Při plnění konkurenční doložky musíte zaměstnanci platit

Zákoník práce nabízí zaměstnavatelům na první pohled skvělou možnost, jak se bránit před zneužitím know - how, kontaktů a podobně odcházejícím zaměstnancem ve prospěch konkurence. Je jí konkurenční doložka, upravená v paragrafech 310 a 311 zákoníku práce. Při bližším ohledání se však objeví jisté nedostatky – ze „zákazu konkurence” totiž především plynou pro zaměstnanvatele vůči odcházejícímu zaměstnanci peněžité závazky. Čtěte více: Informace, to nejdražší co máme – profesionál mlčí

Ochrana zaměstnavatele není zadarmo

Konkurenční doložka je písemná dohoda uzavřená mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kterou se podle zákoníku práce zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Součástí dohody je také závazek zaměstnavatele, že po dobu platnosti konkurenční doložky poskytne bývalému zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání, a to za každý měsíc plnění závazku. Za přiměřené se považuje vyrovnání, které dosahuje minimálně výše průměrného měsíčního výdělku bývalého zaměstnance. Peníze pak podnikatel vyplácí zpětně za kalendářní měsíc, tedy vpodstatě jako klasickou výplatu – pokud se obě strany nedohodnou jinak. Čtěte více: Máte zmatek v průměrech u výdělků? Poradíme, jak na výpočet

Konkurenční doložku lze navíc se zaměstnancem uzavřít jen tehdy, pokud to po něm lze spravedlivě požadovat. A to vzhledem k povaze informací, se kterými zaměstnanec pracuje nebo vzhledem k technologickým postům, jejichž znalost v zaměstnání získal a podobně. Musí se jednat o takové informace, jejichž zneužití by mohlo zaměstnavateli výrazně ztížit činnost.

Důležité je, že konkurenční doložku je možné se zaměstnancem uzavřít až po uplynutí zkušební doby, pokud je v pracovní smlouvě sjednaná. Informace, které zaměstnanac získá v období zkušební doby, tedy konkurenční doložkou chránit nelze. Konkurenční doložku by tedy neměla obsahovat rovnou pracovní smlouva, ale zaměstnavatel se zaměstnancem by ji měli sjednat formou samostatné dohody datované až v období po uplynutí zkušební doby.

V rámci konkurenční doložky je možné sjednat, opět přiměřenou, smluvní pokutu. Tu by musel zaplatit bývalý zaměstnanec, pokud by konkurenční doložku porušil. To znamená, že by například nastoupil u společnosti, která je k původnímu zaměstnavateli v postavení přímého konkurenta, a to na obdobné místo, na jakém pracoval u původního zaměstnavatele a tedy s obdobnou náplní práce. Jistá zrada ale spočívá v tom, že pokud zaměstnanec smluvní pokutu uhradí, konkurenční doložka tím zaniká. Čtěte více: Konkurence je vysoká, na internetu dokonce vražedná

Zaměstnavatel, který chce zrušit doložku po skončení pracovního poměru, má smůlu

Dalším zákonným pravidlem je, že zaměstnavatel může od konkurenční doložky odstoupit jen v době trvání pracovního poměru. Nelze tedy se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr, za první měsíc mu vyplatit sjednanou částku a pak si vše rozmyslet a konkurenční doložku zrušit. Třeba jen z důvodu prostého šetření. Na to už je po ukončení pracovního poměru pozdě. Včas je proto nutné zvážit, jestli:

Po dobu maximálně jednoho roku totiž bude mít podnikatel vlastně jednoho (nepracujícího) „zaměstnance” na­víc.

Zaměstnanec může od dohody odstoupit po zrušení pracovního poměru v případě, že má výplata peněžitého vyrovnání oproti dohodě 15 dnů zpoždění. Čtěte více: U zpožděné výplaty má zaměstnanec nárok na úrok z prodlení

Výplata penežitého vyrovnání na základě konkurenční doložky přitom podléhá dani z příjmů fyzických osob, zdravotnímu i sociálnímu pojištění. Čtěte více: Zdravotní pojištění jako skrytá daň. Jak na výpočet u OSVČ?

