Za Opencard je spleť podnikatelských vztahů

Říká se, že každá mince má dvě strany. Zdá se, že to beze zbytku platí pro pražský projekt Opencard na který si, přes počáteční potíže, Pražané pomalu zvykají. Jedna stránka je ta veřejná, oficiální a optimistická. Druhou stránkou jsou firmy a lidé, které a kteří se pohybují v pozadí projektu. Včetně faktu, že zjistit některé informace je přes opakované urgence značně obtížné.

Základní informace o pražské Opencard již business server Podnikatel.cz před časem přinesl. A to v době, kdy musel zájemce o kartu absolvovat dlouhé fronty. Čtěte více: Pořízení pražské Opencard je otrava, DPP nezvládl komunikaci

Opencard optimisticky

Business server Podnikatel.cz se sešel s Martinem Opatrným, tiskovým mluvčím projektu Opencard s cílem vyjasnit si některé otázky týkající se karet v Praze, ale i Liberci, které mají stejného dodavatele a správce systému – společnost Haguess. Rozhovor proběhl ještě před 1. říjnem.

Kartové systémy v Praze a Liberci jsou podle Martina Opatrného nastavené tak, aby mohly do budoucna spolupracovat. Zároveň by Opencard měla sloužit i cizincům, kteří přijedou do Prahy, nebo ve větší šíři obyvatelům Středočeského kraje. Město by chtělo kartu navázat například také na In-kartu Českých drah. Technicky je to možné, ale záleží na jednáních spravovatelů – Hlavního města Prahy, Středočeského kraje, případně Liberce nebo Českých drah, upřesňuje Opatrný. Časový horizont si netroufá odhadovat, probíhají podle něj intenzivní jednání s Českými drahami. Již od 1. října bude možné kartu využívat na příměstských a městských linkách obdobně jako stávající papírové kupóny, tvrdí.

Od listopadu bude fungovat také anonymní verze karty, která bude primárně sloužit turistům. Již neanonymní podoba karty je určená také občanům Evropské unie, kteří v Praze například dlouhodoběji pracují.

Možnost hradit pomocí karty parkovné na Praze 1 označuje Opatrný pouze za počátek. Postupně budou přibývat další parkovací zóny. Do konce roku bychom rádi zprovoznili zhruba 400 parkovacích automatů a v příštím roce budeme pokračovat tak, aby možnost placení parkovného byla co nejširší, říká pro business server Podnikatel.cz.

Na nákladech se podílí více subjektů, například i pražský Dopravní podnik. Společnost Haguess je provozovatelem pražského centra kartových služeb, zajišťuje vydávání karet, provoz technického centra v Adrii a systémů včetně údržby a podobně. Model provozu není založen na samotném odběru karet, to znamená, neexistuje žádná smlouva, že jedna karta bude stát tolik a tolik korun, ale je to založené na širším smluvním podkladu, podotýká tiskový mluvčí k nákladnosti karet. Náklady prý magistrát vyčíslí a zveřejní, zatím existují jen hrubé propočty. Pokud se ptáte na náklady, které vynakládá společnost Haguess, ty jsou předmětem smluvních podmínek a nejsem kompetentní za společnost Haguess mluvit, odmítá Opatrný odpověď na otázku, jak se na financování celého systému Opencard podílí společnost Haguess.

Iniciátorem projektu byl Magistrát hlavního města Prahy a Dopravní podnik pak vstoupil do projektu s tím, že nabídl využití Opencard pro elektronické jízdné, popisuje Martin Opatrný. Hovoří o záměru zredukovat byrokracii kolem vydávání kuponů a nutnosti stát na kupony frontu. Do roku 2010 by pak elektronické kupony dostupné na e-shopu Dopravního podniku měly nahradit všechny papírové kupony. Nositelem elektronických kuponů bude právě Opencard.

