Vláda navzdory vlastním legislativním expertům schválila v tzv. flexinovele zavedení možnosti zaměstnávat přes léto na brigády 14leté. Jak přitom upozornili vládní experti (a ostatně i některé podnikatelské svazy), navržená úprava je problematická hned z několik úhlů pohledu a v praxi přinese spoustu problémů. Kabinet nicméně jejich připomínky ignoroval a podobně jako u DPP tlačí změny dále legislativním procesem.
Co se dozvíte v článku
Změny u DPP se musely napravovat
Když loni ministerstvo financí (danou část nicméně sepsalo ministerstvo práce a sociálních věcí) zveřejnilo návrh konsolidačního balíčku, bylo už v připomínkovém řízení zřejmé, že plánované změny u DPP byly v praxi de facto nerealizovatelné. V návrhu například chybělo provázání se zdravotním pojištěním, jak upozorňovali daňoví experti.
Kriticky se k návrhu vyjádřil i předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun, podle kterého návrh zakládá mimořádně vysokou administrativní zátěž všem účastníkům tohoto systému, tedy zaměstnancům, zaměstnavatelům i České správě sociálního zabezpečení
.
Vláda nicméně všechna upozornění a připomínky ignorovala a protlačila konsolidační balíček i s kritizovanými změnami. Ještě předtím, než však novinky nabyly účinnosti, schválila vládní koalice úpravy a původně prosazovaný systém nakonec zcela překopala. Nesmyslná ustanovení tak sice naštěstí nenabyla účinnosti, ale koaliční chaotický postup už napáchal škody a řada zaměstnavatelů přestala dohody poskytovat. Stačilo přitom dodržovat pravidla legislativního procesu, poslouchat experty nebo aspoň vlastní legislativce.
Zaměstnávání 14letých je jako DPP
Od schválení novely, která systém DPP nakonec udělala aspoň v praxi proveditelným, uběhlo necelého půl roku a kabinet opět tlačí navzdory vlastním expertům na sílu jiné změny. Tenkrát se týkají tzv. flexinovely a především pak ustanovení, podle kterého budou moct v létě brigádničit už 14letí. A opět je v tom primárně namočené ministerstvo práce a sociálních věcí, které novelu sepsalo.
Jak upozornila Legislativní rada vlády (LRV), mezinárodní úmluvy a evropské směrnice sice připouštějí práci dětí mladších 15 let, před ukončením povinné školní docházky, nesmí to ale škodit jejich tělesnému, duševnímu, morálnímu nebo společenskému vývoji ani ohrozit jejich vzdělávání. Výkon práce v pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v rozsahu až 7 hodin denně a 35 hodin týdně, byť toliko o letních prázdninách, již zasáhne podle Legislativní rady vlády do časového i duševního prostoru dítěte nepřiměřeným způsobem,
napsala ve svém stanovisku LRV.
Nedostatečně ošetřeno je pak i vymezení prací, které může dítě konat. Za lehké jsou považovány práce, které jsou řazeny v první kategorii rizikovosti prací, takže se jedná o práce, kde není zjištěn ohrožující vliv na zdraví. Ve své podstatě se však nemusí vůbec jednat o práce snadné a jejich vymezení tak nemusí odpovídat výjimkám obsaženým v úmluvě Mezinárodní organizace práce a evropské směrnici o ochraně mladistvých zaměstnanců.
S pracovním závazkem se pojí odpovědnost
Zaměstnávání mladších 15 let navíc přináší i další problémy. Umožněním výkonu práce totiž dítě vstupuje do právního vztahu, závazku, přičemž nabývá všech práv a zejména povinností s tím spojených, včetně odpovědnosti. Lze mít přitom důvodnou obavu, že těchto povinností a odpovědnosti nebude schopno dostát, stejně jako bude obtížně schopno posoudit následky a dopady svého jednání. Vznikem pracovněprávního vztahu budou přitom dotčeny rovněž třetí osoby, zejména osoby, které jsou v právním vztahu se zaměstnavatelem,
vysvětlila LRV.
