Studentské brigády a práce na dohody z pohledu podnikatele

Za účelem co nejnižších nákladů na pracovníka je zřejmé, že se hledají nejrůznější možnosti, jak toho dosáhnout. Popř. zajistit, aby co největší částku, kterou je ochoten zaměstnavatel pracovníkovi dát, dotyčný skutečně obdržel a mzda se mu rapidně nekrátila o zdravotní a sociální pojištění a daně.

V kterých případech zaměstnavatelé nejčastěji volí brigádníka zobecnil pro business server Podnikatel.cz Josef Rajtr z personální agentury MAJORA: Nejčastěji jsou obsazovány pozice, kde není nutná předchozí praxe a zaučení nových pracovníků není pro zaměstnavatele příliš náročné. Jedná se o pozice manipulantů ve skladech, baličů, pracovníků v úklidu apod. Často jsou také poptáváni pracovníci na různé marketingové akce, tazatelé, pokladní atd.

Jaké jsou možnosti

Zaměstnavatel má několik možností, jak zaměstnat brigádníka. Kromě pracovní smlouvy na poloviční nebo menší úvazek to jsou především mimo pracovní dohody (dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce). Některé firmy často využívají i služby personálních agentur a najímají si pracovníka přímo od nich. Pro jiné společnosti např. pracují lidé podle autorského zákona. Nabízí se také možnost zaměstnat brigádníka na živnostenský list, ovšem tady pozor. Pavel Hájevský ze společnosti NABRIGADU.CZ varuje: Po úpravách Zákoníků práce a § 13 Zákona č. 435/2004 Sb., zákona o zaměstnanosti je velmi omezená možnost najímání pracovníků na živnostenský list. Při prokázání tzv. Švarc systému jsou následné sankce až do výše 2 000 000 Kč.

Stručná základní specifika jednotlivých způsobů zaměstnávání

Volba konkrétního způsobu zaměstnání je vždy na zvážení zaměstnavatele s ohledem na náplň práce, délku a uspořádání pracovní doby a frekvenci potřebnosti daného pracovníka. Každá možnost má svá specifika, různé výhody i nevýhody.

Pracovní poměr na dobu neurčitou

Používá se nejčastěji pro běžné „kmenové“ pracovníky. Musí se dodržet maximálně 3měsíční zkušební lhůta a nejméně 2 měsíční výpovědní doba. Společnost často platí nemalé částky za sehnání pracovníka a na jeho zaškolení. Zaměstnanec ze své mzdy odvádí zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmů, zaměstnavatel dále za každého zaměstnance musí platit sociální pojištění ve výši 26 % hrubé mzdy. V případě výpovědi zaměstnavatelem předepisuje zákoník práce minimálně tříměsíční odstupné.

Pracovní poměr na dobu určitou

Zaměstnavatel často volí v těch případech, kdy potřebuje např. náhradu za mateřskou dovolenou, dlouhodobě nemocného pracovníka, na sezónní práce apod. Pro případ, že by si chtěl zaměstnavatel ulehčit situaci v případě podání výpovědi zaměstnanci a vyhnout se platbě odstupného, zákoník práce v §39 říká, že pracovní poměr na dobu určitou lze sjednat celkem na dobu nejvýše 2 let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru. Toto ustanovení platí i pro každý další takovýto pracovní poměr na dobu určitou sjednaný mezi stejnými účastníky (pokud mezi pracovními poměry neuplynula doba alespoň 6 měsíců). Náklady na tento pracovní poměr jsou obdobné jako u pracovního poměru na dobu neurčitou. Pokud po skončení doby určité pracovník pokračuje v práci s vědomím zaměstnavatele, z pracovního poměru na dobu určitou se stává pracovní poměr na dobu neurčitou.

Mimo pracovní dohody

Mimo pracovní dohody (dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce) patří zřejmě k nejčastějším způsobům zaměstnávání brigádníků. Nevyžadují složitou pracovní smlouvu a po ukončení práce nebo dohody se na ně nevztahuje např. minimální výše výpovědní doby či povinné odstupné. V tomto ohledu jsou tedy flexibilnější a levnější oproti klasickým pracovním smlouvám.

Výhody a nevýhody pro business server Podnikatel.cz shrnuje Pavel Hájevský ze společnosti NABRIGADU.CZ: Jistě největší výhodou je jejich časová i finanční flexibilita, zaměstnavatelům jsou k dispozici během velmi krátké doby v řádu několika málo dní a pouze na tu dobu kdy je zaměstnavatel potřebuje. Naopak nejsou vhodní do provozů s větším nárokem na zaškolení kvůli jejich vyšší fluktuaci.

Nájem pracovníka od agentury práce

Nájem pracovníka od agentury práce přináší zaměstnavateli řadu výhod, i když za cenu relativně vyšších výdajů.

