Vše, co chcete vědět o sociálním pojištění pro OSVČ

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, upravuje, kdo je osobou samostatně výdělečně činnou.

Samostatnou výdělečnou činnost může provozovat jako:

• hlavní,
• vedlejší.

Platby pojistného: Dobrovolně nebo povinně?

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, upravuje placení pojistného.

OSVČ je povinně účastna důchodového pojištění

Povinnost platit důchodové pojištění vzniká:

• v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost,
• v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti po odpočtu vynaložených výdajů dosáhl v kalendářním roce alespoň tzv. rozhodné částky. Rozhodná částka je proměnlivá a v roce 2008 činí 51 744 Kč,
• v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, nepřesáhla rozhodné částky, pokud se přihlásila k účasti na důchodovém pojištění.

Rozhodná částka se mění v závislosti na vyměřovacím základu, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se účast na důchodovém pojištění posuzuje. Rozhodná částka se snižuje o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost, nebo za každý kalendářní měsíc, v němž měla OSVČ po celý měsíc nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, pobírala peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ, vykonávala službu v ozbrojených silách.

Účast OSVČ na nemocenském pojištění je dobrovolná

Účast na nemocenském pojištění je u OSVČ dobrovolná. Z nemocenského pojištění OSVČ jsou poskytovány dávky nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství.

Účast vzniká na základě podané přihlášky, dnem, kdy přihlášku doručíte na správu sociálního zabezpečení. Zpětně může účast na pojištění vzniknout pouze v případě, že se OSVČ přihlásila k účasti nejpozději do 8 dnů od zahájení výkonu samostatné výdělečné činnosti a v té samé lhůtě se přihlásila i k účasti na důchodovém pojištění. Nemocenské pojištění nemůže vzniknout před zahájením samostatné výdělečné činnosti.

Víte všechno o daňové reformě?

Business server Podnikatel.cz přináší komplexní speciál, v němž se dozvíte podrobnosti o změnách vyplývajících z reformy veřejných financí. Čtěte speciál reforma.podni­katel.cz a stahujte daňové formuláře zdarma.

Mnoho podnikatelů neplatí nemocenské pojištění. Argumentují tím, že je toto pojistné naprosto zbytečné platit, hlavně nyní při změně výplaty nemocenských dávek, kdy není nárok na dávky nemocenské za první tři dny nemoci. Neúčast na nemocenském pojištění může mít i negativní dopad např. při dlouhodobé nemoci nebo u žen – OSVČ, které by v těhotenství a následně po porodu nemohly nárokovat žádnou peněžitou pomoc v mateřství.

Zahájení samostatné výdělečné činnosti: Jaké máte povinnosti vůči správě sociálního zabezpečení?

Pokud zahájíte samostatnou výdělečnou činnost např. na základě živnostenského oprávnění, máte povinnost tuto skutečnost nahlásit příslušné správě sociálního zabezpečení. Příslušná správa je podle místa trvalého pobytu nebo podle místa výkonu samostatné výdělečné činnosti.

Oznámení musí být provedeno nejpozději do 8. dne kalendářního měsíce po měsíci, kdy byla činnost zahájena. Oznámení provedete na předepsaném tiskopisu. Po oznámení vám vznikají povinnosti vůči správě sociálního zabezpečení. Mezi hlavní povinnosti patří placení záloh na pojistné a povinnost podávat přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok. Ohlašovací povinnost máte se zahájením podnikání rovněž k finančnímu úřadu či zdravotní pojišťovně.

Platit musí všichni…

Zálohu na pojistné mají povinnost platit všichni podnikatelé. Jak osoby, které mají samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní, tak i ti, kteří mají podnikání jako vedlejší činnost. OSVČ, které vykonávají vedlejší činnost z důvodu výkonu zaměstnání, často poukazují na to, že pojistné odvádí spolu se zaměstnavatelem ze mzdy. Je to sice pravda, nicméně zákon na toto nepřihlíží.

Rozhodující vliv má na placení pojistného u vedlejší činnosti již zmiňovaná rozhodná částka, které je pro letošní rok 51 744 Kč.

Přehled o příjmech a výdajích

Povinnost předložit přehled o příjmech a výdajích má OSVČ nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém je OSVČ povinna podat daňové přiznání.

Výše pojistného, které je OSVČ povinna ze zákona odvádět

Pojistné na důchodové pojištění OSVČ se stanoví na základě rozdílů příjmů a výdajů ze samostatné výdělečné činnosti. OSVČ si může vyměřovací základ i určit, nesmí to být však méně než 50 % z příjmů po odpočtu výdajů. Z vyměřovacího základu činí pojistné 29,6 %. Uvedený vyměřovací základ nesmí činit méně než stanovený vyměřovací základ, tzv. absolutní minimum.

Proč navýšit svůj vyměřovací základ?

Některé osoby, které vykonávají samostatnou výdělečnou činnost, si stanovují vyšší vyměřovací základ, než mají ve skutečnosti. Důvod je prostý. Výše vyměřovacího základu pro pojistné důchodového pojištění je rozhodující pro stanovení výše důchodu.

…abychom měli slušný důchod

Výše dávky důchodového pojištění je závislá na délce doby důchodového pojištění a především na osobním vyměřovacím základu pojištěnce. Tento osobní vyměřovací základ pojištěnce je průměrem vyměřovacích základů, ze kterých je placeno pojistné za rozhodné období. Technika výpočtu je poměrně složitá. Skutečné vyměřovací základy, ze kterých je placeno pojistné, se pro důchodové účely násobí koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, čímž dochází k jejich navýšení.

Je zřejmě, že vyšší vyměřovací základ vede k vyššímu důchodu.

Důchodová reforma

Důchodců má přibývat, aby bylo možné zajistit důchodcům solidní příjem, je podle vládní koalice nezbytná důchodová reforma. Důchodová reforma počítá s posunutím věkové hranice odchodu do důchodu, plánuje změny v důchodovém připojištění a možnost přesměrovat část odvodů do spoření u fondů. Návrh počítá se zvýšením věku odchodu do důchodu na 65 let od roku 2031 a prodloužením doby placení povinných odvodů na důchody z 25 let na 35 let.