Právník: Zvažte, s kým konkurenční doložku opravdu uzavřít

Na otázku, v jakých případech je na základě praxe vhodné konkurenční doložku uzavřít, poukazuje Radek Novotný, advokátní koncipient z advokátní kanceláře Havel & Holásek, přímo na znění paragrafu 310 zákoníku práce. Ten stanoví, že konkurenční doložku může zaměstnavatel uzavřít pouze s těmi zaměstnanci, po kterých to lze s ohledem na charakter jejich práce spravedlivě požadovat. Tedy s ohledem na povahu informací, znalostí a postupů získaných u zaměstnavatele, které by zaměstnanec mohl využít u jiného zaměstnavatele a ztížit tak svému původnímu zaměstnavateli jeho činnost, vysvětluje Novotný pro business server Podnikatel.cz. A dodává: Jak tedy z této zákonné podmínky vyplývá, konkurenční doložku je možné uzavřít pouze se zaměstnanci, kteří u zaměstnavatele získají určité unikátní znalosti (například technologických postupů) anebo kontakty (například na zákazníky). V takovém případě by zaměstnavatel mohl být poškozen, kdyby zaměstnanec využil těchto unikátních znalostí anebo postupů po skončení zaměstnání ve prospěch svůj anebo třetích osob.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Zároveň je však podle Radka Novotného nutné zvážit finanční aspekt věci. Podle zákona je totiž zaměstnavatel povinen platit svému bývalému zaměstnanci peněžité vyrovnání ve výši jeho průměrného výdělku před skončením pracovního poměru. Toto vyrovnání má sloužit jako náhrada příjmů, o které zaměstnanec přijde dodržováním konkurenční doložky, objasňuje.

Při rozhodování o konkurenční doložce a při jejím uzavírání Novotný podnikatelům doporučuje věnovat pozornost třem nejdůležitějším okruhům: Výběru zaměstnanců, se kterými je konkurenční doložka sjednána, pečlivé přípravě jejího textu a zvážení výše smluvní pokuty pro zaměstnance, a také času, kdy je konkurenční doložka se zaměstnancem uzavírána. Čtěte více: Klíčovým článkem každé společnosti je její zaměstnanec

Pokud by zaměstnanec se zaměstnavatelem skončili v krajním případě až u soudu, je podle Novotného klíčová mj. právě výše smluvní pokuty. Tato smluvní pokuta musí být přiměřená výši, povaze a významu podmínek omezujících zaměstnance a nemůže tedy zpravidla být například ve výši několikanásobku roční mzdy zaměstnance, tvrdí. Zaměstnanec by se podle jeho názoru mohl soudně bránit také v případě, kdy povaha jeho práce u původního zaměstnavatele nebyla takového rázu, aby ospravedlňovala sjednání konkurenční doložky. A v neposlední řadě Novotný doporučuje uvědomit si zákonné ustanovení, podle nějž lze konkurenční doložku sjednat až po skončení případné zkušební doby. Bude-li tedy konkurenční doložka sjednána před skončením zkušební doby (například v pracovní smlouvě), může být soudem prohlášena za neplatnou, popisuje pro business server Podnikatel.cz.

Podnikatelé: Konkurenční doložka je věcí zaměstnavatele, ale prodraží se

K účinnosti konkurenční doložky je však skeptický Bedřich Danda, předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR: Český soukromník tuto vymoženost nemůže použít, tvrdí. Zaměstnanec ukradne ve firmě s deseti zaměstnanci celou databázi 300 odběratelů. Rozváže pracovní poměr po 8 letech tak, že oznámí „v pondělí již nepřijdu” a v pondělí zaváží stejné zboží od konkurenční firmy ukradeným odběratelům. Na konkurenční doložku český soukromník nemá peníze a navíc je to neučinné, dodává Danda. Konkurenční doložku podle něj může použít snad jen bohatá společnost. Ale stejně je to drahá a neučinná zátěž firmy, uzavírá Bedřich Danda pro server Podnikatel.cz.

Podle Břetislava Ošťádala, předsedy představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, může být konkurenční doložka teoreticky využitá ve všech oborech – je podle něj věcí každého zaměstnavatele, jestli tuto zákonnou možnost využije nebo ne.