Mzdové účetnictví

V poradně odpovídá

• 

  PhDr. Dagmar Kučerová

  (mzdový poradce)

  Redaktorka serveru Podnikatel.cz a lektorka mzdového účetnictví. Ekonomické vzdělání a několikaletou účetní praxi doplnila studiem pedagogiky na filozofické fakultě se specializací v oboru vzdělávání dospělých. Je držitelkou certifikátu Bilanční účetní a členkou Komory certifikovaných účetních. Mzdové účetnictví rovněž přednáší na fakultě managementu a ekonomiky.

Dotazy

• Úroky z úvěru/roční zúčtování zaměstnance

  Dobrý den,
  zaměstnankyně předložila potvrzení o zaplacených úrocích - stavební spořitelna České spořitelny/smlouva o úvěru ze stavebního spoření. Dlužník je pouze moje zaměstnankyně. Účel úvěru - změna, údržba domu. Zaměstnankyně ale na začátku roku 2021 darovala dům synovi, čili změna vlastníka-nově jen syn. Zaměstnankyně tam má věcné břemeno užívání. Zaměstnankyně má trvalé bydliště jinde.
  Mám 2 dotazy.
  1) můžu jí uplatnit tyto úroky z úvěru, pokud v době bydlí zaměstnankyně( i když má trvalé bydliště jinde)? I když již není k 31.12.2021 vlastníkem?
  2) můžu jí uplatnit tyto úroky z úvěru, pokud se v domě již vůbec nezdržuje? Bydlí jinde, ale v domě se zdržuje její rodinný příslušník - syn. Tudíž splňuje podmínku na základě toho, že bytovou potřebu užívá rodinný příslušní-syn?
  děkuji
  Vrobelová

  Marcela

  25. 2. 2022 7:43
  Detail s odpovědí

• dotaz nepravidelná doba

  Zaměstnavatel má zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou.
  > Dle kolektivní smlouvy má vyrovnávací období 52 týdnů.
  >
  > Průběžně se stává, že si zaměstnanci musí vzít směnu navíc, aby byl
  > zajištěn chod zaměstnavatele (zaměstnanci s tím nemají problém, max.
  > počet přesčasových hodin za rok se dodržuje), někdy se plán služeb
  > (týdenní rozvržení pracovní doby) změní i v průběhu roku, takže se
  > zaměstnanci, který měl směny navíc zase kompenzačně dá na další období
  > méně směn. Ale není to pokaždé, takže když to zprůměrujeme až po 52
  > týdnech, tak většinou tam každému zůstane pár směn přesčasových.
  >
  > Moje otázka je:
  >
  > Lze skutečně až po uplynutí celého vyrovnávacího období zkalkulovat
  > podle počtu skutečně odpracovaných hodin za celé vyrovnávací období,
  > zda jsou nějaké přesčasy a až pak případně sjednat-poskytnout náhradní
  > volno?
  >
  > Nebo to musím řešit v každém kalendářním měsíci právě podle předem
  > daného týdenního rozvržení pracovní doby?
  >
  > Pro úplnnost uvádím, že se jedná o zaměstnavatele z rozpočtové sféry,
  > tj. poskytujícího plat nikoli mzdu.
  >
  > Moje úvaha je takováto: Definice přesčasu je jasně stanovená jako
  > práce nad rámec předem stanoveného rozvržení pracovní doby a mimo
  > rámec rozvrhu pracovních směn. Takže zaměstnavatel by měl v zásadě
  > vždy vědět, co bylo v rámci předem daného rozvržení a co již bylo
  > přesčasem, a to i u nepravidelně rozvržené pracovní doby. Měl by proto
  > každý měsíc přesčasy vyhodnotit a buď dát příplatek nebo náhradní
  > volno dle dohody. Anebo vidím řešení v tom, že hned na začátku
  > vyrovnávacího období zaměstnavatel uzavře s každým zaměstnancem
  > dohodu, že za přesčasy se bude poskytovat náhradní volno s tím, že
  > určení data čerpání je na zaměstnavateli, a to až do např. do jednoho
  > roku a dvou měsíců po výkonu práce přesčas (§127 - dohodu zákon
  > připouští); po 52 týdnech to vyhodnotí a pak poskytne náhradní volno
  > (ať to tedy nemusí hodnotit každý měsíc). Nepřijde mi ale správná
  > praxe, že se bez dalšího (bez dohody předem) hodiny za celých 52 týdnů
  > jednoduše sečtou až po 52 týdnech (nevím, jestli vůběc řeší, že směny
  > navíc byly mimo rámec rozvržení), protože pak např. za přesčas z února
  > by byl buď příplaten nebo náhradní volno až vlastně za rok. Nadto si
  > myslím, že institut vyrovnávacího období v návaznosti na přesčasy
  > zákon stanoví proto, aby se zprůměroval možný počet přesčasových hodin
  > za vyrovnávací období, ale ne proto, abych teprve po uplynutí
  > vyrovnávacího období zjišťovala, co bylo a co nebylo přesčasem. Ale
  > třeba se pletu.
  >
  > Zaměstnavatel rozhodně nemá v úmyslu jakkoli zaměstnance krátit, ale
  > hledá nejpohodlnější, ale správné řešení.
  >

