Zrušme minimální mzdu a reformujme zákoník práce

8. 2. 2009
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Autor: 258398
Vláda i opozice zveřejnila řadu návrhů různých opatření, kterými hodlají čelit krizi. Převážná většina z nich se však negativně promítne do státního rozpočtu. Existují ale i kroky, které mohou pomoci a které deficit nezvýší.

Finanční krize již doléhá na českou ekonomiku a prognózy hospodářského růstu na příští rok se za optimistické označit nedají. Vláda avizovala, že proti krizi podnikne příslušná opatření. Mluví se o různých fiskálních opatřeních, od daňových úlev přes daňové prázdniny až po mimořádné finanční dotace pro vybraná odvětví. Všechny tyto kroky mají podpořit českou ekonomiku a zabránit jejímu pádu do recese. Jenže žádná vláda nemá plně ve své moci krizi zabránit. Zatímco tedy navrhovaná opatření nemusí vést ke kýženému úspěchu, dozajista negativně postihnou státní rozpočet a zvýší deficit veřejných financí. Čtěte více: Udrží se česká ekonomika nad hladinou, nebo ji čeká recese?

Léta růstu jsme promarnili

Marně teď vyznívá naříkání nad léty vysokého hospodářského růstu, kdy Česko promarnilo ideální čas na snížení státního dluhu. Jak by se nám dnes lehce dělaly různé daňové úlevy a prorůstová opatření. Jenže se opět potvrdila neschopnost tuzemských politických špiček v dobách růstu smazávat předchozí dluhy. V krizi dokáží naši představitelé peníze do ekonomiky jednoduše nalévat, ale v dobách růstu se jen málokdo z nich hrne do umořování vytvořených dluhů. Když ekonomika šlape, tak proč zbytečně ztrácet politické body utahováním opasků? Avšak na dluh se nedá žít věčně, a jak trefně poznamenal expremiér Miloš Zeman, „dát peníze někam umí každý idiot.“ Čtěte více: Zeman k finanční krizi: „Dát peníze někam umí každý idiot“

Dají se ale uskutečnit i kroky, které by ekonomice mohly pomoci a nezvýšily by státní dluh. Firmám se kvůli krizi snižuje počet zakázek a řadě z nich hrozí krach. Bankrot řady firem znamená i zvýšení nezaměstnanosti a další řetězovitý dopad na spotřebu, zakázky apod. Podnikatelský sektor se dá ale podpořit i jinými než finančními injekcemi. České ekonomice by značně pomohlo zpružnění trhu práce a odstranění nadbytečné administrativy, např. při snaze začít živnostensky podnikat.

Reformujme zákoník práce a živnostenský zákon

Pružnosti na trhu práce by nejvíce prospělo omezení moci odborů, což ovšem není politicky průchodný tah. Jako reálnější a pragmatičtější se proto jeví zrušení institutu minimální mzdy, odstranění nesmyslného dělení pracovních závazků na všemožné dohody o provedení práce a činnosti a především novelizace zákoníku práce.

Při existenčních potížích firmy, kdy nelze vzhledem k zákonem stanovené minimální hranici snížit mzdu svých zaměstnanců, se podnikatel musí rozhodnout mezi krachem či propouštěním. Zpravidla zvolí přežití podniku a výpověď zaměstnancům. Navíc minimální mzda a systém pracovních poměrů vyhání řadu „levnějších“ pracovních míst do šedé ekonomiky. Zaměstnanec se zde spokojí s nižší mzdou, protože je pro něj výhodnější pracovat, než nemít zaměstnání, a podnikatel je rád za levnou pracovní sílu. Minimální mzda tedy nejen že zvyšuje nezaměstnanost, ale také působí odliv méně kvalifikovaných pracovníků na černý trh práce.

Pořádný řez by taktéž potřeboval rigidní zákoník práce, který před několika lety prosadila ČSSD s odbory. Zákoník byl sice již několikrát novelizován, avšak český trh práce stále patří k těm nejméně pružným v Evropě. Zřejmě největší problém tvoří podmínky pro ukončení pracovního poměru, které jsou i nadále nepřiměřené. Vláda sice již dlouho připravuje nový zákoník, k žádnému konkrétnímu návrhu se však zatím neodhodlala. Čtěte více: Nový zákoník práce: odstupné za kratší výpovědní lhůtu.

Živnostenský zákon sice prošel na začátku července značnou revolucí, přesto v něm přetrvalo mnoho zbytečných administrativních povinností, které pouze komplikují vstup do podnikání. A zrovna právě snadný začátek podnikání může hrát při krizi významnou roli. Najisto se dá očekávat, že řadu firem a živnostníků potká pád. Současně se ale trh pročistí a zůstanou ti nejsilnější a nejefektivnější. Aby se však naplno mohla obnovit zdravá konkurence, která přispěje k rozvoji hospodářství, je nutné co nejvíce uvolnit pro nové podnikatele bariéry vstupu do odvětví.

V letošním roce dojde k:

Opravdu je totiž nutné, aby k živnosti vedení účetnictví muselo být alespoň středoškolské vzdělání a 5 let praxe v oboru? Stejně tak, je nezbytná pro získání koncese v oboru veřejných dražeb taktéž maturita a pětiletá praxe? Co provozování cestovní kanceláře? Proč kvůli tomu vlastnit vysokoškolský diplom z oblasti cestovního ruchu? Stejně zbytečné je například i vysokoškolské vzdělání u provozovatelů služeb ochrany majetku a osob a služeb soukromých detektivů. Příkladů by se zajisté dalo najít více, a stejně tak by s výše jmenovanými určitě mnoho lidí polemizovalo s tím, že odbornost je v jejich případě nutná. Zpravidla však tímto způsobem argumentují lidé, kteří v daném oboru podnikají a chtějí co nejmenší konkurenci. Také zjednodušení a uvolnění živnostenského zákona by hospodářství jednoznačně prospělo. Čtěte více: Chcete být nový Sherlock Holmes? Budete potřebovat titul

Marketing Meeting AI a tvorba obsahu

Zdlouhavý legislativní proces nahrává krizi

Hlavní výhodou zrušení minimální mzdy, zjednodušení administrativní náročnosti či reformy zákoníku práce činí nulová zátěž pro státní rozpočet. Velkým negativem je zdlouhavý legislativní proces, který by těmto změnám musel předcházet. Asi proto nelze čekat, že by tyto změny krizi zastavily, mohly by však časem její dopad na ekonomiku výrazně snížit a především by mohly pomoci opětovnému nastartování hospodářství.

Nechme se však překvapit, s jakými konkrétními opatřeními přijde v příštích dnech vlády, rozhodně má z čeho vybírat. Ať už nakonec vláda schválí cokoli, doufejme, že to pomůže všem problémům úspěšně čelit.

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).