Výhody

• není povinnost hlásit tyto pracovníky na úřadech a přihlašovat je k platbě zdravotního a sociálního pojištění a daně,
• odpadá administrativa spojená s uzavíráním smluv a dohod, vypočítáváním mezd, odváděním pojistného a daně, s výpovědí apod.,
• flexibilní způsob najmutí pracovníků, kdy je možné získat v případě nutnosti i pracovníky téměř okamžitě, se zkušenostmi s daným typem práce, v potřebném množství apod.,
• firma nemusí vynakládat prostředky na hledání a výběr pracovníků, agentura většinou nabízí brigádníky již prověřené z jiných brigád.,
• není-li firma spokojená s pracovníkem, lze jej relativně rychle a snadno vyměnit za jiného atd.

Nevýhody

• firma dopředu neví, jaký pracovník přijde a zda se na danou práci hodí; brigádníky vybírá agentura na základě případných poskytnutých kritérií,
• relativně dražší oproti „klasickému“ brigádníkovi zaměstnaném na základě dohody apod.

Pojistné a daně

Dá se říci, že při zaměstnávání brigádníků (ale i zaměstnanců na základě pracovní smlouvy) se vždy odvádí daně a ve většině případů i zdravotní a sociální pojištění.

Pojistné

Co se týče pojistného, platí, že pokud pracovněprávní vztah (ať už na základě pracovní smlouvy nebo dohody) zakládá účast na nemocenském pojištění, je nutné z této činnosti odvádět i zdravotní a sociální pojištění. To platí jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele. Zřejmě největší výhodu v tomto přináší dohoda o provedení práce, která účast na nemocenském pojištění nikdy nezakládá, nepřináší tedy ani zaměstnanci ani zaměstnavateli povinnost platit zdravotní a sociální pojištění a registrovat zaměstnance na příslušných úřadech.

Povinnost platit pojistné s důvodu založení účasti na nemocenském pojištění může přinést v těchto případech jen pracovní smlouva (ať už na dobu určitou nebo neurčitou) a dohoda o pracovní činnosti (pokud se nejedná o příležitostné zaměstnání, tedy trvalo déle než 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích a započitatelný příjem byl minimálně 400 Kč za kalendářní měsíc). Zdravotní a sociální pojištění pak platí zaměstnanec ve výši 4,5 % zdravotní a 8 % sociální a zaměstnavatel přispívá 2/3 na zdravotní pojištění zaměstnance (9 %) a 26 % činí sazba pojistného na sociální zabezpečení u organizace. Vždy se vypočítává z vyměřovacího základu (nejčastěji úhrn příjmů).

V případě najmutí pracovníka od agentury práce se pojistné i daně organizaci vyhnou, neboť se nejedná o jejího zaměstnance, ale o zaměstnance agentury práce. Ta vždy odvádí pojistné a daně za své zaměstnance, které pak firmám pronajímá. Pracovní agentury nemohou využívat výhody dohody o provedení práce, proto mzdy jimi zprostředkovaných pracovníků jsou navýšeny o povinné odvody a pro klienta jsou tudíž dražší. Na druhou stranu jsou agentury poměrně flexibilní, zajistí určitý předvýběr pracovníků a klientovi odpadá náročná administrativa, která je se zaměstnáváním spojená, vysvětluje Josef Rajtr z personální agentury MAJORA. Agentury tedy účtují organizaci poplatek skládající se ze mzdy zaměstnance, odvodů zdravotního a sociální pojištění, úrazového pojištění a provize agentuře. Odvody a pojištění jsou pro všechny stejné, agentury se liší jen provizí a výší nadstandardních pojištění, přiblížil více Pavel Hájevský ze společnosti NABRIGADU.CZ. Podle něj se tak pak náklady za najmutí pracovníka z agentury pohybují zhruba mezi 150 – 170 Kč na hodinu při hrubě mzdě 100 Kč za hodinu.

Daně

Daním se vyhne málokdo, na rozdíl např. od placení zdravotního a sociální pojištění v případě dohod o provedení práce. V uvedených případech je důležité, o jakou výši výdělku se jedná. Zřejmě nejjednodušší situace nastává v případě výdělku do 5 000 Kč, kdy se použije pro daňovou povinnost srážková daň ve výši 15 %. V případě výdělků vyšších než 5 000 Kč závisí na tom, zda pracovník podepsal prohlášení k dani z příjmů („růžový papír“) nebo ne. V případě, že podepsal, daní se pracovníkovi mzda od 1.1.2008 již jednotnou sazbou 15 %. Výhodou je, že si může uplatnit každý měsíc tzv. slevy na dani. V případě, že pracovník prohlášení k dani nepodepsal, platí zálohy na daň ve výši 15 % a na konci roku si pak sám podává daňové přiznání.

Porovnání nákladů zaměstnavatele na pracovníky

Následující tabulka dává pouze základní přehled o výhodách a nevýhodách a možných nákladech vyplývající z jednotlivých smluv a dohod.