Zdravotní pojištění při zkráceném úvazku zaměstnanců a OSVČ

O odvodu zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu rozhoduje výše příjmu

Pokud je hrubý příjem zaměstnance na zkrácený úvazek vyšší než stanovený minimální vyměřovací základ, tj. 8000 Kč, je zajištěn odvod pojistného v souladu se Zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. V opačném případě odvede zaměstnavatel doplatek do minima. Čtěte více: Nejčastější chyby u sociálního a zdravotního pojištění

Podnikatel.cz doporučuje Mzdové účetnictví 2008

Již 11. vydání tohoto praktického průvodce je výrazně aktualizováno k 1. lednu 2008. V kontextu širokého spektra novelizovaných předpisů odpovídá na otázky, které řeší mzdové účetní a ostatní odborná veřejnost v oblastech: pracovního práva, mezd, zdravotního, důchodového a nemocenského pojištění, zdaňování příjmů ze závislé činnosti, cestovních náhrad, důchodů a další (…). Více o knížce.

Příklad:

Zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek s měsíčním příjmem 4000 Kč (nemá další příjem, není OSVČ ani osobou, u které není stanoven minimální vyměřovací základ).

V případě, že pracovní poměr trval jen část měsíce nebo byl zaměstnanec v pracovní neschopnosti, snižuje se minimální vyměřovací základ na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů.

Příklad:

Zaměstnanec na zkrácený pracovní úvazek je od 21. června v pracovní neschopnosti. Jeho měsíční hrubý příjem činil 3000 Kč.

Souběh dvou (nebo více) zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek

1. Příjem u jednoho ze zaměstnavatelů překročí 8000 Kč – zaměstnanec se zkráceným pracovním úvazkem, který je současně zaměstnán u jiného zaměstnavatele s příjmem nad 8000 Kč, musí předložit potvrzení o odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Zaměstnavatel se sníženým úvazkem odvádí po předložení potvrzení pojistné ze skutečně dosaženého příjmu.
2. Příjem u žádného zaměstnavatele nepřekročí 8000 Kč, ale součet příjmů tuto částku překročí – je nutná spolupráce obou zaměstnavatelů, aby měli za rozhodné období k dispozici materiály pro posouzení povinnosti odvodu do minima. Pokud součet příjmů v daném měsíci překročí 8000 Kč, odvede každý zaměstnavatel zdravotní pojištění jen ze skutečně dosaženého příjmu.
3. Součet příjmů zaměstnavatelů nepřekročí částku 8000 Kč – zaměstnanec pověří některého ze zaměstnavatelů k dopočtu do minima. Zaměstnavatel musí k dopočtu znát výši hrubých mezd vyplacených ostatními zaměstnavateli za dané období.

Souběh se samostatnou výdělečnou činností

Je nutné posoudit, které příjmy jsou pro OSVČ hlavním zdrojem příjmů.

1. Hlavní zdroj příjmů zaměstnání – zaměstnavatel odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, tj. 8000 Kč. U OSVČ nemusí být minimum dodrženo, není povinna platit měsíční zálohy na pojistné.
2. Hlavní zdroj příjmů samostatná výdělečná činnost – OSVČ platí měsíční zálohy na pojistné a tuto skutečnost potvrdí zaměstnavateli např. čestným prohlášením, zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečně dosaženého příjmu.

U osob, za které platí pojistné stát (§ 7 odst. 1 Zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění), platí zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu. Práci doma nebo na zkrácený pracovní úvazek využívají velmi často osoby celodenně pečující o děti.

Osoby celodenně osobně a řádně pečující o alespoň jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku

Do této kategorie patří pouze jedna osoba, tedy matka, otec nebo další osoba, která převzala dítě do trvalé péče. Nejedná se o příjemce mateřské nebo rodičovské dovolené, které jsou jako osoby, za které platí pojistné stát, samostatnou skupinou. Čtěte více: Podnikání a rodičovská dovolená jdou skloubit bez problémů

Podmínka celodenní osobní a řádné péče je splněna: 

• dítě není svěřeno do péče jiné osobě,
• dítě není umístěno v zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem,
• dítě nedochází do mateřské školy na dobu, která převyšuje 4 hodiny denně,
• dítě školou povinné není umístěno ve školním zařízení po dobu přesahující návštěvu školy.

Pokud jsou tyto osoby zaměstnány na zkrácený pracovní úvazek po celý kalendářní měsíc, odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti doplatku do minimálního vyměřovacího základu. V případě poskytnutí neplaceného volna se pojistné neplatí.

OSVČ pečující celodenně o dítě (děti)

Samostatně výdělečná osoba pečující celodenně a řádně o dítě (děti) platí zálohy na pojistné jen z vypočteného dosaženého vyměřovacího základu nebo žádné. Při ročním vyúčtování nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ v měsících, kdy je podmínka celodenní a řádné péče splněna.