Založte si podnik a snižte základ daně z příjmů

16. 10. 2008
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Autor: 258398
Každá legrace něco stojí. Což teprve založit si svou vlastní firmu. Zaplatíte za živnostenské oprávnění, právníkovi za služby nebo zřídíte sídlo firmy v pronajaté kanceláři. Náklady rostou, ale podle zákona vlastně ještě firma neexistuje. I výdaje před vznikem podnikatelského subjektu však mohou snížit základ daně z příjmů.

O tom, jak snížit základ daně o výdaje, které vznikají při založení podniku, přemýšlí jak drobní podnikatelé, kteří nemají povinnost vést účetnictví, tak i zakladatelé obchodních společností.

Každá osoba, která se rozhodne podnikat, musí získat živnostenské oprávnění. Při podání žádosti hradí správní poplatek. U obchodních společností je to však jen začátek. Při zakládání obchodní společnosti je potřeba připravit společenskou smlouvu. Jistě bude vhodnější, aby nám se sepsáním pomohl právní zástupce, kterého však musíme zaplatit. Společnost lze založit na základě společenské smlouvy (pokud společnost zakládá více společníků) nebo na základě zakladatelské listiny (zakládá 1 osoba), která má formu notářského zápisu. I za ten musíme zaplatit. Všechny tyto výdaje označujeme jako zřizovací výdaje.

Zřizovací výdaje v účetnictví obchodní společnosti

V souvislosti se zřízením (založením) společnosti vznikají výdaje při založení účetní jednotky, tak v období od založení do okamžiku vzniku společnosti.

Jen pro upřesnění, založení společnosti je právě sepsání společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny, vznik společnosti je dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku.

Zřizovací výdaje jsou především:

  • soudní a správní poplatky,
  • výdaje na pracovní cesty,
  • odměny za zprostředkování,
  • výdaje za poradenské služby,
  • nájemné,
  • poplatky bance za založení účtu.

Existují však výdaje, které ačkoli vznikají při zřizování společnosti, nelze považovat za zřizovací výdaje. Jedná se zejména o výdaje na reprezentaci, které mohou vzniknout například jako úhrady občerstvení při jednáních v souvislosti se založením firmy. Dále nejsou za zřizovací výdaje považovány výdaje na pořízení dlouhodobého majetku nebo zásob či výdaje na proškolení budoucích zaměstnanců.

Příklad 1

Dne 16. 10. 2008 byla sepsána společenská smlouva, kterou je založena s. r. o. Společnost zakládají 2 společníci. Před vznikem společnosti byly realizovány tyto výdaje:

  • za živnostenské oprávnění 2000 Kč
  • odměna notáři a kolky 15 000 Kč
  • právní služby 5000 Kč
  • nájemné za kancelář 40 000 Kč
  • poplatky při založení účtu 500 Kč
  • výdaje na reprezentaci 5000 Kč

Výdaje jsou v úhrnné výši 67 500 Kč. Do zřizovacích výdajů ale nelze zahrnout výdaje na reprezentaci, zřizovací výdaje jsou ve výši 62 500 Kč.

Zřizovací výdaje jsou v účetnictví považovány za nehmotný dlouhodobý majetek. Vnitřním účetním předpisem si společnost stanoví limit, kdy se bude jednat o nehmotný majetek a kdy lze výdaje zúčtovat jednorázově do nákladů. Obvykle se účetní jednotky (společnosti) drží Zákona o dani z příjmů. Tento zákon stanoví limit pro nehmotný dlouhodobý majetek 60 000 Kč.

Zřizovací výdaje, pokud jsou považovány za nehmotný dlouhodobý majetek, vstupují do nákladů formou odpisů. Odpisy nehmotného dlouhodobého majetku upravuje § 32a Zákona o dani z příjmů. Podle zákona se nehmotný dlouhodobý majetek, jehož pořizovací cena je vyšší než 60 000 Kč, odepisuje rovnoměrně, po dobu, jejíž určení závisí na typu majetku. Zřizovací výdaje se odepisují 60 měsíců. Zahájení odepisování je v následujícím měsíci po zúčtování zřizovacích výdajů do majetku podniku.

Jak podnikáte?

Z čeho jsou hrazeny zřizovací výdaje společnosti?

Zřizovací výdaje může společnost hradit se splaceného peněžitého vkladu společníků, společníci nemusí na jejich úhradu zvlášť přispívat. Druhá možnost je, že výdaje hradí společníci ze soukromých prostředků a po vzniku společnosti jsou tyto výdaje společníkům proplaceny.

Druhý způsob účtování je vhodnější, protože před vznikem společnosti není vhodné účtovat žádné doklady, protože společnost ještě právně neexistuje. Po vzniku společnosti společnost proplatí společníkům výdaje, které vznikly ještě přede vznikem společnosti.

Ukázka účtování zřizovacích výdajů:

Vraťme se k příkladu 1, předpokládejme, že společnost stanovila limit pro nehmotný dlouhodobý majetek 60 000 Kč.
Zřizovací výdaje
Účetní operace Částka Účet
MD D
Zřizovací výdaje 62 500 Kč 011 365
Náklady na reprezentaci 5 000 Kč 513 365

Použité účty:

  • 011 Zřizovací výdaje
  • 513 Náklady na reprezentaci
  • 365 Ostatní závazky ke společníkům

Pozn. Účtování by se změnilo v případě, že by zřizovací výdaje nedosáhly na hranici 60 tis. Kč., pak bychom výdaje, které se váží k založení a vznik účetní jednotky účtovali po vzniku společnosti přímo do nákladů.
Účet 518 Ostatní služby (notář, nájemné, právní služby.
Účet 538 Ostatní daně a poplatky (kolky)
Účet 568 Ostatní finanční náklady (bankovní poplatky).

Výdaje před zahájením podnikání v deníku příjmů a výdajů v daňové evidenci

Velmi obdobně jako v účetnictví snižují výdaje vynaložené při zahájení podnikání, základ daně z příjmů. Do daňové evidence vstupují i v případě, že byly vynaloženy v kalendářním roce, kteří předcházeli roku zahájení podnikatelské činnosti.

skoleni_8_1

Výdaje se zapíší do deníku příjmů a výdajů podle dokladů, které tyto výdaje prokazují k datu zahájení podnikatelské činnosti tedy v okamžiku otevření knih daňové evidence.

Doklady se v daňové evidenci promítnou stejně, jako kdyby již podnikání probíhalo. V daňové evidenci tedy můžeme zachytit např. nakoupený a spotřebovaný materiál podle dokladu o zaplacení jako výdaj ovlivňující základ daně. Dlouhodobý majetek pořízený před zahájením podnikání je možno zavést do evidence dlouhodobého majetku a připravit odpisový plán, podle něhož budeme snižovat základ daně z příjmů po dobu používání dlouhodobého majetku.

Autor článku

Redaktor/ka již pro server Podnikatel.cz nepracuje. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).