Jedná se již o druhou změnu dohod o provedení práce (DPP) v řadě, která byla nejprve schválena a následně zrušena ještě předtím, než začala platit. Zákon, který ruší systém oznámených dohod, schválila na konci minulého týdne Poslanecká sněmovna.
Co se dozvíte v článku
Systém oznámených dohod nakonec nebude
Poslanecká sněmovna schválila minulý pátek novelu zákona o zaměstnanosti, která přináší důležité změny i do oblasti DPP. Od roku 2025 nakonec nezačne platit nedávno schválený systém oznámených dohod, protože ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nakonec z dat z evidence DPP zjistilo, že problém, který měly oznámené dohody řešit, tedy že u DPP dochází často k souběhu DPP u jednoho zaměstnance, vlastně žádným zásadním problémem není. Právní úprava obsažená v zákoně č. 163/2024 Sb., která měla nabýt účinnosti od 1. 1. 2025, zaváděla tzv. režim oznámené dohody s vyšším limitem pouze pro jednoho zaměstnavatele. Z předběžných dat za první dva měsíce nicméně lze usuzovat, že takto uplatněná první úprava by objem mzdového plnění bez plateb pojistného výrazně nezměnila,
píše MPSV ve zdůvodnění.
Doposud se počítalo s tím, že DPP se od roku 2025 budou z pohledu zákona o nemocenském pojištění považovat za obecné zaměstnání. Pokud by byl u DPP sjednán příjem 4000 Kč (v roce 2024) a více, nástupem do zaměstnání by vznikla z této DPP účast na pojištění a DPP by nebyla zaměstnáním malého rozsahu. Zároveň ale měla vzniknout možnost registrovat zaměstnance pracujícího na DPP ve speciálním režimu tzv. oznámené dohody, ve kterém by se vznik účasti na pojištění posuzoval odlišně.
U oznámené dohody měla účast na pojištění vznikat až při dosažení limitu ve výši 25 % průměrné mzdy po zaokrouhlení na 500 Kč dolů. Režim oznámené dohody měl moct uplatnit u zaměstnance pouze jeden zaměstnavatel v rámci kalendářního měsíce.
U DPP se nakonec je zvýší limit
Od roku 2025 ale nakonec dojde jen ke zvýšení limitu pro odvody pojistného ze stávajících 10 tisíc Kč na 25 % průměrné mzdy. Současná hranice příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění u DPP (dosažení vyššího příjmu než 10 000 Kč) je fixní a nereflektuje růst mezd v ekonomice, přitom se příjmy zaměstnanců každoročně zvyšují. Proto se navrhuje odvozovat každoročně hranici příjmů pro účast na nemocenském pojištění od průměrné mzdy, obdobně jako tomu tak je u DPČ malého rozsahu,
vysvětluje se ve zdůvodnění.
Jelikož průměrná mzda, ze které se limit bude počítat, je pro příští rok vypočtena ve výši 46 557 Kč, bude hranice pro pojistné činit 11 500 Kč. Pozor ovšem ještě na jednu změnu v této oblasti. Zatímco v současnosti se platí pojistné, pokud byl zaměstnancům zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč (čili aspoň 10 001 Kč), nově bude stačit ve výši aspoň 25 % (11 500 Kč). Částka 11 500 Kč už tak založí povinnost platit pojistné.
Experti změnu přivítali
Zrušení oznámených dohod a pouhé zvýšení limitu pro odvod pojistného přivítali experti. Pokud se podíváme na zdůvodnění uvedeného pozměňovacího návrhu, plně odpovídá tomu, co jsme říkali od počátku. Že je nejprve nutné zjistit, jak to v oblasti dohod vypadá a až na základě toho přemýšlet, jaká opatření je nutné zavést. A zjištěná data pak ukazují, že žádné opatření není potřeba. Navíc tak zůstává pouze nutnost měsíčního oznamování dohod, kdy i tady usilujeme o zjednodušení v této evidenci,
doplnila Kateřina Foretová, mluvčí Komory daňových poradců ČR (KDP ČR) s tím, že věří, že si tento příklad vezmou politici k srdci a budou více naslouchat hlasu odborné veřejnosti.
U DPP jde již o druhé zrušení v řadě
Stávající zrušení oznámených dohod je totiž druhým zrušením v řadě, ke kterému došlo ještě předtím, než změny vůbec začaly platit. Už na jaře totiž došlo k úpravě novinek, které prošly v konsolidačním balíčku a které měly nabýt účinnosti letos v červenci. Konkrétně se měl zavést systém dvou limitů pro vznik účasti na pojištění (25 průměrné mzdy pro DPP u jednoho zaměstnavatele a 40 % průměrné mzdy při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů).
To, co navrhla ministerstva (a Parlament následně schválil) v rámci konsolidačního balíčku, byl ovšem dle daňových odborníků jeden velký paskvil. V návrhu například chybělo propojení se zdravotním pojištěním. Jak vysvětlil v rozhovoru pro server Podnikatel.cz daňový expert Jiří Nesrovnal, člen Prezidia KDP ČR a vedoucí odborné sekce daně z příjmů právnických osob při KDP ČR, zaměstnavatel by měl v případě vyplácení dohod u zdravotního pojištění dvě možnosti. Buď by zaměstnanci srazil zdravotní pojištění, pak by ale byl problém v případě, že by zaměstnanec souhrnný limit nepřekročil a mohl by osočit zaměstnavatele, že mu zadržuje peníze, které mu patří, případně by po zaměstnavateli mohl chtít i úrok. Byť by se jednalo o korunové položky. Administrativa s tím spojená by byla neskutečná a velmi obtížně v praxi realizovatelná,
doplnil Jiří Nesrovnal.
Druhou možností by pak bylo vyplatit peníze v čistém. Kdyby však zaměstnanec překročil limit, musel by od něj zaměstnavatel zpětně pojistné vybrat. Musel by nahánět někoho, kterého zaměstnal například jen na týden a viděl ho poprvé a možná naposledy v životě, a chtěl po něm zaplacení pojistného řádově ve stokorunových částkách. A aby toho nebylo málo, v návrhu nebyl posunutý termín splatnosti, takže zdravotní pojištění by v takovém případě bylo zaplaceno po termínu, tedy vznikaly by další sankce,
upozornil Nesrovnal.
O problému se vědělo už od začátku
O problému přitom vláda věděla už od připomínkového řízení. Na chybějící provázání se zdravotním pojištěním totiž upozornilo ministerstvo zdravotnictví. Připomínka však byla odmítnuta. Že návrh způsobí v praxi neřešitelné problémy, následně opakovali při všech možných jednáních všem možným ministrům i úředníkům daňoví experti. Ti ostatně už loni v červnu radili, aby se nejprve udělala evidence dohod a teprve poté, na základě výsledků, se případně schvalovaly nějaké úpravy. Ministerstva však nakonec tento postup odmítla a schválila systém, který se nakonec zrušil ještě předtím, než začal platit, a to hned dvakrát. Nakonec ale na slova daňových expertů stejně došlo.