V případě podávání elektronických žádostí narážíme na řadu komplikací. Například elektronický podpis. Zatím není v Česku tak rozšířený, abychom o něj mohli opřít tak masovou záležitost jako je žádost o karty Opencard, odpovídá Opatrný na otázku, proč není možné o Opencard žádat elektronickou cestou. Opatrný se odvolává na legislativu, která neumožňuje uzavřít smlouvu (o kterou se v podstatě u Opencard jedná) bez ověření totožnosti. Do budoucna budeme rádi, když se nám pro zájemce podaří zpřístupnit i možnost elektronickou, tvrdí. Na příklad Hradce Králové, kde lze o obdobnou kartu žádat elektronicky a doklady předložit až při osobním vyzvednutí karty, namítá tiskový mluvčí, že lidé stejně musí přijít na kontaktní místo, fronty by se zřejmě tvořily stejně a systém by se nezjednodušil. O komplikacích víme, inspirovali jsme se například v Londýně a do budoucna budeme rádi, když se nám podaří systém ještě víc zjednodušit. Dostáváme se ale i k tomu, že současný systém papírových žádostí je pro řadu uživatelů jednodušší. I v Praze jsou lidé, kteří nemají přístup k internetu nebo s ním neumí zacházet, tudíž je pro ně jednodušší vyzvednout si papírovou žádost, jednoduše ji vyplnit a rovnou na kontaktním místě odevzdat, myslí si.

Současné možnosti využití Opencard jsou podle Opatrného jen první vlaštovky a do budoucna by magistrát rád spustil další aplikace zaměřené i na sport a kulturu. Je to sice projekt, který má svůj pevný počátek, ale byl bych rád, kdyby neměl svůj konec. Aby se nám dařilo dávat na kartu nové funkcionality, umožňovat další služby, aby to byl skutečně moderní elektronický nástroj komunikace občana s městem a k využívání městských služeb, dodává.

Opatrný dále uvádí, že také systém zjišťování bodů pro řidiče je možné do budoucna rozšířit pouze z území Hlavního města Prahy na celorepublikovou úroveň. Možnost zneužití osobních údajů pak považuje za bezpředmětnou.

Na co nikdo neodpovídá?

I přes opakovanou snahu dopátrat se dalších informací se zatím nepodařilo serveru Podnikatel.cz zjistit:

• oficiální stanovisko Dopravního podniku k elektronickému vydávání karet a k možnosti oslovit stávající majitele předplacených kuponů s Opencard automaticky,
• oficiální bližší informace o výběrovém řízení, které vyhrála společnost Haguess, a alespoň celkový odhad investic do projektu Opencard, který by pražský magistrát, jako dobrý hospodář s veřejnými prostředky, měl mít.

Haguess a její lidé

Dodavatelem kartového systému pro Prahu i Liberec je společnost Haguess, a.s. V dozorčí radě společnosti sedí od 1. října 2006 Arnošt Traxler. Muž stejného jména figuruje v dozorčí radě společnosti Moragro (a to spolu s Františkem Čubou), která je v likvidaci respektive v konkurzu, je společníkem ve společnosti Fortuna – také v likvidaci, jednatelem a společníkem společnosti Fortunata, členem burzovní komory Obchodní burzy Hradec Králové, předsedou představenstva společnosti Derby, jednatelem a společníkem firmy Viavox (spojené s telefonní sítí Avox). Traxler byl dále předsedou Broadbandového fóra (BF), jeho jméno je spojené také s Českou asociací pro čipové karty (za tu seděl v BF). Na konci 90. let stanul Traxler před soudem jako někdejší ředitel vnitropodnikové banky slušovického agrokombinátu (spolu s předsedou kombinátu Františkem Čubou a Pavlem Drhou, který vedl transformované družstvo, osoba se jménem Pavel Drha také figuruje např. ve firmě Moragro). Obžaloba tvrdila, že banka neoprávněně poskytovala služby i klientům, kteří nebyli členy družstva. Traxler byl však později obvinění zproštěn a vyslechl si osvobozující verdikt. Později byl Traxler zmiňován mezi možnými kandidáty na ministra informatiky po Vladimíru Mlynářovi. Spolu s Čubou figuruje i ve slovenském obchodním rejstříku.

