Zřejmě již od roku 2024 dojde k podstatným změnám v systému státních příspěvků. První změny se týkají stavebního spoření, další doplňkového penzijního spoření. Zde se bude jednat o změny v rámci připravované důchodové reformy.
Co se dozvíte v článku
Stavební spoření je dotováno z kapes daňových poplatníků
Změny u stavebního spoření již nabývají reálnější podoby. Vláda tak činí na doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV), která usiluje o prosazení řady úspor v přetíženém státním rozpočtu.
Maximální podpora stavebního spoření je aktuálně až 2000 Kč. Podle NERVu jde o bezúčelné plýtvání státními prostředky ve výši cca 4 miliardy Kč ročně. Účastníci stavebního spoření totiž naspořené peníze nevyužívají pouze pro účel stavebního spoření, tj. ke stavbě či rekonstrukci nemovitosti, ale prakticky k jakýmkoli účelům. Což je zásadně v rozporu s tím, proč stavební spoření původně vzniklo. Národní ekonomická rada doporučuje: Téměř okamžitě lze zrušit státní podporu stavebního spoření, která má v České republice sice téměř třicetiletou tradici, ovšem vznikala ve zcela jiné situaci nedostatku úspor, neexistence hypoték a celkového nedostatku dlouhodobých vkladů (a kapitálu). Postupem času se z tohoto produktu stalo pouze státem dotované běžné spoření pro některé, jež je však financováno z kapes všech daňových poplatníků.
V úvahu připadají tři možnosti. Stavení spoření se buď úplně zruší, sníží, eventuálně bude účelově vázáno pouze pro potřeby stavby či rekonstrukce.
Příspěvek zřejmě zůstane, ale bude podstatně nižší
Jak uvedl koncem měsíce března pro Prima NEWS ministr financí Zbyněk Stanjura, v současnosti zatím v této věci nepadlo finální rozhodnutí vládní koalice, ale v pracovní verzi se aktuálně projednává možnost snížení státního příspěvku na poloviční výši u stávajících smluv, tedy nejvýše tisíc korun ročně. U nových smluv by mohlo dojít k úplnému zrušení státního příspěvku.
Změna by měla nastat od roku 2024. V nejbližší době se dá očekávat předložení návrhu novely zákona. Následující tabulka ukazuje pokles státního příspěvku od roku zavedení stavebního spoření, tj. od roku 1993 do současnosti. Prozatím není jasné, jaké číslo a zda vůbec nějaké bude pro rok 2024 doplněno.
Vývoj státní podpory v jednotlivých letech:
Rok | 1993 – 2003 | 2004 – 2010 | 2011 – dosud |
---|---|---|---|
Výše maximálně poskytované státní podpory | 4500 Kč | 3000 Kč | 2000 Kč |
Daňové výhody penzijního a životního pojištění
Nejde jen o plánovanou úpravou příspěvku stavebního spoření. Očekává se i úprava penzijního a životního pojištění. Opět jde v této fázi o pouhé spekulace. Ať již se jedná o daňové výhody pro poplatníky či úpravu státních příspěvků na penzijní připojištění.
Daňoví poplatníci si mohou při splnění zákonem daných podmínek snížit základ daně o zaplacené příspěvky na soukromé životní pojištění. Je stanovena maximální hranice odečtu 24 000 Kč. Akceptovatelné jsou pouze smlouvy, které neumožňují výplatu jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.
Poplatníci, kteří uzavřeli smlouvu o doplňkovém penzijním spoření či penzijním připojištění se státním příspěvkem (starší systém – transformovaný fond), si mohou odečíst zaplacené pojistné. Maximální výše odpočtu činí 24 000 Kč. Zaplacené měsíční příspěvky na penzijní připojištění (nebo doplňkové penzijní spoření) se státním příspěvkem je nutné vždy snížit o 1000 Kč (částka, ze které se počítá maximální měsíční státní podpora). Zjednodušeně řečeno, daňově jsou uplatnitelné příspěvky poplatníka převyšující 1000 Kč měsíčně. Jsou akceptovány i mimořádné vklady (jsou daňově výhodné), avšak musí být v tomto smyslu upravena smlouva. V opačném případě budou mimořádné vklady považovány za přeplatek do dalšího období.
V součtu je tedy možné takto snížit daňový základ až o 48 000 Kč. Dvacet čtyři tisíc na životní pojištění a dalších dvacet čtyři tisíc na penzijní připojištění. Zvažuje se zavedení jednotné částky, a to 48 000 Kč. Některý poplatník preferuje více životní pojištění, jiný penzijní. Mohl by zkrátka volit dle svých preferencí až do celkové částky 48 000 Kč.
Příspěvky na penzijní připojištění se zřejmě zvýší
Novelou zákona o kapitálovém trhu hodlá ministerstvo financí zatraktivnit penzijní spoření pro mladší ročníky. Cílem je motivace k dlouhodobému spoření a použití naspořených prostředků na měsíční bázi jako důchodové renty. Státní příspěvek na spoření by se mohl zvýšit. Aktuálně činí 90 Kč při minimálním vkladu 300 Kč měsíčně. Při měsíční úložce 1000 Kč je státní příspěvek 230 Kč.
Nově se má zvýšit minimální měsíční úložka potřebná pro státní příspěvek. A to na 500 Kč, maximální možná částka státního příspěvku při úložce 1700 korun by činila 340 korun. Je otázkou, zda to bude vzhledem k inflaci dostatečná motivace k dlouhodobějšímu spoření. Zřejmě bude nezbytné najít ještě další cesty pro zatraktivnění penzijního spoření.
Rezort financí předpokládá také vznik účastnického fondu pro doplňkové penzijní spoření, který by byl alternativou k nynějším fondům s dynamickou investiční strategií. Zvažovanou možností má být nový investiční penzijní účet, který by umožňoval i nákup akcií, dluhopisů a podílových listů, přičemž daňový odpočet by se oproti současnosti zdvojnásobil až na již zmíněných 48 000 Kč ročně.
Účastnický fond
Alternativou k nynějším fondům s dynamickou investiční strategií v rámci doplňkového penzijního spoření má tak být účastnický fond. Obecně je účastnický fond určen zejména účastníkům s delším investičním horizontem, kteří požadují vyšší zhodnocení své investice a jsou připraveni pochopit a přijmout rizika spojená s investováním na akciových a dluhopisových trzích. Hodnota investice v tomto typu fondu s vyšším podílem akciové složky v portfoliu může významněji kolísat. Ovšem riziko jejího dočasného poklesu je kompenzováno možností dosažení vyšších výnosů v delším časovém období.
Bude doplňkové penzijní spoření pro mladší ročníky atraktivní?
V průběhu měsíce dubna nebo začátkem května by měly být veřejnosti představeny obrysy připravované důchodové reformy, včetně navržených úspor státního rozpočtu a úprav penzijního spoření. Včera byla zveřejněna první část změn u důchodů, které se týkají valorizace a možnosti odchodu do předčasného důchodu.