Zaměstnáváte seniory? Děláte dobře sobě i státnímu rozpočtu

18. 7. 2024
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
Pro seniory je velkou výhodou být aktivní, což má dopad i na sociální politiku státu. Benefity jsou však také na straně zaměstnavatele, a to od získání zkušeného zaměstnance přes slevy na pojistném nebo možnosti poslat jej na služební cestu.

Denně narážíme na informace, že seniorů v našem světě rychle přibývá. Ale není senior jako senior. Ne všichni se rozhodli zůstat doma a věnovat se jen svým koníčkům či rodině. Řada z nich je stále aktivních a zapojených na trhu práce. 

Co se dozvíte v článku
  1. Kdo je považován za seniora?
  2. Co zaměstnávání seniorů přinese zaměstnavateli? 
  3. Jak je to s odvody? 
  4. Můžete seniorovi uplatňovat měsíční slevu na dani?
  5. Můžete seniora vysílat na služební cesty?
  6. Jak je to s dávkami při neschopence?

Kdo je považován za seniora?

Za seniora je u nás dnes považován ten, kdo dosáhne věku, od kterého může začít čerpat starobní důchod. To, že si senior požádá o starobní důchod a stane se jeho příjemcem, ho nikterak neomezuje v dalších výdělečných aktivitách. Může svobodně podnikat nebo může být zaměstnán. Být aktivní přináší pozitiva jemu samotnému, zaměstnavatelům i státu.

Aktivní senior si díky přivýdělku nemusí žádat o jiné dávky ze systému sociálního zabezpečení. Na to, na co mu jeho důchod nestačí, si jednoduše přivydělá. Cítí se tak svobodnější, nezávislý a tím pádem i sebevědomější. Tento pocit mu přináší fyzická i psychická pozitiva. Setkávání s dalšími lidmi na pracovišti vylučuje izolaci a riziko sociálního vyloučení. Má proč každé ráno vstávat, dbát o svůj zevnějšek. I když si vzhledem k věku či zdravotnímu stavu sníží úvazek, tak si stále může připadat užitečný. 

Aktivní stárnutí a proaktivní přístup ke stárnutí je jednou z priorit sociální politiky našeho státu. Cílem je, aby se lidé nejen dožili důchodového věku, ale aby se jej dožili ve zdraví a určité kondici. Takový senior pak nemusí být zvýšenou zátěží pro veřejné zdravotnictví. Senior, který je schopen i nadále aspoň částečně zůstat v pracovním procesu, stále přispívá do systému sociálního a zdravotního pojištění, odvádí daň z příjmu. Má vyšší osobní rozpočet, než kdyby byl závislý pouze na starobním důchodu, tudíž může i více utrácet. Nemusí žádat o další sociální dávky. Nepotřebuje využívat sociální služby. Tím, že mu dáte šanci pracovat u vás ve firmě, podpoříte řadu výše uvedených pozitiv. 

Co zaměstnávání seniorů přinese zaměstnavateli? 

Záleží, v jakém oboru podniká a na jaké pozici seniora zaměstná. V prvé řadě může těžit z jeho celoživotních zkušeností a dlouhodobé praxe. Senioři si většinou udržují určitý nadhled, nekonfliktní a klidný přístup. Senior se už většinou nedere za vyšší pozicí, za odměnami apod. Chce si svou práci vychutnat a prokázat své znalosti. Bývá také flexibilnější, co se týče směn či začátku a konce pracovní doby. Je přínosný všude tam, kde může předávat své zkušenosti. Při kontaktu se zákazníky bývá příjemný a trpělivý. Nestresuje se, že nechal děti doma samotné, kdo je vyzvedne ze školy a co bude vařit k večeři. Seniory lze využívat pro systematické činnosti, které vyžadují trpělivost a rozvahu. 