LRV dále upozornila, že navrhovaná právní úprava není souladná se současnými trendy v oblasti ochrany nezletilých pro případ vzniku dluhů, kdy v nedávné minulosti došlo k zakotvení právní úpravy omezující odpovědnost za škodu způsobenou nezletilými. Navržená právní úprava oproti tomu umožňuje přenést obecnou odpovědnost podle zákoníku práce i na osoby mladší 15 let. Navrhovanou úpravou rovněž vznikne nesoulad mezi svéprávností občanskoprávní a odpovědností trestněprávní i přestupkovou a ten by bylo třeba rovněž vyřešit. Dále je také vhodné upozornit, že ve svých právech a povinnostech budou dotčeni rodiče, nadále bude totiž existovat rodičovská odpovědnost, přitom v rámci výkonu práce ale bude dítě plnit pokyny zaměstnavatele a bude podřízeno jemu, nikoliv zákonnému zástupci,
podotkla LRV.
Opět chybí provázání s dalšími předpisy
Aby toho nebylo málo, navržená právní úprava není provázána ani s předpisy v oblasti nemocenského, důchodového nebo zdravotního pojištění. Ano, pokud je vám to povědomé, tak přesně to stejné bylo jedním z hlavních problémů změn u DPP – zapomnělo se na provázání se zdravotním pojištění. Vláda se však zřejmě rozhodla, že zdravotní pojištění není tak podstatné a tak i tentokrát tuto připomínku úspěšně přešla. A nejen tuto, až na jednu výjimku všechny, které LRV měla. Návrh tak jde do Poslanecké sněmovny opět s ustanovením, které, kdyby ho chtěl někdo využít, mu přinese více starostí než užitku.
Ani některým podnikatelům se novinka nezamlouvá
To si, jak ukázalo připomínkové řízení, uvědomují i některé podnikatelské svazy, které se zavedením možnosti zaměstnání 14letých nesouhlasí. Jak například uvedla v připomínkách Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, pracovněprávní předpisy České republiky vychází z premisy, že osoby mladší 15 let jsou dětmi, přičemž rodiče o ně pečující se těší mnohým výhodám a pracovním úlevám, pročež není principálně možné, aby tyto děti zároveň byly již způsobilé býti zaměstnanci a konaly práci v pracovněprávních vztazích.
Prakticky vzato nelze současně garantovat zaměstnanci pečujícímu o dítě do 15 let odchylnou úpravu pracovní doby, kratší pracovní dobu, zákaz vysílání na pracovní cesty bez individuálního souhlasu, s ohledem, aby mohl o dítě pečovat a trávit s ním čas, pokud toto dítě bude zároveň v té době konat práci. Zaměstnavatelé se dále obávají, že zaměstnávání těchto osob zvýší administrativní náklady v oblasti posuzování lehkých prací, právní komunikace se zákonným zástupcem, dodržování a zejména vykazování dodržování zpřísněných podmínek v oblasti pracovní doby a doby odpočinku,
doplnila konfederace.
Nicméně je faktem, že jeden rozdíl mezi zaměstnáváním 14letých a DPP existuje. Zatímco původně navrhované změny u dohod by tento způsob zaměstnávání prakticky zlikvidovaly, nesmyslné nastavení zaměstnávání 14letých nemusí mít žádný vážnější dopad – podnikatelé se totiž do této možnosti raději nebudou vůbec pouštět. Vláda tedy s velkou pompou ohlásí, jak pomáhá tuzemskému trhu práce, zároveň se však v praxi nic u zaměstnávání mladých nezmění. Tedy za předpokladu, že nezafunguje poslanecká kreativita a někoho nenapadne nahnat povinně děti do práce a zaměstnavatele je donutit zaměstnávat. Určitě by se totiž našli poslanci (a možná i strany), kteří by rádi nahnali „povaleče“ ze škol „do polí a továren“.
