Stanou se z českých lobbistů živnostníci?

21. 10. 2009
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Autor: 258398
Ačkoliv je lobbing legitimní, jeho českou bezbřehost je nutné regulovat, shodují se politici, neziskové organizace i podnikatelé. Otázkou zůstává jak. Návrh zákona o lobbingu před časem Poslanecká sněmovna navrhovatelům vrátila.

Lobbing je legitimní součást legislativního procesu. Pokud je transparentní a má jasná pravidla. V opačném případě – tedy v případě skrytého neviditelného a veřejností nekontrolovaného lobbování – však může být podhoubím korupce (jak upozorňuje třeba letošní Zpráva o korupci, Global Corruption Report, nevládní organizace Transparency International).

Lobbing: volná živnost nebo svobodné povolání?

Poslanci Bohuslav Sobotka a Jeroným Tejc (ČSSD) před časem předložili Poslanecké sněmovně návrh zákona o lobbingu, který jim však sněmovna začátkem října vrátila k přepracování. Zákon si kladl za cíl upravit činnost lobbistů v Česku. Jednou z novinek by bylo, že se výkon této činnosti (pokud je vykonávána za úplatu) stane běžnou živností podle živnostenského zákona. A to 81. činností živnosti volné.

Návrh zákona také usiloval o zavedení seznamu lobbistů. Zákon by upřesnil nejen práva a povinnosti lobbistů, ale také lobovaných osob – veřejných funkcionářů. Ti by například museli písemně oznamovat svůj pracovní program, jímž se rozumí uskutečněné schůzky s lobbistickým kontaktem. Oznamovali by tak, s kým se sešli, kde a o čem jednali, čímž by se posílila veřejná kontrola. Lobbistům by za porušení pravidel hrozily sankce, včetně obecných sankcí vyplývajících ze živnostenského zákona. Naproti tomu žádné nové sankce pro veřejné funkcionáře, kteří by porušili povinnost ohlašovat své kontakty s lobbisty, zákon nezavádí. Nicméně novelizuje zákon o střetu zájmů, kam zavádí některá pochybení související právě s lobbingem a touto informační povinností. Čtěte více: Prohřešky živnostníků lze začít šetřit jen do tří let od jejich spáchání

Lobbing, neboli působení na představitele státní moci s cílem ovlivnit jejich rozhodování, je v České republice každodenní praxí. Sám o sobě je legitimní participací občanů na rozhodování státních orgánů, může však s sebou nést rizika korupce a klientelismu. Lobbing dosud není českým právem regulován, což tato rizika zvyšuje, konstatuje Důvodová zpráva k návrhu zákona. Také přiznává dopad regulace lobbingu na podnikatelské prostředí.

Ačkoliv byl zákon vrácen k dopracování, chce ho jeden z autorů, Jeroným Tejc, v Poslanecké sněmovně znovu předložit tak, aby ho mohla sněmovna projednat do voleb v příštím roce. Uvedl to na panelové diskuzi Lobbing v České republice a v EU, která se konala 13. října v pražském sídle Zastoupení Evropské komise v České republice.

Zájem byznysu je legitimní

V diskuzi především zaznělo, že lobbing je v demokratické společnosti legitimní činnost. Připomněl to Jiří Schneider, programový ředitel nevládní neziskové organizace Prague Security Studies Institute, a dodal, že lobbing má v Česku oporu v právu petičním a shromažďovacím. Byznys zájem je legitimní zájem, doplnila Jana Hybášková, někdejší poslankyně Evropského parlamentu. Lobbing byl, je a bude. Lobbing by měl být na úrovni svobodného povolání, konstatoval dále Jiří Schneider.

Svobodným povoláním je například činnost advokátů. Jsou členy profesní organizace (komory) a řídí se příslušnou legislativou, případně dalšími profesními (etickými ad.) předpisy.

