Změny ve srážkách ze mzdy od 1. října 2024

Vícečetné exekuce a srážky ze mzdy 

Cílem přijatého pozměňovacího návrhu k novele insolvenčního zákona je sjednocení exekučních a insolvenčních srážek ze mzdy, a to v případech vícečetných exekucí. Jestliže jsou dlužníci v oddlužení, sráží jim plátci mzdy většinou dvě třetiny zbytku čisté mzdy. Avšak v exekucích, pokud jde pouze o nepřednostní pohledávky, splácí díky postupu, který je dle občanského soudního řádu závazný, pouze jednu třetinu. Což může být okolnost, která dlužníky ke vstupu do oddlužení nemotivuje. V exekucích jim totiž mimo nezabavitelnou částku zůstává nejen třetina pro dlužníka, ale také třetina, která je určena přednostním pohledávkám. Nehledě na okolnost, že v podstatě téměř nesplácí své dluhy.

Čtete o změnách v oddlužení v článcích:

• Oddlužení podle nových podmínek od října 2024
• Splnění oddlužení a možnost splácet z nezabavitelné částky
• Srážky ze mzdy v insolvenci po novele insolvenčního zákona

Nový postup při srážkách ze mzdy 

Občanský soudní řád popisuje postup srážek ze mzdy v ustanovení § 279. K dosavadním odstavcům se přidávají nové odstavce 4 až 7. Dvě třetiny zbytku čisté mzdy vypočteného se od října 2024 sráží vždy, 

• a) jsou-li na mzdu povinného současně nařízeny nejméně 4 výkony rozhodnutí k vymožení splatných peněžitých pohledávek, a (současně)
• b) usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí (§ 294 odst. 3 občanského soudního řádu) bylo doručeno plátci mzdy. 

Nově budou dlužníci, kteří mají pouze nepřednostní pohledávky, splácet rychleji. Sráží se totiž i z třetiny čisté mzdy, která je určena přednostním pohledávkám. Opatření se dotýká pouze dlužníků, kteří mají 4 a více exekucí (včetně daňových exekucí). Při tomto novém postupu se druhá třetina určená pro přednostní exekuce připočte k první. Jestliže má dlužník také přednostní pohledávky, srazí se z druhé třetiny zbytku mzdy samozřejmě nejprve na přednostní a případný zbytek (včetně plně zabavitelné částky) se připočte k první třetině. 

Výjimky z nového postupu 

U dlužníků, jenž nemají více než tři exekuce, se nic nemění. Zaměstnavatelé postupují dosavadním způsobem. Obdobně se nový způsob nepoužije v zákonem definovaných situacích. A to: 

• a) doloží-li povinný plátci mzdy, že mu byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod, a ( současně)
• b) nedosahuje-li jedna třetina zbytku čisté mzdy částky rovnající se součtu měsíčních hotových výdajů a měsíční odměny insolvenčního správce náležejících v oddlužení za období plnění splátkového kalendáře zvýšených o daň z přidané hodnoty. 

Je tedy zřejmé, že přiznání důchodu musí dlužník zaměstnavateli doložit. Pokud existenci důchodu nedoloží, srazí plátce mzdy na nepřednostní pohledávky dvě třetiny zbytku čisté mzdy. Pokud dlužník přestane podmínku splňovat, bude např. snížen nebo odebrán invalidní důchod, musí tuto skutečnost zaměstnavateli oznámit. Dále je zde v písmenu b) zmíněno finanční omezení, kdy se nový postup u dlužníků s přiznaným důchodem neuplatní. Jestliže je jedna třetina nižší než měsíční částka připadající na odměnu a hotovostní výdaje insolvenčního správce. Podmínky výše uvedené pod písmenem a) a b) musí platit současně, tj. doložený důchod a současně nižší příjmy.

Okamžik pro zahájení srážky ze mzdy 

Nové ustanovení § 282a občanského soudního řádu specifikuje, od jakého data má plátce mzdy provádět srážky ze mzdy (případně jiného příjmu). Píše se zde, že plátce mzdy začne provádět stanovené srážky ze mzdy povinného od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Věta první se použije přiměřeně, je-li plátci mzdy doručeno usnesení podle § 294 odst. 3 nebo jiné rozhodnutí, na jehož základě má plátce mzdy začít provádět srážky ze mzdy, rozhodnutí, na jehož základě má plátce mzdy přestat provádět srážky ze mzdy nebo na jehož základě se mění výše srážek ze mzdy, anebo dozvěděl-li se plátce mzdy o skutečnosti, na jejímž základě má začít nebo přestat provádět srážky ze mzdy nebo která má vliv na výši srážek ze mzdy. 

Novým postupem se upřesňuje, v jakém časovém úseku od doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí je plátce povinen začít s prováděním srážek ze mzdy. V řízení o výkonu rozhodnutí musí být respektována doba, po kterou zaměstnavatel zpracovává mzdy, které mají být následně vyplaceny v konkrétním výplatním termínu. Půjde jak o doručení exekučních příkazů či výkonů rozhodnutí, tak o doručení usnesení o pokračování ve srážkách ze mzdy. Obdobně také rozhodnutí, na jejichž základě má plátce mzdy přestat provádět srážky (rozhodnutí o odkladu či zastavení), nebo jakákoli skutečnost, která má vliv na výši srážek ze mzdy, např. narození dítěte. 

Jde o velmi významnou a pro zaměstnavatele, potažmo jejich mzdové účetní, velmi přínosnou změnu. Na základě přechodných ustanovení se u řízení zahájených přede dnem účinnosti tohoto zákona (před 1. říjnem 2024) použije zákon ve znění účinném ode dne nabytí jeho účinnosti. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Nová centrální evidence srážek ze mzdy 

Spolu s popisovanými změnami přichází i další novinka v podobě centrální evidence srážek ze mzdy a jiných příjmů, kde bude plátce mzdy pravidelně doplňovat informace potřebné pro provádění exekucí. Tím se vyhne obvyklému poskytování součinnosti různým exekutorům. Evidenci povede Exekutorská komora České republiky. Postup i náležitosti sdělování údajů vysvětlíme v navazujícím článku.