Na Slovensku se proti tomuto kroku záhy ohradili místní spisovatelé a argumentovali mimo jiné tím, že by rostl černý trh a knihy by Slováci ve velkém nakupovali u nás.
Co se dozvíte v článku
Krok zvýšit na Slovensku DPH na knihy na nejvyšší sazbu 23 % obhajoval ministr financí Ladislav Kamenický tím, že jsou knihy doménou většinou bohatších vrstev obyvatelstva. Na toto oznámení zareagovalo posléze několik politiků včetně prezidenta Petera Pellegriniho. Jak uvedl server iDnes.cz, ten vyzval, aby se z knih nedělal symbol bohatých lidí. Knihy byly vždy symbolem vzdělání, které má a musí být dostupné všem, protože jen vzdělaný národ se může posouvat vpřed,
doplnil. Nakonec tedy původní návrh na zvýšení sazby neprošel a na knihy na Slovensku by se měla vztahovat pětiprocentní sazba.
Na internetu se po oznámení o zvýšení DPH objevila spousta vtipů.
České nakladatele krok vyděsil
Podle Martina Vopěnky, nakladatele, spisovatele a předsedy Svazu českých knihkupců a nakladatelů, bylo na výše popsaném kroku absurdní zejména zdůvodnění: Že knihy kupují hlavně bohatí. Tudíž se je slovenská vláda rozhodla učinit pro chudé ještě nedostupnějšími?
ptá se a dodává, že ve skutečnosti se však domnívá, že se jednalo spíše o politickou motivaci vyřizovat si účty s tamní kulturní scénou, nikoliv o motivaci ekonomickou. Jestli to neprošlo, tak mám radost, ale zůstal bych nadále ve střehu,
podotýká.
Také Daniel Sviták, generální ředitel Nakladatelského domu GRADA, říká, že je dobře, že na Slovensku nakonec pochopili nesmyslnost navýšení DPH na knihy. Argument, který na Slovensku v této souvislosti zazněl, tedy že knihy jsou zbožím pro bohaté, bohužel signalizuje, kam se posouvá smýšlení politiků,
myslí si.
Václava Kazdu z Nakladatelství KAZDA tento krok vyděsil a litoval hlavně slovenské nakladatele, protože nevěří, že by se jim takto dařilo vydávat kvalitnější knihy nebo cokoliv specifičtějšího. Přemýšlel jsem nad tím, že se nám také patrně nevyplatí prodávat na Slovensko. Jsem rád, že to nakonec neprošlo,
doplňuje.
Jaké by byly dopady?
Slovenští spisovatelé zvýšení DPH zpochybnili a více než 140 z nich se spojilo v rámci iniciativy Zachráň knihu. Jak psali Novinky.sk, spisovatelé upozorňovali na důsledky v podobě například extrémního nárůstu nelegálního šíření e-knih nebo ztráty zájmu o knihy ve slovenštině s tím, že si slovenský čtenář bude překladovou literaturu kupovat na internetu v českých knihkupectvích, protože bude i díky nulovému DPH mnohem levnější. Podle Martina Vopěnky by to tak opravdu bylo. Možná až 10% produkce vyvážíme na Slovensko, kde se české knihy prodávají přes slovenské knihkupce a e-shopy. Nově by se však Slovákům vyplatilo nakupovat zboží v českých e-shopech a o tržby by tak přišly zejména slovenské subjekty,
popisuje.
Václav Kazda si myslí, že by určitě došlo k dramatickému zdražení knih na Slovensku, takže by české překlady knih byly brzy o dost levnější, což jsou leckdy už i nyní. Slovenští čtenáři by pak, častěji než nyní, patrně kupovali česká vydání. Samozřejmě pokud by knihy zdražily, část trhu se přesune na nelegální platformy nebo čtení nahradí jiné formy zábavy,
přidává. Problémem podle něj ale je, že nově musí danit knihy prodané na Slovensko slovenskou sazbou daně na knihy a odvádět ji na Slovensko, protože snížení DPH na nulu se týká jen prodejů čtenářům a knihkupcům na území ČR.
