Vláda nechce bizár jako v Německu, bezobslužných obchodů se zákaz prodeje týkat nemá

Německý soud zakázal otevřít i obchodům bez prodavačů

I českými médii proběhlo loňské rozhodnutí soudu ve spolkové zemi Hesensko, podle kterého se zákaz nedělního prodeje v obchodech vztahuje i na samoobslužné prodejny bez personálu. V Česku sice zákaz nedělního prodeje neplatí, ale už řadu let musí velké maloobchody zavírat během vybraných svátků.

Kdy mají obchody dle zákona nyní zavřeno?

• 1. ledna – Nový rok
• Velikonoční pondělí
• 8. května – Den vítězství
• 28. září – Den české státnosti
• 28. října – Den vzniku samostatného Československa
• 24. prosince – otevírací doba jen do 12 hodin
• 25. prosince – 1. svátek vánoční
• 26. prosince – 2. svátek vánoční

Kdo má výjimku a může mít otevřeno

V případě porušení zákazu prodeje hrozí pokuta až do výše 1 milionu korun. Pokud jde o opakované porušení, mohou dostat pokutu až 5 milionů korun. Zákon se netýká všech obchodníků. Otevřené mohou zůstat obchody s prodejní plochou menší než 200 metrů čtverečních, čerpací stanice, lékárny, prodejny v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železniční stanice, autobusové zastávky, prodejny ve zdravotních zařízeních a maloobchodu a velkoobchodu v době, kdy je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Od roku 2019 se zákaz netýká ani velkoobchodů.

Bezobslužných obchodů se zákaz výslovně nemá týkat

Vzhledem k tomu, že v Česku už stejně jako v Německu běžně fungují bezobslužné obchody, rozhodla se vláda předejít případnému obdobnému sporu, jako se řešil u našich západních sousedů, a chce samoobslužné obchody výslovně do zákona doplnit. V současném znění by totiž měly mít dle doslovné litery zákona zavřeno (až na vybrané obchody) všechny prodejny nad 200 m², jelikož norma přímo zaměstnance neřeší.

Balíček 22 opatření na snížení byrokracie podnikatelů, který minulý týden schválila vláda, tak obsahuje i stanovení definice automatizovaných prodejen a rozšíření ustanovení zákona o prodejní době v maloobchodě o automatizované provozovny bez fyzické přítomnosti personálu. Případně vydat metodický výklad k těmto případům.

Přečtěte si také:

22 opatření pro snížení byrokracie: Digitální účtenka, snazší převod aut a další

Ačkoli zní tato citace dvojznačně (může znamenat jak uzavření, tak otevření bezobslužných obchodů během svátků), jak serveru Podnikatel.cz potvrdilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), je tím myšleno, že bude v zákoně výslovně uvedeno, že se zákaz netýká bezobslužných prodejen. Zákon o prodejní době v maloobchodě vznikl v době, kdy nebyly prodejny 24/7, a tudíž tyto prodejny nejsou v zákoně zmíněny. Smyslem zákona je, aby zaměstnanci mohli trávit čas během vybraných státních svátků mimo práci. Současné znění zákona tedy není v tomto úplně jednoznačné a mohlo by nabývat dojmu, že i prodejny, které jsou v bezobslužném režimu a jsou velikostně nad 200 m², musí být uzavřeny. Našim cílem je, aby bylo explicitně uvedeno, že prodejna v bezobslužném režimu může fungovat i ve státní svátky, které jsou vybrány zákonem, uvedla serveru Podnikatel.cz Petra Milcová z tiskového oddělení MPO.

MPO má připravit u automatizovaných obchodů i další věci

Součást antibyrokratického balíčku tvoří i další věci, které se pojí s automatizovanými prodejnami. MPO má navrhnout možné řešení vyřizování reklamací v automatizovaných provozovnách bez fyzické přítomnosti personálu, v provozovně také připravit metodické pokyny a návrh možného řešení součinnosti při kontrole dozorového orgánu v automatizovaných provozovnách bez fyzické přítomnosti personálu.

ODS chce zákon zcela zrušit, lidovci naopak rozšířit

Kromě plánového vyloučení bezobslužných prodejen ze zákazu prodeje se nicméně ve Sněmovně nachází návrh novely od dvojice poslanců vládní ODS, který zcela ruší zákon o prodejní době v maloobchodě. Podle předkladatelů totiž zákon zasahuje do práva na podnikání, do svobody podnikání a klade na podnikatele další omezení, jež není nezbytné. K úpravě vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v souvislosti se svátky má docházet prostřednictvím dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Stát nemá zaměstnavateli přikazovat, zda smí ve sváteční dny otevřít svou provozovnu či nikoli. V případě, že dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem není možná, je ponecháno na (autonomní) vůli zaměstnance, jak se ve vztahu k danému pracovnímu poměru zachová – zda v něm setrvá, nebo zda se rozhodne vyhledat nový pracovní poměr, píše se v důvodové zprávě.

Jak se dále uvádí ve zdůvodnění, přestože měl původně zákon chránit zaměstnance a umožnit jim více času s rodinou, činí tak selektivně a dochází tak k rozdílnému zacházení se dvěma stejnými skupinami osob (zaměstnanci malých vs. zaměstnanci velkých obchodů). „Poukázat lze také na určitý paradox ve vztahu k pracovníkům České obchodní inspekce, kterým ZPDM ukládá nové povinnosti – dozor nad dodržováním stanovených povinností, tj. provádění kontrol, a to právě o svátcích, v rámci kterých důvodová zpráva k ZPDM argumentuje potřebou osob věnovat se rodinnému životu. Zrušením ZPDM se uvedené nerovnosti smažou,“ dodává důvodová zpráva.

Přečtěte si také:

Dvojice poslanců ODS chce zrušit zákaz prodeje o svátcích

Vláda zaujala k novele neutrální stanovisko. Zatímco ODS a TOP 09 ji podpořily, lidovci byli proti. Vláda si je vědoma, že v dané problematice dochází ke střetu dvou zájmů. Na jedné straně je to snaha o soulad pracovního a osobního života zaměstnanců, na druhé straně potom svoboda podnikání, do které by měl stát zasahovat pouze z obhajitelných důvodů a v co nejnižší možné míře. Současně je vláda nicméně toho názoru, že stanovení regulace prodejní doby v maloobchodě je primárně otázkou politického uvážení zákonodárce, což ostatně v minulosti fakticky potvrdil ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 37/16 i Ústavní soud, když posuzoval soulad předmětné právní úpravy s ústavním pořádkem, uvedla vláda.

Lidovci, kteří se ihned po předložení návrhu ozvali, že zrušení nepodpoří a že jde podle nich o porušení koaliční smlouvy, ovšem plánují, že naopak navrhnou, aby se zákaz prodeje vztahoval na všechny svátky. Příslušný návrh nicméně ještě nepřipravili. Pozměňovací návrh už naopak předložili poslanci SPD, kteří navrhují, aby se zákaz prodeje týkal jen 1. ledna a 25. a 26. prosince. Zůstává tak otázkou, v jaké podobě a zda nakonec vůbec návrh Parlamentem projde.