Pokud zaměstnáte seniora na nižší úvazek, můžete využít slevu na pojistném na sociální pojištění. Nárok na slevu za kalendářní měsíc má totiž zaměstnavatel za zaměstnance v pracovním poměru, který dosáhl minimálně 55 let a se kterým je sjednána kratší pracovní doba. Zkrácený úvazek se musí pohybovat v rozmezí od 8 hodin do 30 hodin týdně. Výše měsíční mzdy je omezena maximální částkou 65 951 Kč (pro rok 2024). Výše slevy na pojistném za zaměstnance za kalendářní měsíc činí 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které je sleva uplatňována.

V případě, že seniora zaměstnáváte na nižší úvazek, přičemž jeho měsíční mzda nedosáhne výše mzdy minimální (18 900 Kč pro rok 2024), pak si nemusíte dělat starosti s dopočítáváním minimálního pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Poživatelé starobního důchodu patří mezi státní pojištěnce. Základní odvod za ně příslušné zdravotní pojišťovně provádí stát. Vy spočítáte pojistné tak, jak odpovídá skutečně dosaženému vyměřovacímu základu, ať už se jedná o pracovní poměr nebo činnost na dohodu. 

Pracujícím seniorům už neporostou penze, ale získají slevu na pojistném Přečtěte si také:

Pracujícím seniorům už neporostou penze, ale získají slevu na pojistném

Jak je to s odvody? 

Co se týče nutnosti odvodů na zdravotní či sociální pojištění (důchodové, nemocenské), platí pro poživatele starobního důchodu stejná pravidla jako pro jiné zaměstnance. V případě zaměstnání na pracovní smlouvu nebo práci na dohodu o pracovní činnosti, pojistné odvádíte, pokud se nejedná o zaměstnání malého rozsahu. Tzn. vždy, pokud měsíční vyměřovací základ přesáhne částku 3999 Kč. U práce na dohodu o provedení práce do konce letošního roku platí hranice 10 000 Kč. Pokud tedy měsíční vyměřovací základ nepřesáhne tuto částku, pojistné neodvádíte. 

Je podle vás pro pracující seniory lepší sleva na pojistném, nebo zvýšení důchodů?

Můžete seniorovi uplatňovat měsíční slevu na dani?

Ano. Každý občan bez ohledu na věk či příjem sociálních dávek má možnost snížit si ročně svůj daňový základ o 30 840 Kč (pro rok 2024). Bez ohledu na to, zda pracoval po celý kalendářní rok či pouze po jeho část. 

Můžete seniora vysílat na služební cesty?

Ano, můžete. Pro seniory neplatí v tomto ohledu žádná extra omezení. Vztahují se na ně pouze obecně platná pravidla vyplývající z příslušných právních předpisů jako na ostatní mladší zaměstnance. 

skoleni_8_1

Jak je to s dávkami při neschopence?

Může senior, který je poživatelem starobního důchodu, pobírat i dávku nemocenského pojištění v případě dočasné pracovní neschopnosti? Pokud je senior po dobu nemoci zaměstnán, tak se na něj v případě dočasné pracovní neschopnosti vztahují stejná pravidla jako na všechny ostatní. V prvních 14 dnech obdrží náhradu mzdy od zaměstnavatele a trvá-li pracovní neschopnost i nadále, od 15. dne pobírá dávku nemocenského. Má omezenu pouze celkovou maximální podpůrčí dobu v daném kalendářním roce. V praxi to znamená, že nemocenské je mu poskytováno maximálně 90 dnů v jednom kalendářním roce. 

Senior, který pobírá starobní důchod a zároveň vykonává výdělečnou činnost, z níž je mu odváděno pojistné na sociální pojištění, má nárok na zvýšení procentní výměry důchodu za každých takto odpracovaných 360 dnů, a sice o 0,4 % jeho výpočtového základu. Požádat o navýšení může každý senior vyplněním tiskopisu „Žádost o zvýšení starobního důchodu v souvislosti s výkonem výdělečné činnosti“, který odevzdá na okresní správě sociálního zabezpečení. Podání lze uskutečnit i online cestou.

Měly by být zavedeny slevy pro pracující důchodce?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).