Předně sám prezident zákon, který superhrubou mzdu zrušil, nevetoval, přestože tím vyhrožoval, aniž by v zákoně nějaké časové omezení ve skutečnosti bylo. A i kdyby se tam skutečně dvouletá platnost nacházela, platily by změny i pro letošní rok. Vracet tak novelu o rozpočtu za rok 2022 nedává smysl.
Co se dozvíte v článku
Zeman vetoval novelu rozpočtu
Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek vetoval novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2022. Důvodem mého veta je skutečnost, že příjmová stránka rozpočtu je nižší, než by mohla být, pokud by předložené novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022 předcházela novela zákona o daních z příjmů. Rozpočet tak vychází ze snížené daňové sazby u příjmů fyzických osob, čímž vzniká rozpočtový výpadek ve výši 90 miliard korun, to jest přibližně čtvrtina rozpočtového deficitu. Přitom se při zrušení superhrubé mzdy předpokládalo, že zmíněná daňová sazba bude vrácena na původní úroveň. Tento veřejný závazek předkladatel uvedl v odůvodnění k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní,
uvedl podle stránek Hradu Miloš Zeman. Přestože má prezident pravdu, že v odůvodnění návrhu byly 2 roky zmíněny, jeho argumentace je chybná.
Zrušení superhrubé mzdy podpořily ANO, ODS a SPD
Vraťme se ale nejprve do léta roku 2020. Předchozí premiér Andrej Babiš tehdy překvapil s prohlášením, že plánuje od roku 2021 zrušit superhrubou mzdu a snížit zaměstnancům daň z příjmů. Tento plán ovšem znamenal výrazný zásah do rozpočtů, přičemž odhady hovořily o 80 až 100 miliardách korun ročně. Snížení daní nicméně mělo dle Babišova prohlášení platit pouze 2 roky. Vzhledem k tomu, že zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15% sazby daně z mzdy hrubé měla v programu i ODS, občanští demokraté návrh podpořili a bylo tak zřejmé, že návrh pravděpodobně projde.
I z řad ODS se sice ozývaly hlasy, které upozorňovaly, že kromě zrušení superhrubé mzdy mají občanští demokraté v programu i zodpovědnou rozpočtovou politiku. Nad touto kritikou si však vedení ODS umylo ruce bizarní tabulkou údajných úspor 80 mld. Kč, kterou předložilo do Sněmovny. Ve skutečnosti sice nešlo o žádný reálný plán úspor, ale jen snížení výdajů v určitých kapitolách rozpočtu, ale ODS to stačilo. „Úspory“ nakonec dle předpokladů nebyly schváleny (a ani být nemohly) a ANO, ODS a také SPD tak společně zasekly do rozpočtů každoroční sekyru okolo 80 mld. Kč.
Snížení daně pomůže hlavně nejbohatším, varovaly studie
Marné tak byly ekonomické studie, které upozorňovaly, že desítky miliard ze zmíněných zhruba 80 miliard se jen přelijí do úspor nejbohatších. Například studie VŠE spočítala, že z 80 miliard korun, které by rozpočty stál Babišův návrh, by 32 miliard korun směřovalo nikoli do spotřeby, ale do zvýšení úspor, a to především u těch nejbohatších.
Studie IDEA Cerge zase ukazovala, že největší kus koláče si ukrojí vysokopříjmoví zaměstnanci. Ve vládní variantě měly získat podle studie první tři kvintily, tedy spodních 60 % zaměstnanců, jen 36 % z celkového objemu úspor na daních. Naopak vysokopříjmovým (nejvyšší pětina zaměstnanců) mělo směřovat z odhadovaných 80 miliard korun 39 %.
Plán na 2 roky padl
Už během podzimu navíc začalo být jasné, že padne i Babišův plán s tím, že snížení daní bude platit jen dva roky. V pozměňovacím návrhu, který podal, sice bylo ve zdůvodnění uvedeno, že snížení je zamýšleno pouze jako dočasné, a to na 2 roky s tím, že o definitivním daňovém režimu a výši sazeb bude rozhodnuto dle aktuálního ekonomického a fiskálního vývoje, samotné paragrafové znění však žádné časové omezení neobsahovalo.
Tehdejší ministryně financí Alena Schillerová tvrdila, že legislativně nejde stanovit, že snížení daní platí jen dva roky. My bychom mohli udělat jedinou věc, že bychom tam dali od roku 2022 jiné sazby. A jaké? My budeme diktovat budoucí vládní reprezentaci, budoucí Poslanecké sněmovně, jaké tam dát?
ptala se sugestivně během třetího čtení Schillerová, aniž by si uvědomovala, že návrhem nadiktovala budoucí vládní reprezentaci a Sněmovně sazby od roku 2022, jen tedy stejné jak pro rok 2021.
Všichni se každopádně spokojili s tvrzením z odůvodnění návrhu, že „snížení je zamýšleno pouze jako dočasné, a to na 2 roky“.
"A. Babiš slíbil M. Zemanovi, že zrušení superhrubé mzdy bude platit jen na roky 2021 a 2022. Svůj slib nedodržel. Prezidentovo zdůvodnění veta by bylo validní až při vetování rozpočtu 2023. O skutečných důvodech veta novely rozpočtu 2022 můžeme jen spekulovat." @Zbynek_Stanjura
— Ministerstvo financí ČR (@MinFinCZ) November 3, 2022
Argumentovat slibem 2 let je mimo mísu
Toto tvrzení nakonec stačilo i prezidentu Miloši Zemanovi a tak daňový balíček nevetoval, i když v něm nakonec časově omezené snížení daně z příjmů nebylo. Vzhledem k tomu, že na podzim se konaly volby, bylo jasné, že jde o slib neslib, který nemá žádnou relevanci. A rozhodně nemá žádnou váhu pro novou vládu, která vzešla z voleb, jelikož ta žádný slib nedala. Argumentovat tak tímto závazkem nedává smysl.
Ještě větší nesmysl je pak argumentovat jím při vetování novely zákona o státním rozpočtu za rok 2022. I kdyby se nová vláda rozhodla splnit slib vlády předchozí a daň zpětně opět zvýšit, pro rok 2022 by pořád platila snížená sazba. Ke zrušení superhrubé mzdy totiž došlo od roku 2021 a slib dvou let se tak týkal roku 2021 a 2022. Miloš Zeman si měl nechat tuto argumentaci až pro vetování rozpočtu pro rok 2023. Sice by to vzhledem k nové vládě pořád nemělo žádnou relevanci, ale nebyl by to aspoň argumentační nesmysl.