  Ilona

  15. 2. 2022 8:31
  Detail s odpovědí

• Nárok na řádnou dovolenou při druhé mateřské dovolené

  Dobrý den,
  zaměstnankyně je od roku 2018 na rodičovské dovolené. Od 1. 3. 2021 nastoupila na mateřskou dovolenou (druhé dítě), poté začala čerpat rodičovskou dovolenou. Po skončení mateřské dovolené nenastoupila na řádnou dovolenou. Pracovní poměr jí skončil dle smlouvy dne 31. 12. 2021.
  Má nárok na proplacení řádné dovolené za rok 2021? Pokud ano, kolik hodin a z jakého základu se bude počítat?
  Děkuji

  Lenka

  8. 2. 2022 13:48
  Detail s odpovědí

• elektronické schvalování

  Dobrý den paní Kučerová,

  navazuji na dotaz ze včerejšího školení. Ráda bych se ještě jednou prosím zeptala.
  Máme docházkový systém, kde jsme nově zavedli elektronické schvalování dovolených, náhradního volna...
  zaměstnanec elektronicky požádá a vedoucí elektronicky schválí nebo zamítne. je tam vidět, na které dny je o dovolenou žádáno a kdy vedoucí schválil/zamítl.
  jde nám tedy o to zda můžeme mít takto v elektronické podobě a případně na konci měsíce jen vyjet nějakou sestavu např. za jednotlivá oddělení, kde podepíše přímý nadřízený? Nebo je nutné mít vyplněné žádanky v papírové podobě s podpisy? Pokud ano, prosím o vysvětlení proč.

  Děkuji za Vaši odpověď Havrdová

  Lucie

  28. 1. 2022 9:09
  Detail s odpovědí

• příspěvek na penzijní připojištění

  Dobrý den,
  jednatel a zároveň společník jednočlenného s.r.o. má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele, kde má sjednanou odměnu ve výši 3.000,- Kč měsíčně (minimální povinné měsíční platby na SZ a ZP si platí jako OSVČ sám) a dále příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem v souhrnné výši 50.000,- Kč ročně (vypláceno v měsíčních částkách), tato částka je ze strany jednatele osvobozena od daně z příjmu a odvodu na SZ a ZP. Prosím o informaci, zda limit 50.000,- Kč na příspěvek na penzijní připojištění, popř. životní pojištění, osvobozený od daně, SZ a ZP ze strany jednatele se vztahuje na souhrnnou částku obdrženou jednatelem za kalendářní rok od všech případných zaměstnavatelů, nebo je to od každého zaměstnavatele zvlášť, tzn. smlouvu o výkonu funkce jednatele na dobu neurčitou ( za stejných podmínek) bude mít uzavřenou zároveň ve dvou nebo více společnostech, ve kterých bude mít sjednaný příspěvek na penzijní připojištění (jedná se stále o tutéž smlouvu o PP se státním příspěvkem) a celkový příspěvek na penzijní připojištění za kalendářní rok od všech zaměstnavatelů bude činit např. 100.000,- Kč (ale od každého maximálně 50.000,- Kč za rok), bude povinen nějakou část dodaňovat a odvádět z ní SZ a ZP?

