Umělecká řemesla se vrací na výsluní, napomáhá tomu prodej po internetu

Umělecká řemesla jsou opět na vzestupu. Lidé přesycení neosobními masovými výrobky začínají opět vyhledávat rukodělnou originální tvorbu. Uživit se tak v současnosti dá i navrhováním a přípravou výtvarných kostýmů, šperky či keramikou. Navíc obor ručních řemesel má několik specifik. Umělečtí řemeslníci se mezi sebou například považují spíše za kolegy než za konkurenty. Aby se pak člověk mohl řemeslem živit, stačí „jen“ nadání, věnovat se práci srdcem a lidé to (navzdory zprofanované reklamě) skutečně ocení.

Krize nahrává uměleckému řemeslu

Řemeslníci a především umělecká řemesla neměli po pádu totality zrovna na růžích ustláno. Trh se otevřel levným dovozům, které do velké míry vystrnadily rukodělné výrobky. V poslední době se však zdá, že trend se začíná opět obracet a lidé začínají objevovat krásy i výhody českých řemeslných výrobků. Lidé jsou přesyceni výrobky globálního trhu a nadšeně vítají všechny projevy osobního přístupu a originality. Tento trend se projevuje jak ve zboží užitkovém (móda, šperky, užitý design, řemeslné výrobky), tak ve zboží spotřebním, potvrdil serveru Podnikatel.cz Jiří Kubeš, majitel a provozovatel serveru Fler.cz, který umožňuje prezentaci a prodej výrobků uměleckých řemeslníků. Server Fler.cz byl navíc i nominován v anketě Křišťálová lupa 2009 na cenu za Projekt roku.

Navíc pomalu roste i počet lidí, kteří se umělecké činnosti věnují. Podle Jiřího Kubeše si řada lidí uvědomuje, že v současnosti je ideální čas pro start drobného podnikání, jelikož krize vždy přináší nové možnosti. Myslím si ale, že je tu ještě mnoho nevyužitého potenciálu. Češi (a Slováci) byli vždy známí svoji tradiční rukodělnou a řemeslnou výrobou a nyní je čas tento potenciál opět plně rozvinout, říká Kubeš. Ten zároveň dodává, že pokud si Česko zachová tržní hospodářství, zjednoduší se byrokratický aparát a zákony budou klást stále menší překážky malému podnikání, nemá o budoucnost tuzemského uměleckého řemesla obavy. Čtěte také: „Zlaté české ručičky a hlavičky“. Potvrzují to (ne)tradiční živnosti.

Od energetiky ke keramice

Nadání, šikovnost a dobrý nápad, to jsou atributy, bez kterých se v uměleckých řemeslech jen těžko obejdete. Pokud se tyto prvky spojí se zájmem zákazníků, může vzniknout zajímavý způsob obživy. Živnost v mém případě vyplynula víceméně ze vztahu k uměleckým řemeslům, z určitého výtvarného nadání a vlivem prostředí, říká keramik Josef Vraj, který potvrzuje, že akademické tituly nejsou vždy k úspěšnému povolání potřeba.

Josef Vraj totiž vystudoval elektroenergetiku, poté pracoval jako konstruktér rozvaděčů a živil se i příležitostnými brigádami. Teprve v tomto období začal získávat zkušenosti s keramikou, která v současnosti činí jeho hlavní zdroj příjmů. "Jsou období, kdy se uživit dá a pak jsou i ta horší. Trh se stále mění. Vzhledem k tomu, že žiji na severu Čech, možnost přivýdělku je minimální. Takže se musím snažit, aby příjem byl dostatečný, vysvětluje Vraj.

Stejně jako jiné umělecké řemeslníky Josefa Vraje negativně postihl příliv levného zboží z Asie. Člověk tak musí průběžně reagovat a měnit strategii, dodává. Navíc v oboru keramiky existuje také poměrně velká konkurence. Jak však Josef Vraj upřesňuje, místo rivality v oboru spíše převažuje pospolitost a výměna zkušeností. Keramika má podle něj totiž tolik podob, že si každý může nají svůj vlastní prostor.

Pracovní den Josefa Vraje pak vypadá velmi různorodě. Zatímco někdy pracuje na svých dílech až dvacet hodin denně, jindy třeba „pouze“ připravuje návrhy nových výrobků či vyřizuje objednávky svých zákazníků. Zákazníky mám z devadesáti procent virtuální a jejich počet se různí. Při tomto způsobu prodeje vám pak nevadí, když si zákazník přijde nakoupit třeba o půlnoci a prodej mi nijak zásadně nenarušuje pracovní proces, uzavírá Vraj. Čtěte také: Obživne s datovými schránkami ohlášení živnosti přes internet?

