Zaměstnanci

Sociální systém se s nástupem roku 2009 podstatně změnil. Pracující populace se tyto změny nemusí vůbec dotknout. Nárůst nezaměstnanosti a finanční krize ale zřejmě okruh příjemců sociálních dávek rozšíří.

Topolánkova vláda schválila slevy na pojistném pro zaměstnance s nízkými příjmy, které jsou součástí protikrizového balíčku. Jeho osud je nyní po pádu vlády nejistý. V čem navrhované opatření v podobě úspory pojistného spočívá?

Vyplacením cestovních náhrad v nižší výši porušuje zaměstnavatel zákoník práce. Zaměstnanci mají právo se těchto nároků domáhat. Ale co práva zaměstnavatele? Může zaměstnancům zabránit ve zneužívání cestovních náhrad?

Náhrada mzdy propuštěným zaměstnancům nenáleží, a to ani v případě nemoci v ochranné lhůtě. Nárok na náhradu mzdy mají naopak nemocní zaměstnanci ve zkušební době a při dlouhodobé nemoci i matky na mateřské dovolené.

Zaměstnavatel přesčasovou práci nařizuje jen z vážných provozních důvodů. Horlivci, kteří zůstávají v práci po pracovní době, si možná chtějí přivydělat nebo jen nezvládají svou práci a dohání, co během dne nestihli.

Staronové daně, nižší sociální pojištění a změna výplaty nemocenských dávek. Nejen s tím se musí vyrovnat každý zaměstnavatel v roce 2009. Mění se variabilní symboly pro účely ČSSZ i číslo účtu pro odvod pojistného.

Pravidelný odvod pojistného plní státní rozpočet a v budoucnu vás zajistí při nemoci, ve stáří nebo při ztrátě zaměstnání. Zaměstnanci zaplatí na pojistném v roce 2009 méně, OSVČ snížení pojistného nepocítí.

Zákoník práce opravňuje zaměstnavatele ze závažných důvodů nahlížet třeba i do soukromých e-mailů zaměstnanců. Technicky není problém e-mailovou poštu zaměstnanců kontrolovat i bez jejich vědomí, právně je to nepřípustné.

Od ledna 2009 se mění systém výplaty podpory v nezaměstnanosti. V prvních dvou měsících dostane nezaměstnaný podporu, která je ve výši 65 % průměrného čistého výdělku. Od ledna 2009 se zkracuje délka podpůrčí doby.

Finanční ocenění už zaměstnancům ke spokojenosti zdaleka nestačí. Důležitou se stává také firemní kultura, zajímavost a různorodost práce a pocit soužití s firmou. Neméně podstatná je i kvalitní komunikace a individuální přístup.

Zaměstnanec má nárok na náhradu výdajů souvisejících s pracovní cestou. Výši náhrad určuje vyhláška Ministerstva práce a sociální věcí. O cestovní náhrady lze snížit daň z příjmu podniku. Jaká je výše náhrad v roce 2009?

Nový rok přináší zaměstnavatelům i zaměstnancům celou řadu změn. Změnám ve výplatě nemocenských dávek i dávkám samotným se Podnikatel.cz průběžně věnoval, změny týkající se daní byly schváleny teprve nedávno.

Jelikož je to právě zaměstnavatel, kdo od ledna 2009 vyplácí náhradu mzdy, je oprávněn k provedení kontroly nemocného zaměstnance. Kontrola však má svá pravidla, stejně tak jako sankce, které mohou být simulantům uloženy.

Pro výpočet náhrady mzdy je nejprve nutné stanovit, za které dny bude vyplacena. Přestože výpočet vypadá složitě, zkušená mzdová účetní si s ním jistě poradí. Ostatním poslouží jednoduchý návod.

Rozvrh čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Pokud však zaměstnanec nevyčerpá dovolenou do konce následujícího roku, právo na dovolenou zaniká. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci nevyčerpanou dovolenou proplatit, jen pokud pracovní poměr končí.

Otcové dětí mohou nově v roce 2009 čerpat mateřskou dovolenou, a to i v případě neuzavřeného manželství. V rámci vládou navrhovaného prorodinného balíčku se zřejmě brzy dočkají i dovolené otcovské.

Nejen podnikatelé mají stále zmatky v oblasti sociálních podpory. Dávek a příspěvků existuje mnoho a ne každý se v nich orientuje. Podobná situace je v oblasti odpisů. Pokud chcete prodávat na Slovensko, nezapomeňte platit daně.

V lednu dojde k zásadním změnám v povinnostech zaměstnavatelů vůči České správě sociálního zabezpečení. Změní se podmínky placení pojistného, tiskopis přehledu o výši pojistného, a dokonce i variabilní symbol organizace.

Náhrada mzdy náleží za stejných podmínek jako dávky nemocenského pojištění, proto je nutné se s nimi seznámit. Zaměstnavatelé mohou kontrolovat nemocné zaměstnance a při porušení „léčebného režimu“ snížit náhradu mzdy.

Konkurenční doložka uzavřená se zaměstnancem je pro podnikatele možností, jak ochránit v případě odchodu zaměstnance svoje know - how, kontakty či důležité informace před zneužitím u konkurence. Za mlčení ale musí podnikatel zaplatit.

Právo na mzdu je nutné uspokojit řádně a včas. Pokud zaměstnavatel nesplní povinnost vyplatit mzdu ve výplatním termínu, je v prodlení. Zaměstnanec může své právo uplatnit u soudu, požadovat úroky z prodlení a okamžitě také ukončit pracovní poměr.

Podpůrčí doba nemocenského se prodlužuje z jednoho roku na 380 kalendářních dnů. Nemocenské je možné vyplácet bezhotovostně na účet zaměstnance. Nově se mohou rodiče při ošetřovném i při peněžité pomoci v mateřství v péči o dítě střídat.

Že jsou časy vánočních kolekcí minulostí? Vězte, že i v dnešní době připravují mnohé firmy pro své zaměstnance vánoční překvapení, ať už v podobě finanční odměny nebo věcné pozornosti. A co že se bude letos nadělovat?

Vláda schválila daňové výhody pro zaměstnavatele, kteří zřídí pro děti zaměstnanců jesle nebo školku. Nižšími odvody chce také motivovat ke zřizování zkrácených úvazků. A to možná už od druhé poloviny roku 2009.

Kolotoč diskuzí kolem stravenek se opět roztočil. Je jen otázkou času, kdy stravenky přestanou být daňově výhodné a zaměstnanci tak možná přijdou o jeden ze svých nejoblíbenějších benefitů.

Reforma zlepšila zaměstnávání zdravotně handicapovaných, ale do dokonalosti má současný stav stále daleko. Příspěvek je pořád zneužíván a zdravotně postižení od svých zaměstnavatelů jen slýchají: „Buď rád, že ti dávám aspoň něco!“

Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou plněním pracovních povinností v plné výši. Je odpovědný za odložené věci a dopravní prostředky používané pro cestu do zaměstnání, s výjimkou osobních automobilů.

Od ledna nedostanou zaměstnanci za první tři dny nemoci ani korunu, následující dny proplatí zaměstnavatel. Nemocenská od ČSSZ přichází na řadu až od 15. dne pracovní neschopnosti. Na změnách vydělají lidé s vyššími příjmy.