Společník s.r.o. může být zaměstnanec a pobírat mzdu

Výběr právní formy podnikání je jedním z velmi důležitých kroků při zahájení podnikatelské činnosti. Obchodní zákoník definuje pojem podnikatel v § 2 odst. 2 zákona.

Podnikatelem jsou podle obchodního zákoníku:

• osoby zapsané v obchodním rejstříku,
• osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění,
• osoby podnikající na základě jiného než živnostenského oprávnění (např. advokáti, tlumočníci, znalci),
• fyzické osoby, které provozují zemědělskou výrobu nebo jsou zapsány do evidence podle zvláštního předpisu.

Většina z nás ale hovoří o podnikání hlavně ve smyslu činností obchodních společností (osoby zapsané v obchodním rejstříku) nebo podnikání jako OSVČ na základě živnostenského oprávnění.

Obchodní společnost

Obchodní společnost je dobrovolné spojení fyzických nebo právnických osob. Obchodní společnost má svou právní subjektivitu a vlastní majetek. Společnost je zřízena za účelem podnikání. Svou činnost provozuje pod vlastním jménem za účelem dosažení zisku.

Obchodní zákoník upravuje obchodní společnosti v části druhé. Obchodní společnosti dělíme na společnosti:

• osobní,
• kapitálové.

Hlavní rozdíl mezi osobní a kapitálovou společností je ve způsobu ručení za závazky společnosti a v povinnosti tvorby základního kapitálu. U osobních společností ručí společníci neomezeně, celým svým majetkem. U osobních společností není předepsán vklad společníka ani základní kapitál. Není to nutné, protože společníci ručí i osobním majetkem.

Kapitálová společnost vytváří povinně základní kapitál podle zákonem stanovené minimální výše (obchodní zákoník, část II., § 58). Zakladatelé mají předepsané povinné minimální vklady. Společníci za závazky společnosti osobně neručí.

Ačkoli je komanditní společnost řazena mezi osobní společnosti, dá se říci, že je společností, která tvoří přechod mezi osobní a kapitálovou společností. U komanditní společnosti jsou totiž dva druhy společníků. Komplementáři, kteří řídí společnost, za závazky společnosti ručí neomezeně a komanditisté, kteří mají předepsaný minimální vklad, ručí pouze do výše svého nesplaceného vkladu. Takže je zde jakási kombinace charakteristických znaků jak osobní, tak kapitálové společnosti.

Společnost s ručením omezeným

Začínající podnikatelé zpravidla volí mezi podnikáním na základě živnostenského zákona jako OSVČ nebo založením společnosti s ručením omezeným. Společnost s ručením omezeným je oblíbenou právní formou v  České republice, protože k založení dostačuje kapitál ve výši 200 tisíc Kč. Hlavní výhodou je, že společník ručí v  s.r.o. za závazky společnosti pouze omezeně, tedy nikoli veškerým osobním majetkem. Čtěte více: Jít na trh v kůži OSVČ či se schovat pod křídly s.r.o.?

S.r.o. je možno založit jednou osobou, může mít až padesát společníků. Jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše 3 společností s ručením omezeným.

Účast společníka ve společnosti je vyjádřena obchodním podílem. Výše obchodního podílu ve společnosti je určena poměrem vkladu jednotlivých společníků vůči základnímu kapitálu. Při založení společnosti se sepisuje společenská smlouva, která může určit výši obchodního podílu i jinak. Obchodní podíl má význam při řízení společnosti i rozdělování zisku.

Odměna za práci společníka ve společnosti s ručením omezeným

Podnikatel – fyzická osoba (OSVČ), na rozdíl od společníka, si nemůže vyplácet mzdu v rámci pracovněprávního vztahu. Nemůže totiž sám sebe zaměstnat. Může si však vybírat peníze pro osobní spotřebu. Osobní spotřeba může být vyplácena v libovolné výši. Osobní spotřeba není daňovým výdajem v podnikání. Naopak, je-li podnikatel společníkem obchodní společnosti, může být vůči společnosti ve vztahu zaměstnance a může mu být vyplácena za jeho práci mzda.

Mzda společníka

U společnosti s ručením omezeným může společník pro společnost pracovat na základě pracovně-právního vztahu. Společník jako zaměstnanec pobírá mzdu, která je zdaňována jako příjem ze závislé činnosti a podléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění.

Společníci, kteří jsou v pracovně-právním vztahu, mohou uplatňovat daňové výhody jako každý jiný zaměstnanec. Odměny za práci společníků jsou ve společnosti složkou mzdových nákladů, účtování má stejnou logiku jako účtování mezd zaměstnanců.

Společník může často zastávat ve společnosti roli jednatele. Funkce jednatele nemůže být vykonávána v pracovně-právním vztahu, tedy na základě pracovní smlouvy.

Faktura od společníka

Velmi často se setkáváme s otázkou, zda je možné, že společník, který je zároveň OSVČ, fakturuje „své“ obchodní společnosti. Může tedy společník fakturovat společnosti za zboží a služby, které poskytuje na základě živnostenského oprávnění? V současnosti neexistuje jednotný názor. Lze však předpokládat, že pokud toto nevylučuje přímo společenská smlouva, může společník fakturovat společnosti, pokud splní následující podmínky:

• společnost uzavře se společníkem řádnou smlouvu např. smlouvu o dílo,
• společník jako OSVČ nemá stejný předmět podnikání jako samotná společnost,
• při fakturaci jsou dodrženy ceny obvyklé.

Podíly na zisku

Rozdělování zisku má toto pořadí:

1. příděl do rezervního fondu,
2. tvorba fondů podle společenské smlouvy,
3. úhrada ztráty z minulých let,
4. podíly na zisku společníků.

Půjčka společníka

Půjčkou lze vyřešit dočasné problémy s nedostatkem finančních prostředků u obou dvou stran – společnosti i společníka. Společník může se společností také uzavřít smlouvu o půjčce. Společník může půjčit peníze společnosti (účtujeme na pasivní účet 365 – Ostatní závazky ke společníkům) nebo naopak, společník si vypůjčí peníze od společnosti (účtujeme na účet jako pohledávku na aktivní účet 355 – Ostatní pohledávky u společníků).