtu kalendářních dnů v měsíci čerpaného volna? V zákoníku práce není neplacené volno uvedeno výslovně jako překážka v práci.

Pojem „neplacené pracovní volno“ zákoník práce skutečně nezná. Omluvená nepřítomnost zaměstnance v práci je svázána vždy s překážkou v práci na jeho straně, a pokud nejde o překážku uvedenou v zákoníku nebo v jiném právním předpisu (např. volebních zákonech, pokud jde o členy okrskových a zvláštních okrskových volebních komisí), pak poskytnutí pracovního volna, ať už bez náhrady nebo s náhradou mzdy nebo platu, je svázáno s jinou osobní překážkou v práci (podle § 199 odst. 1 zákoníku práce) a je na zaměstnavateli, zda žádosti zaměstnance o poskytnutí pracovního volna vyhoví či nikoli. Pro účely slevy na pojistném se tedy v případě čerpání „neplaceného pracovního volna“ v kalendářním měsíci nebude úměrně snižovat počet 138 hodin podle počtu kalendářních dnů v měsíci, kdy zaměstnanec čerpal toto volno, objasnil Jakub Augusta za Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Měsíční limit počtu hodin a náhradní volno

Při 30hodinovém týdenním pracovním úvazku může být rozsah práce se souhlasem zaměstnance překročen (do stanovené týdenní pracovní doby nejde o přesčas). Zaměstnanec si hodiny práce navíc vybere v následujícím měsíci a v souladu s písemnou dohodou o odložení splatnosti bude i mzda za tyto hodiny navíc vyplacena v měsíci čerpání náhradního volna. Hodiny navíc se pro účely slevy na pojistném počítají do měsíce, kdy byly odpracovány, nebo kdy bylo čerpáno náhradní volno?

Při posuzování, zda na slevu na pojistném za zaměstnance nárok vznikne, či nikoliv, se budou ve vztahu k výše uvedenému příkladu zkoumat dvě různé věci.

Sjednaný rozsah stanovené kratší pracovní nebo služební doby, který je stanoven v § 7a odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a je v tomto případě splněn, a počet skutečně odpracovaných hodin za kalendářní měsíc, který je stanoven v § 7a odst. 3 písm. c). zákona o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti. Odpracované hodiny nad rámec sjednaného rozsahu zkráceného úvazku se budou počítat do měsíce, ve kterém byly skutečně odpracované. Pro poskytnutí slevy na pojistném nesmí v kalendářním měsíci počet skutečně odpracovaných hodin zaměstnance překročit 138 hodin, uvedl Jakub Augusta.

Měsíční limit počtu hodin a mzda sjednána s ohledem na případnou práci navíc

Zaměstnanci je mzda sjednána s ohledem na případnou práci navíc (jde o kratší úvazek, hodiny do limitu stanovené týdenní pracovní doby nejsou přesčasem). Například odpracuje v konkrétním měsíci 143 hodin, aniž by se o tyto odpracované hodiny zvýšila měsíční mzda. Ovlivní tento počet hodin nárok na slevu?

Podle Jakuba Augusty dojde i v tomto případě k překročení zákonem stanoveného limitu počtu odpracovaných hodin v kalendářním měsíci (tj. 138 hodin).