Podle Schneidera je nutné hledat řešení lobbingu v Česku jinde, než ve specializovaném zákoně o lobbingu. Je nutné otevřít rozhodovací proces, vše zprůhlednit, analyzovat atd., domnívá se. S nutností otevřít rozhodovací proces – příkladně při přípravě a schvalování nových zákonů – souhlasí také David Ondráčka, ředitel neziskové organizace Transparency International ČR. Podle něj by bylo vhodné, aby si veřejní funkcionáři vedli otevřené kalendáře, do kterých by zaznamenávali své schůzky s lobbisty. Českým problémem je podle Schneidera také nerespektování rolí – lobbista tak třeba nemůže být asistentem politika, což se podle něj v Česku děje a je to jasným konfliktem zájmů. Čtěte více: Za lež by firmy mohly ztratit přístup k veřejným zakázkám

Co si myslíte o lobbingu?

Další věcí, na které se diskutující shodli, je fakt, že samoregulace lobbingu (třeba prostřednictvím profesní komory a široce obecně dodržovaného etického kodexu) v Česku ani po prvním demokratickém dvacetiletí nefunguje, zákonná regulace je proto zřejmě nezbytná. Etický kodex má vypracovaný například sdružení lobbistů v Americe (American League of Lobbyists). Deklaruje mimo jiné profesionalismus lobbistů, dodržování zákonů a jiných pravidel, nepřípustnost střetu zájmů, ale zmiňuje také smluvní podmínky mezi lobbistou a jeho klientem, včetně problematiky odměny.

skoleni_8_1

Plusy a mínusy lobbingu

(podle průzkumu o lobbingu v Česku a Evropě společnosti Burson-Marsteller)

Plus: Lobbing je konstruktivní součást demokratických procesů, možnost sdílení vědomostí a převedení technických informací do srozumitelné podoby. Lobbing je možností, jak hájit regionální a národní zájmy.

Mínus: Lobbing může být málo transparentní a neposkytuje neutrální informace.

Lobbing zastupuje legitimní komerční a společenské zájmy. Právo seznámit politika či úředníka se svými argumenty by měl mít každý, uvádí k průzkumu Tomáš Jelínek, výkonný ředitel agentury Donath-Burson-Marsteller. A dodává: Problém je, když výlučný přístup k politikům mají jen některé zájmové skupiny. Transparentnost je cestou, jak získat důvěru zúčastněných stran a veřejnosti.

Podnikatele by se zákonem mohly čekat problémy

Podnikatelům se návrh zákona, který vrátila Poslanecká sněmovna k dopracování, příliš nelíbí. Nebojím se říct, že tento návrh je legislativní mrzáček. Není ani v souladu se živnostenským zákonem. Nerozumím tomu, proč byl takový paskvil vůbec předložen, uvedl na adresu návrhu zákona o lobbingu David Šeich, předseda Unie malých a středních podniků, zároveň však také poslanec za ODS. Šeich kritizuje například to, že je podle návrhu zákona za lobbing považována i jednostranná komunikace, jejímž účelem je ovlivnit rozhodování orgánů veřejné moci, včetně předcházejících procesů. Pokud by tato definice vešla v platnost, mohli bychom na Unii malých a středních podniků zrušit oficiální pracovní skupinu, která se zabývá podněty přímo z řad podnikatelů a je tak jedním z mála nástrojů, jak mohou malí a střední podnikatelé upozorňovat na legislativní nedostatky apod. Pokud by se tak nestalo, byli by vystaveni riziku placení případné pokuty, pokud by nás kontaktovali a nebyli zapsáni v registru lobbistů. Svým postavením poslance bych je mohl takto dostat do problémů a to bych dělal velmi nerad, uvedl David Šeich v prohlášení Unie. Šeich se proto spolu s prezidentem Hospodářské komory ČR Petrem Kuželem podílel na sestavení Pracovní skupiny pro zlepšení podnikatelského prostředí, jejímž cílem je předložení vlastního návrhu zákona o lobbingu.

Pravdou je, že současný návrh zákona z dílny ČSSD by mohl zkomplikovat život jak podnikatelským asociacím jako takovým, tak jejich zástupcům v případě, že jsou zároveň veřejnými funkcionáři. Čtěte více: Má sdružování podnikatelů smysl?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).