Vedle Haguess dostávají státní zakázky i další jmenované firmy. Např. firma Derby řešila Vývoj a realizaci systému MONET elektronická peněženka a elektronický šek pro někdejší Ministerstvo hospodářství, dnešní Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Už v době, kdy byl Traxler předsedou BF, dostala společnost Haguess dotaci 25 milionů korun od Ministerstva informatiky ČR (MI ČR; v rámci podpory vysokorychlostního internetu) na kartová centra a čipové karty v Praze a Liberci a na zdravotní portál pro komunikaci mezi lékařem a pacientem.

Projekt byl v rozsahu, který byl MI ČR v žádosti předložen, realizován. Prakticky to znamená, že jsme vytvořili systém umožňující vzájemnou akceptaci karet včetně online služby zdravotního portálu. Technicky bylo řešení ověřeno a připraveno, koncovými uživateli karet není v současné chvíli ještě v plném rozsahu bohužel využíváno, protože zatím nedošlo k dohodě mezi městem Liberec a hl.m. Praha o vzájemném využívání služeb. To neplatí pro vazbu na zdravotní portál, který využíván je, komentuje dotaci za společnost Haguess Petr Stránský. Nákladnost projektů v Praze a Liberci podle něj nelze porovnat. Společnost Haguess jako provozovatel systému investuje i v souvislosti s velkým zájmem o Opencard nemalé částky do svého zázemí, technického vybavení a personálu tak, aby mohla zajišťovat služby uživatelům v odpovídajícím rozsahu, odpověděl Stránský na otázku serveru Podnikatel.cz, jestli se společnost Haguess podílí na provozních nákladech systému karet v Praze. Doplňuje také adresu funkčního zdravotního portálu – www.zdravotni­portal.cz.

Vzhledem k využití báze klientů společnosti Santé, s.r.o. (jeden z partnerů projektu) a spolupracujících zdravotnických zařízení se podařilo hlavní ukazatele projektu naplnit – počet uživatelů s přístupem na portál 58 913 (podmínka byla minimálně 25 000 uživatelů) a počet lékařů registrovaných v systému 1161 (podmínka byla minimálně 500 lékařů), dodává Hana Malá z tiskového odboru Ministerstva vnitra, které po zániku Ministerstva informatiky zdědilo jeho agendu. Projekt byl přitom zahájen 1. března 2006 a do výběru dotací mělo co mluvit také BF (v této souvislosti se veřejně probírala také státní podpora pro komerční Peprnet).

Podle informaci Lucie Skoupé, která má v Santé na starosti marketing a komunikaci, funguje v současné době zdravotní portál pouze v rámci společnosti, tedy jejích specialistů a pacientů, o širším využití neví.

Santé a její lidé

Santé s.r.o. provozuje nestátní zdravotnické zařízení ambulantní péče. Podle obchodního rejstříku je jediným společníkem a jednatelem společnosti MUDr. Pavel Baránek, který figuruje celkem ve více jak deseti firmách. Nejzajímavější je jeho angažmá v Capitol Internet Publisher s.r.o., kde je Baránek jednatelem a společníkem. Tato firma totiž figurovala v kauze Vladimíra Mlynáře a firmy Testcom servis s.r.o. – soud řešil přelití 5 milionů korun státních peněz z Testcom servisu do Capitol Internet Publisher. Nicméně, jak Mlynář uvedl i do médií, Testcom servis předložil znalecký posudek, který potvrdil, že byly peníze zaplaceny za zakázku, která byla provedená v obvyklé ceně. V kauze Mlynář mimochodem také figuruje svědek se jménem Petr Stránský.