Registrace v databázi živnostníků

Business server Podnikatel.cz nabízí všem živnostníkům a OSVČ registraci zdarma v databázi živnostníků a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Při vyplňování formulářů je důležité vypsat povinné položky, vložení fotografie je volitelné.

Fotografie nahrávejte o minimální velikosti 120×100 pixelů. Můžete nahrávat fotografie i vaší provozovny.

Pro umělecké řemeslo je hlavní motiv práce

Také pro šperkářku a loutkářku Alenu Štukavcovou nebyla umělecká činnost první životní volbou. Vystudovala střední ekonomickou školu a pracovala nejprve na sekretariátu Národního muzea v Praze. Potom přešla do laboratoře antropologického oddělení přírodovědného muzea a teprve posléze se dostala k výtvarnému umění. Alena Štukavcová absolvovala pomaturitní studium ilustrace a knižní grafiky, začala studovat na Akademii výtvarných umění v Praze a svoje umělecké studium zakončila promocí na katedře loutkového a alternativního divadla DAMU.

Právě loutky Aleně Štukavcové přirostly k srdci a začala se proto zabývat jejich tvorbou. K tomu navíc vytváří autorské šperky. Mým hlavním cílem propojení všeho, co jsem „cestou“ získala. Začala jsem se také věnovat příležitostné tvorbě pro film a divadlo, doplnila serveru Podnikatel.cz Alena Štukavcová. Vzhledem k tomu, že je však čerstvě po mateřské dovolené, umělecká činnost ji zatím neživí. Ne proto, že by se moje práce neprodávala. Situaci komplikuje skutečnost, že se mé nejmladší dítě nedostalo do školky a mám ho doma, takže se nemohu zavřít na půl dne v dílně, vysvětluje.

Podle toho také vypadá pracovní den Aleny Štukavcové, který je i díky dítěti hodně roztříštěný. Snaží se pracovat hlavně velmi brzy ráno, odpoledne, večer a v noci. Ale výtvarná práce nemá jen vlastní výrobní fázi. Můj pracovní den zahrnuje i písemný kontakt se zákazníky, vkládání zboží či vytváření prezentace. Vlastně se dá říct, že pracuji permanentně, a kdyby mi moje tvorba přestala dávat skutečný smysl, nechám toho," ujišťuje Štukavcová. Také proto nemá za hlavní cíl získávat zákazníky za každou cenu. Když máte svůj jasný důvod, proč to či ono děláte, stojíte si za tím a nebojíte se tvořit způsobem, který není obecně žádaný, tak se vám brzy vyrýsuje směr, který je vám vlastní. Vám podobní, které cestou potkáte, už nejsou konkurenty ale kolegy, říká Alena Štukavcová. Čtěte také: exPRESS: U řady živností se vyšší výdajové paušály ruší, platit budou jenom letos.

Umění se meze nekladou

Naopak už v mládí se uměleckému řemeslu věnovala kostýmní výtvarnice, ilustrátorka a všestranná umělkyně Markéta Šafáriková, která se rozhodla vystudovat Akademii výtvarných umění v Praze. Po studiích se nejprve zabývala odléváním sádrových reliéfů, spolupracovala s grafickým studiem jako výtvarník a poté se živila jako rekvizitářka a výtvarnice v divadle. Sem tam jsem dělala nějaké ilustrace a knižní obálky. Když nebyla práce, tak jsem pracovala v kavárně za barem, vzpomíná Šafáriková.

Změnu v jejím pracovním životě až přineslo seznámení s režisérem Tomášem Krejčím, pro kterého začala dělat kostýmy. Jak Markéta Šafáriková dodává, práce kostýmní výtvarnice ji hodně baví a v podstatě se jí i živí. Navíc si přivydělává prodejem svých obrazů, fotek či reliéfů. Od toho se také odvíjí její pracovní den. Když připravuji natáčení, tak se věnuji jenom tomu. Navrhuji, kupuji látky, zadávám práci, kostýmní zkoušky a natáčení. Když mám volno, tak maluji nebo odpočívám. Nemohu říct, že rytmus je pravidelný, někdy je to velký nápor, letos jsem třeba neměla žádné prázdniny, doplňuje na závěr Šafáriková s tím, že v současnosti má volnější období a čeká, co ji život přinese.

Foto: Fler.cz