V předchozím článku jsme popisovali změny, které má od roku 2025 přinést novela zákona o zaměstnanosti. Jde o opatření k zabránění zneužívání zaměstnávání na chráněném trhu práce, povinnosti spojené s přihlašováním určité skupiny zaměstnaných cizinců i větší možnosti prokazování nelegální práce při kontrolách inspektorátem práce.
Co se dozvíte v článku
Plnění povinného podílu zaměstnáváním osob se zdravotním postižením
Nejde jen o zaměstnavatele na chráněném trhu práce, tedy zaměstnavatele, kteří čerpají výhody při zaměstnávání osob se zdravotním postižením v rámci uzavřených dohod s úřadem práce. Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením se týká všech zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru (v přepočteném počtu). Tedy zaměstnavatelů na volném trhu práce. Svou povinnost splní zaměstnáním těchto osob, odebráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů na chráněném trhu práce nebo odvodem do státního rozpočtu podle § 81 zákona o zaměstnanosti. V současnosti jsou všechny tři způsoby plnění povinného podílu zaměstnávat OZP na volném trhu práce rovnocenné.
Navrhovaná změna má za cíl zvýšit zájem zaměstnavatelů na přímém zaměstnávání těchto osob v pracovním poměru. Zaměstnavatelé, kteří OZP zaměstnávají, budou oproti stávajícímu stavu zvýhodněni (snížením odvodu). Má dojít ke zlepšení postavení i možností pracovního uplatnění OZP na volném trhu práce.
Změna výše odvodu do státního rozpočtu
Aktuálně činí podle § 81 odst. 2 písm. c) zákona o zaměstnanosti výše odvodu do státního rozpočtu za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.
Pro rok 2025 má být výše odvodu do státního rozpočtu podle § 81 odst. 2 písm. c) zákona o zaměstnanosti za každou osobu se zdravotním postižením, kterou má zaměstnavatel zaměstnat, rovna částce odpovídající průměrné mzdě v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla, vynásobené
- a) koeficientem 1, pokud zaměstnavatel zaměstnává podle § 81 odst. 2 písmenem a) alespoň 3 % osob se zdravotním postižením,
- b) koeficientem 2, pokud zaměstnavatel zaměstnává podle § 81 odst. 2 písmenem a) alespoň 1 % osob se zdravotním postižením, nebo
- c) koeficientem 3,5, pokud zaměstnavatel zaměstnává podle § 81 odst. 2 písmenem a) méně než 1 % osob se zdravotním postižením.
Důvodová zpráva k novele zákona vysvětluje, že nová úprava bude zaměstnavatele na volném trhu práce motivovat k tomu, aby zvážili všechny možnosti vedoucí ke zvýšení zaměstnanosti cílové skupiny. Snahou je docílit toho, aby zaměstnavatelé, kteří se doposud zaměstnáváním osob se zdravotním postižením vůbec nezabývali, začali o této možnosti uvažovat. Zaměstnavatelé, kteří alespoň částečně plní povinnost zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, budou naopak oproti stávajícímu stavu zvýhodněni.
Jak řešíte povinnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením?
Změna prováděcí vyhlášky k zákonu o zaměstnanosti
Novela vyhlášky obsahuje i drobnou legislativně technickou změnu řešící aplikační problémy výpočtu tzv. náhradního plnění. Při současné formulaci není patrné, zda se dělí sedminásobkem průměrné mzdy celkový objem dodávek od všech dodavatelů náhradního plnění nebo od každého jednotlivého dodavatele zvlášť. V uvedeném odstavci se tudíž matoucí slovo jednotlivých dodavatelů vypouští.
Navrhovaná změna v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením si vyžádá také změnu vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti. Konkrétně jde o vypuštění tzv. dílčího limitu náhradního plnění stanoveného pro objem dodávek pro jednoho odběratele. Dílčí limit náhradního plnění činí v praxi značné aplikační potíže. Převážná většina zaměstnavatelů ho není schopna v kombinaci s celkovým limitem náhradního plnění správně aplikovat.
Dílčí versus roční limit náhradního plnění
Na základě změny právní úpravy od roku 2018 lze splnit povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením tzv. náhradním plněním (odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů na chráněném trhu práce nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám). Ovšem musí jít o zaměstnavatele uznaného za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Takový zaměstnavatel musí mít účinnou dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce.
Dále musí zaměstnavatelé sledovat dílčí (čtvrtletní) limit náhradního plnění stanoveného pro objem dodávek. Od roku 2025 má být čtvrtletní limit nahrazen limitem ročním. Je potřeba, aby dodavatelé náhradního plnění v evidenci uváděli roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. Tento počet bude rozhodný pro určení výše limitu náhradního plnění. Tím se celý postup výrazně zjednoduší.
V současnosti jsou stanoveny dva limity:
- pro celkový objem dodávek dodavatele všem jeho odběratelům náhradního plnění
- pro dodání náhradního plnění jednomu odběrateli (tzv. dílčí limit).
Stávající úprava je složitá a nepřehledná
Navrhované zrušení dílčího limitu náhradního plnění rovněž navazuje na postupné snižování limitu náhradního plnění (ze stávajícího 28násobku na 21násobek, resp. 14násobek průměrné mzdy v národním hospodářství) a zákaz dodávek náhradního plnění mezi majetkově propojenými společnostmi. Podle ministerstva práce a sociálních věcí ztrácí na základě těchto opatření dílčí limit náhradního plnění svou opodstatněnost.
V kombinaci s celkovým limitem je stávající právní úprava podle zákonodárců velmi složitá a nepřehledná, přičemž převážná většina zaměstnavatelů nepostupuje při aplikaci limitů správně. V podstatě není schopna aplikovat dílčí limit v kombinaci s celkovým limitem náhradního plnění. Od roku 2025 tím dojde k zjednodušení způsobu výpočtu takzvaného náhradního plnění.
ČLÁNKY DO MAILU