  David

  25. 1. 2022 19:41
  Detail s odpovědí

• Dovolená o víkendu

  Dobrý den,
  zaměstnanec má měsíční plán, kde mu vychází směna na sobotu a neděli, ale potřebuje dovolenou, tudíž směnu neodpracuje, může čerpat dovolenou v sobotu a v neděli??? je to kuchařka, rovnoměrně rozvržená pracovní doba. Děkuji Petra

  Petra

  13. 12. 2021 11:58
  Detail s odpovědí

• Proplacení rozšíření řidičského průkazu zaměstnanci

  Dobrý den, pokud by zaměstnavatel zaplatil zaměstnanci rozšíření řidičského oprávnění, jednalo by se o daňově uznatelný výdaj? A pro zaměstnance by asi znamenalo tuto položku připočítat k hrubé mzdě a zdanit a odvést SP a ZP?
  Děkuji.

  Jana

  7. 10. 2021 13:36
  Detail s odpovědí

• Časová mzda

  Dobrý den,
  vedení spolku se dohodlo s budoucím zaměstnancem, že ho zaměstnají za těchto podmínek: bude se jednat o standardní pracovní poměr (nikoliv DPP anebo DPČ), druh práce - administrativní činnost, druh mzdy - časová mzda. Výše měsíční mzdy se vypočte jako násobek počtu odpracovaných hodin a sazby hodinové mzdy (bude dodržena minimální hodinová mzda).
  Já jsem účetním organizace a mám připravit pracovní smlouvu. Jsem zvyklý na plné úvazky i částečné úvazky, ale s výše uvedeným zadáním si nejsem jistý.
  Je možné, aby zaměstnanec ve standardním pracovním poměru měl měsíční mzdu v jednom měsíci např. 2.000,- Kč a v následujícím např. 11.000,- Kč, prostě podle toho, kolik zrovna odpracoval hodin?

  Děkuji, přeji hezký den
  Petr K.

  Petr

  13. 9. 2021 14:42
  Detail s odpovědí

• proplacení dovolené

  Dobrý den,
  prosím měla bych dotaz ohledně proplacení nevyčerpané dovolené:

  Zaměstnankyně má do 20.9.2021 čerpat rodičovskou dovolenou, ale k 31.8.2021 ukončila sama pracovní poměr.
  Z roku 2018 má nevyčerpanou dovolenou, kterou budeme proplácet v zůstatku 6,5 dne.
  Paní byla zařazena jako nerovnoměrně rozvrž. prac. době, 11 hodinové směny ( měla dlouhodobý plán), úvazek 1, 40 hodin týdně.
  Ptám se: v jaké délce budu proplácet nevyčerpanou dovolenou: 6,5 dne x 8 hodin nebo 6,5 x 11 hodin. směny???? za rok 2021 neodpracovala žádnou směnu.

  Petra

  7. 9. 2021 14:49
  Detail s odpovědí

• Dohoda o prac.činnosti

  Dobrý den, chtěla bych požádat o radu, jak je to s odvody sociálního a zdravotního pojištění a daně u dohody o prac. činnosti, kdy je pravidelně každý měsíc vypláceno 800 Kč hrubého a daňové prohlášení podepisovat nebudu.
  Moc děkuji.
  O.

  Olga

  5. 9. 2021 9:42
  Detail s odpovědí

Položte nový dotaz