Zaměstnavatel vede veškerou personální agendu, poskytuje svým zaměstnancům mzdu, vyplácí náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti, vyplácí cestovní náhrady, vypočítává a odvádí povinné pojistné zaměstnanců, zdaňuje příjmy svých zaměstnanců, odvádí zálohy na daň a případně provádí roční vyúčtování daně z příjmů.
Čtěte více: V lednu se mění povinnosti zaměstnavatele
Mezi povinnosti zaměstnavatele patří vést evidenci o výplatách na mzdových listech. Zaměstnavatelé vyplňují evidenční listy důchodového pojištění, spolupracují s úřady práce. Povinností zaměstnavatele je také platit pojistné na zákonné pojištění. Čtěte více: Jak náročné je být zaměstnavatelem?
To je jen rychlý výčet základních povinností zaměstnavatele. A dodržování všech povinností zaměstnavatele se také kontroluje. Kontrola může přijít z finančního úřadu, z příslušné správy sociálního pojištění i ze zdravotních pojišťoven. Kontrolní činnost v oblasti zaměstnanosti vykonávají úřady práce, inspektorát práce, Ministerstvo práce a sociální věcí a dokonce i celní úřady. Čtěte více: Nové oznamovací povinnosti zaměstnavatelů v roce 2009
Kontrolní činnost v oblasti zaměstnanosti
Úřady práce kontrolují dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů. Zabývají se také výší průměrného měsíčního výdělku pro potřeby stanovení výše podpory nezaměstnanosti. Úřady práce kontrolují také subjekty, které působí jako rekvalifikační zařízení. Působnost kontroly úřadů práce zasahuje i na subjekty, které využívají dotace na zřízení pracovního místa.
Ministerstvo práce a sociálních věcí kontroluje především plnění dohod o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení.
Celní úřady kontrolují zaměstnávání cizinců. Předmětem kontroly je výkon práce cizince v souladu s povolením k zaměstnání, pokud je povolení potřebné, nebo zda je zaměstnání v souladu se zelenou kartou.
Celní úřady předávají informace o výsledcích kontroly na příslušný úřad práce jakožto podklad pro další řízení. V případě zjištění nedostatků vyměřuje úřad práce pokutu. Celní úřady se zabývají nelegální prací cizinců, která je v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání.
Inspekce práce kontroluje dodržování povinností příslušných fyzických a právnických osob – zaměstnavatelů. Zejména povinnosti, které zaměstnavatel má v souvislosti se Zákoníkem práce, zákonem č. 309/2006 Sb., kterým se upravují požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a souvisejících předpisů včetně předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti některých technických zařízení. Inspekce práce může dále kontrolovat dodržování kolektivních smluv a vnitřních předpisů. Čtěte více: Zaměstnanci v roce 2009: shrnutí legislativních změn
Pokud zjistí orgány kontroly porušení povinností zaměstnavatele, požaduje se odstranění zjištěných nedostatků. Za zjištěná porušení se udělují zaměstnavatelům sankce. Zaměstnavateli, který se dopustí přestupku, může být udělena pokuta v řádech miliónů korun.
Možné hříchy zaměstnavatelů – diskriminace, nelegální zaměstnávání či neplnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením
Diskriminace při výběrovém řízení i při výkonu zaměstnání
Jedním ze zásadních problémů je porušování zákazu diskriminace. Poruší-li zaměstnavatel zákaz diskriminace a nezajistí rovné zacházení, je možné za tento přestupek uložit pokutu až do výše 1 miliónu korun.
Diskriminace může nastávat z důvodů rasových, etnicko-národnostních, z důvodů občanské angažovanosti, či z důvodů, které charakterizují určitou osobu. Důvodem diskriminace může být pohlaví, věk, zdravotní stav, rodinný stav či povinnosti k rodině.
Podle zprávy o činnosti Státního úřadu inspekce práce za rok 2008 bylo zjištěno 73 porušení zásady rovnosti a zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích. „Zaměstnavatelé se nejčastěji dopouštěli porušení na úseku rovného zacházení v oblasti odměňování, kdy za práci stejné hodnoty neposkytli zaměstnancům stejnou mzdu, plat či odměnu. Naopak diskriminace, jako nerovné zacházení na základě konkrétního diskriminačního důvodu, jakými jsou například pohlaví, věk, zdravotní stav, státní příslušnost, orgány inspekce práce doposud neprokázaly,“
konstatuje nicméně zpráva. Pro inspektorát práce je totiž prokázání diskriminace komplikované, protože nejčastěji stojí pouze na tvrzení jednoho zaměstnance.
Setkal/a jste se s diskriminací v pracovněprávních vztazích?
Zákaz diskriminace se nevztahuje pouze a jen na zaměstnance podniku. Zásadu zákazu diskriminace musí zaměstnavatel ctít již při přijímání do zaměstnání, při výběrovém řízení.
Porušením zásady rovnosti a zákazu diskriminace je také kritérium věku při přijímání do práce. Věk nesmí být ani důvodem k výpovědi. Diskriminaci mohou pocítit také matky malých dětí. Čtěte více: Trh práce deformují stereotypní postoje k ženám a mužům
V pracovním poměru se požadavek rovnosti projevuje i v diferenciaci pracovních podmínek či v nárocích na zaměstnanecké benefity. Čtěte více: Osekávání zaměstnaneckých benefitů v krizi
Dojde-li k diskriminaci zaměstnance, zaměstnanec má možnost podat soudní žalobu. Zaměstnavatel má v takovém případě důkazní břemeno, jelikož musí prokázat, že zaměstnanec nemá pravdu. Čtěte více: Pád vlády může odstřelit zákon proti diskriminaci
Zaměstnání bez povolení
Zaměstnavatelé se dopouštění přestupku také tím, že zprostředkují zaměstnání bez povolení. Za tento přestupek je možné vyměřit pokutu až ve výši 2 miliónů korun. Pokutu až 5 miliónů korun lze uložit, pokud zaměstnavatel umožní výkon nelegální práce.
Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Pokutu až do výše jednoho miliónu korun lze vyměřit zaměstnavateli, který nesplní podmínku zaměstnávání osob se zdravotním pojištění nebo nevede evidenci zaměstnaných osob se zdravotním postižením nebo evidenci volných pracovních míst, které jsou vyhrazeny pro tyto osoby. Čtěte více: Zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP)
Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením mají zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 25 zaměstnanců. Povinný podíl činí 4 %.
Zaměstnavatelé svou povinnost plní zaměstnáváním zdravotně postižených v pracovním poměru nebo odebíráním výrobků a služeb od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením. Povinnost je splněna i náhradním plněním, tedy odvodem do státního rozpočtu.
ČLÁNKY DO MAILU