Podle Daniela Svitáka by oba výše popsané scénáře mohly, byť v omezeném rozměru, nastat. Zásadní negativní důsledek horší dostupnosti knih by ale byl jinde. Dopad na vzdělanost a kulturu, kultivovanost populace. To jsou škody, které se projeví až v dlouhém časovém horizontu, ale jsou nenapravitelné,
upozorňuje.
Co by takové zvýšení znamenalo u nás?
Pokud by ta situace nastala u nás, omezilo by to pestrost vydávané produkce, snížilo by to výrobní kvalitu, byl by větší tlak na všechny články řetězce snížit náklady a samozřejmě by výrazně vzrostla cena knih. O tom nepochybuji,
vyjmenovává Václav Kazda. Také Daniel Sviták dodává, že by se každé procento navýšení DPH promítlo do ceny pro čtenáře a není způsob, jak tento dopad omezit. Bohužel, tak napjatá je nákladová kalkulace přípravy, výroby i distribuce knih,
upřesňuje. Podle Martina Vopěnky by tak vysoké DPH na knihy u nás znamenalo rozvrat knižního trhu. Odhaduje, že třetina subjektů by okamžitě skončila a další by krachovaly postupně. Nové ceny by patrně akceptovala jen menší část zákazníků,
doplňuje.
Kupujete letos knihy jako vánoční dárky?
Nulové DPH je v Česku záchranou
Jak jsme informovali, nulové DPH u nás platí od ledna letošního roku. Například Petra Diestlerová, zástupkyně ředitele nakladatelství Euromedia, pro server Podnikatel.cz dříve zdůraznila, že jsou moc rádi, že knihy budou mít od roku 2024 nulovou DPH, protože se díky tomu bude celému oboru o něco lépe dýchat a určitě nastane zlevnění knih. Nulové DPH jednoznačně pomohlo i nám, stejně jako všem nakladatelům a celému knižnímu trhu. Udržení rozumných cen knih pomáhá především čtenářům, ať už knihy potřebují pro vzdělávání, práci či zábavu. Dobrá a dostupná kniha není jen zboží, má i nezastupitelný celospolečenský přínos,
říká v této souvislosti Daniel Sviták.
Také Nakladatelství KAZDA tento krok pomohl. Nevyřešilo to všechny naše problémy se sezónností prodeje knih, ale určitě je to výrazná podpora, kterou kvitujeme. Kéž to vydrží dlouho,
doplňuje Václav Kazda. Martin Vopěnka podotýká, že jelikož trh se stále ještě nevzpamatoval a kupní síla zůstává slabá, v podstatě je nulové DPH zachraňuje. Příjemné je také zejména to, že se nám snáze stanovuje přijatelná maloobchodní cena u nově vydávaných titulů,
konkretizuje.
S čím se nakladatelství potýkají?
Pro Nakladatelství KAZDA je problém, že hodně lidí od začátku krize začalo kupovat jen jednu knihu, což výrazně snižuje rentabilitu reklamy v online prostoru. Daniel Sviták přiznává, že se potýkají s problémy stejně jako v každém oboru, ale naštěstí jsou to především jen předvídatelné sezónní záležitosti. Zmínil, že skokově teď například roste tlak, který musí unést jejich cashflow díky velkým objemům knih dodávaných do komisního prodeje na knižní trh s velmi napjatou ekonomikou a váznoucími platbami. Starosti nám přidělávají i přeplněné kapacity výroby, protože všichni nakladatelé tisknou knihy na vánoční trh,
přidává.
Podle Martina Vopěnky konkrétně nakladatele dlouhodobě trápí nemožnost rychlého odpisu neprodaných zásob knih. Knihy je třeba tisknout ve větších nákladech, jinak se to neúměrně prodražuje. A měly by být na trhu dlouhodobě – není to jako v jiných odvětvích, kdy většinu toho, co vyrobíte, do roka prodáte. Takže my pak daníme virtuální zisky, zatímco ve skutečnosti máme prostředky vázané ve skladových zásobách. Toto bychom chtěli do budoucna změnit,
uvádí v závěru.