Veletrhy nesou podnikatelům propagaci, kontakty i kontrakty

Prezentovat svoji firmu na zahraniční výstavě nebo veletrhu s finančním příspěvkem Ministerstva průmyslu a obchodu je možné i v letošním roce. Řada veletrhů již letos proběhla, dalších se domácí firmy zúčastní mezi zářím a prosincem. A to například ve Velké Británii, na Tchajwanu, v Číně, Francii, v Polsku, Rusku, Dánsku nebo Thajsku. Účast na některých z nich sice už zatím nepřihlášení podnikatelé nestihnou, na pár listopadových a prosincových akcí se naopak ještě je možné hlásit. Především na veletrhy, kde má Česká republika společnou expozici (akce kategorie B) a kde stačí přihlášku podat nejpozději dva měsíce před zahájením. Takovým veletrhem je třeba ZDRAVOOCHRANÉNIJE konající se v Moskvě (Ruská federace; obor Zdravotnická technika) mezi 7. a 11. prosincem nebo AGROMEK konající se v Herningu (Dánské království; obor Zemědělské stroje a zařízení) mezi 24. a 28. listopadem. Čtěte více: Jeďte na výstavu nebo veletrh za ministerské peníze

Některé veletrhy se mění, záleží na oboru

Zhoršená ekonomická situace nutí firmy vynakládat efektivněji také své finanční prostředky věnované na marketing. Od účasti na veletrhu, a to i tuzemském, si proto slibují hlavně uzavřené kontrakty. To je konkrétní a jasně měřitelný výsledek prezentace na veletrhu. Priority firem mohou proměnit i samotný veletrh. Vzhledem k ekonomické situaci a ke změně chápání funkce veletrhů ve firmách jsme přichystali také změny pro letošní ročník veletrhů Styl a Kabo, informuje ředitelka Mezinárodního veletrhu módy a textilií Styl a Mezinárodního veletrhu obuvi a koženého zboží Kabo Gabriela Vargová z Veletrhů Brno. Firmy od veletrhů požadovaly větší zaměření na business a méně show, proto jsme zvolili čistě B2B prezentaci bez možnosti vstupu pro širokou veřejnost, dodává Gabriela Vargová. Z veletrhů tak například zmizely společenské večery, což Vargová vysvětluje právě změnou koncepce veletrhu a nepovažuje to primárně za úsporná opatření.

Meziročně sice počet vystavovatelů na těchto brněnských veletrzích klesl asi o šest desítek firem na 541 firem, podíl zahraničních vystavovatelů ale v letošním letním běhu veletrhu vzrostl o deset procent na 40 %. Nejpočetněji byla na veletrhu zastoupená Čína.

Na textilní, kožedělný a obuvnický průmysl přitom poměrně výrazně dolehla ekonomická recese. Například Modela, výrobní družstvo Pardubice, hlásí snížení zakázek o 20 procent. Zhruba o dvacet procent klesly meziročně také celkové tržby v domácím textilním průmyslu. O necelých třináct procent klesly meziročně tržby v českém oděvním průmyslu. Za celé odvětví se jedná o více jak 17procentní pokles, jak vyplývá z odhadu ekonomického vývoje textilního a oděvního průmyslu v prvním pololetí 2009 vypracovaného Asociací textilního, oděvního a kožedělného průmyslu. (Zaměstnanost za stejné období v tomto odvětví poklesla odhadem téměř o třicet procent ve srovnání se stejným obdobím loňského roku; mzdy naopak o několik procent vzrostly a o necelé jedno procento poklesla produktivita práce.)

Možná krize dopadne na obuvnický průmysl později, zatím jsme ale zaznamenali jen nepatrný pokles, říká naopak Vlasta Mayerová, tajemnice České obuvnické a kožedělné asociace. To se podle ní projevilo i na letošním veletrhu Kabo, kde vystavovatelů neubylo – ovšem až na malé firmy. Čtěte více: Zaměření na správné zákazníky se podnikateli vyplatí

Záleží sice na konkrétním veletrhu, ale obecně mírný pokles zájmu firem účastnit se veletrhů zaznamenáváme. Firmy zkrátka chtějí někde ušetřit, uvažuje Kateřina Ondrová z oddělení marketingu firmy ABF, která pořádá například stavební veletrh FOR ARCH nebo veletrh strojírenských technologií FOR INDUSTRY. Požadavky těch společností, které se veletrhů účastní, se podle ní v souvislosti se zhoršenou ekonomickou situací moc nemění. Záleží na konkrétní společnosti, ale třeba firmy, které se již veletrhu účastnily vícekrát, mají oproti loňsku o něco větší požadavky týkající se své prezentace na veletrhu. Nespojovala bych to však ani tak s ekonomickou recesí, dodává Ondrová.

Podnikatelé se klubají

I na Stylu navíc „zapracovalo” Ministerstvo průmyslu a obchodu v podobě podnikatelského inkubátoru. Sedm malých a středních firem a exportérů tu dostalo šanci k prezentaci za ministerské peníze. Získali stánek do velikosti 6 m² a v ceně do 200 tisíc korun. Vlasta Mayerová doufá, že příští rok dostanou šanci v podobném inkubátoru také menší obuvnické nebo kožedělné firmy.

Firmy nemají moc povědomí o marketingu, uvádí na adresu především menších firem z textilního, kožedělného a obuvnického průmyslu Gabriela Vargová. Přitom právě cílený a inteligentní marketing může firmám v nelehké ekonomické situaci pomoci. Na druhou stranu podle ní malé firmy ani nemají peníze na to, aby se prezentovaly právě například na veletrhu. V inkubátoru pak byli právě ti podnikatelé, kteří by jinak na účast neměli peníze. Čtěte více: Tichá: Firmy přišly na to, že marketing se dá dělat levněji 

Finanční nedosažitelnost veletrhů pro malé firmy a živnostníky potvrzuje také Iva Unčovská, majitelka krejčovské společnosti Yvonne, která byla jednou z firem v podnikatelském inkubátoru. Finančně by byl, pro tak malou firmu v textilním průmyslu jako jsme my, veletrh nedostupný. Podporu z Ministerstva průmyslu a obchodu beru jako hmatatelný důkaz péče státu o drobné podnikatele a živnostníky a maximálně si jí vážím, hodnotí Iva Unčovská. Účasti na veletrhu rozhodně nelituje. Za důležité považuje, že zákazníci, kteří již firmu znají a na veletrhu stánek navštívili, viděli, že je firma stále na trhu a snaží se uspět. Kromě toho, že výsledkem veletrhu jsou uzavřené kontrakty v rámci Česka, Iva Unčovská navíc věří, že jí propagace na veletrhu a s tím související prezentace ve veletržních materiálech a katalozích přinese v budoucnu i další zakázky. Maximálně potěšení jsme byli také návštěvou Livie Klausové na našem stánku, dodává.